Švédsko, vyhlášené svým štědrým sociálním systémem ale také vysokou daňovou zátěží, začíná mít velké problémy - propad daňových příjmů kvůli nelegálnímu zaměstnávání přistěhovalců.
Švédské firmy si mohou vybírat z tisíců uchazečů o práci. V roce 2015 totiž do země přicestovalo rekordních 163.000 žadatelů o azyl a spolu s dalšími tisíci pracovníků z východní Evropy, kteří jsou přitahováni k nejrychleji rostoucí ekonomice v Evropě, vytvářejí slušný trh uchazečů o práci.
A přistěhovalci, pokud oficiálně neseženou práci, se nechávají zaměstnávat na černo, mimo celý systém. Řada zaměstnavatelů tyto pracovníky vyplácí v hotovosti, protože ušetří na odvodech a daních.
Levná pracovní síla sice vyhovuje zaměstnavatelům, ale vláda a ekonomové už tolik nejásají. Tato stínová ekonomika totiž začala podkopávat švédský ekonomický model postavený na velkorysém sociálním zabezpečení a vysokých mzdách, což ale přímo souvisí s vysokou mírou produktivity práce a vysokou daňovou zátěží, jednou z nejvyšších na světě.
Odborové svazy a daňoví odborníci poukazují na to, že tito nelegální pracovníci tlačí dolů průměrné mzdy a připravují tak státní kasu o podstatnou část daní. Ale firmy, které je nebudou načerno zaměstnávat, dříve či později neobstojí v tvrdém konkurenčním boji.
Švédské ministerstvo financí odhaduje, že nelegální zaměstnanci neodvedli za loňský rok daně ve výši nejméně 66 miliard švédských korun (7,80 miliardy dolarů) a to už je kolem 4 procent daňových příjmů celého veřejného sektoru.
Švédsko z obav, aby dokázalo rychle integrovat všechny přistěhovalce, zavedlo na začátku tohoto roku hraniční kontroly. Jenomže počet azylantů už je v zemi tak vysoký, že potrvá až dva roky, než budou všechny žádosti zpracovány. Ale v této době musí každý dospělý migrant obdržet sociální dávku kolem osmi dolarů denně, aby pokryl všechny svoje životní náklady s výjimkou ubytování. A to je enormní zátěž pro švédský sociální systém.
Někteří z migrantů si práci legálně seženou, ale ti, kteří jsou odmítnuti, padají do šedé ekonomiky. Úřady odhadují, že ročně „zmizí“ z evidence žadatelů o azyl až 10.000 osob, a to se nejedná o ty, kteří byli deportováni do země původu.
Odhaduje se také, že přibližně 30.000 až 50.000 nelegálních imigrantů již pracuje v odvětvích jako je stavebnictví, hotelnictví, v dopravě nebo v restauračních službách.
Politici se také obávají, že pokud se Švédsku nepodaří lépe asimilovat všechny přistěhovalce, kterým hrozí sociální vyloučení, může dojít k masovým nepokojům jako v roce 2013 na předměstích Stockholmu. Někteří ekonomové a středo-pravé politické strany argumentují tím, že by vláda měla snížit minimální mzdu pro přistěhovalce s cílem zlegalizovat současný trend, kdy tito „zaměstnanci“ raději přechází do šedé ekonomiky.
Naopak levicoví politici a odbory tvrdí, že jediným řešením je vzdělávání přistěhovalců. Švédsko má totiž kolem 350 tisíc nezaměstnaných, a přestože je hospodářství na vzestupu, 100 tisíc pracovních míst zůstane stále neobsazeno, protože žadatelé o práci prostě nemají tu správnou kvalifikaci.
Vládní koalice sociálně demokratických a zelených se rozhodla zajistit zvýšení kvalifikace pro žadatele o azyl, uznávat zahraniční vysokoškolské diplomy a současně deportovat zpět ty imigranty, kteří do země přichází nelegálně.
"Existuje značné riziko, že stále více zaměstnanců padne do šedé ekonomiky, a to je velmi, velmi vážné," uvedla Ylva Johansson, sociálnědemokratická ministryně práce. "A proto je velmi důležité, abychom zintenzivnili naše úsilí poslat zpět do vlasti ty uprchlíky, kteří zde nemohou zůstat. Pokud nepůjdou dobrovolně, budeme muset v případě potřeby použít i sílu."
Zdroj: reuters.com