Zkušený turecký pašerák: "Migranty může zastavit jen armáda"

Zkušený turecký pašerák: &quote;Migranty může zastavit jen armáda&quote;
Autor: YouTube/screenshot|Popisek: Pašeráci v tureckém Çeşme
16 / 02 / 2016, 11:30

„Poptávka po našich službách nebyla nikdy tak vysoká, jako je teď,“ tvrdí turecký pašerák Dursun, který pašuje migranty do Evropy už víc než deset let, a současně tvrdí, že tento nezákonný obchod může už zastavit jenom armáda.

Rozhovor s tureckým pašerákem uprchlíků zveřejnila včera agentura Reuters.

Evropská unie počítá s tím, že Ankara zastaví další příliv migrantů do Evropy, kterých se jenom loni dostalo do EU přes milion, a to především nelegálně po moři z Turecka. Jenomže uhlídat celé turecké pobřeží je nad síly tureckých bezpečnostních sil, a to i kdyby jim pomáhaly spojenecké armády NATO.

Podobnou akci pod názvem Operace EUNAVFOR Med spustila EU v červenci loňského roku. Do Středozemního moře tehdy vypluly vojenské lodě na pomoc uprchlíkům. Současně byla operace zaměřena proti pašeráckým lodím ve Středozemním moři. 

Spojenci zatím poslali do Egejského moře hlídat tři svoje válečné lodě, a doufají, že se jim podaří pašeráky zastavit. Turecká vláda je pod rostoucím tlakem ze strany EU kvůli tomu, aby plnila dohodu, na základě které jí má být vyplácena finanční pomoc tří miliard eur výměnou za to, že zamezí dalšímu přílivu imigrantů do Evropy.

Turecko kvůli uprchlíkům vydírá EU. Chce víc peněz, najednou a bez kontroly.

Vláda v Ankaře zatím posílila hlídkování na tureckém pobřeží Egejského moře, které má délku přes 2600 kilometrů a také zpřísnila tresty za pašování lidí. Je sice pravda, že Turecko se chlubí druhou největší armádou v severoatlantické alianci, jenomže většinu svých vojsk drží na syrských hranicích, kde už pět let zuří občanská válka s Kurdy.

"Na všechny turecké pláže by muselo být rozmístěno tisíce tureckých vojáků,“ tvrdí třicetiletý Dursun, který už byl třikrát v Řecku zatčen za řízení motorové lodi plné ilegálních migrantů.

Turecké pláže plné uprchlíků. Pašeráci mají žně, nepřetržitým transportům nikdo nebrání, proč? Izmir, který má čtyřmilionovou populaci, se stal ditribučním centrem pro přistěhovalce a jak je vidět, Turecko toleruje pašeráky lidí i související trestnou činnost a nesnaží se zabránit uprchlické vlně. Podle zdroje řeckého serveru je vysvětlení jednoduché - velká část peněz od uprchlíků končí v rukou místních obyvatel a především tureckých orgánů jak na regionální, tak na centrální úrovni.


Namik Kemal Nazli, guvernér tureckého okresu Ayvalik poblíž Izmiru uvedl, že obrovským problémem je fakt, že pobřeží Egejského moře je vzdálené od velkých měst a velmi členité, takže se zde mohou pašeráci schovávat a pohybovat bez větších problémů. "Je nesnadné kontrolovat celé pobřeží a pašeráci toho využívají.“

Západní diplomaté sice mají pochopení pro obtíže související s uhlídáním tureckého pobřeží, ale současně tvrdí, že vláda v Ankaře by měla  dělat proti pašerákům mnohem více, a že by měla migranty odrazovat od této nebezpečné cesty. Také kritizují, že turecké bezpečnostní síly občas zadrží nelegální utečence a sejmou jim otisky prstů, ale zase je propustí a oni se znovu a znovu pokouší dostat se do Řecka.  

Turecko zase tvrdí, že od začátku syrské války přijalo více než 2,6 milionu uprchlíků a že potřebuje více pomoci ze Západu. Turecký ministr pro evropské záležitosti Volkan Bozkir minulý týden uvedl, že řešení uprchlické krize není jen problém Turecka a požaduje na EU, aby jeho země spolupracovaly s Tureckem na pohraničních kontrolách a současně aby vzájemně sdílely všechny informace.

Přes neustálé vedení diskusí a svolávání summitů je smutným faktem, že během prvních šesti týdnů tohoto roku přijelo do Evropy více než 80 tisíc nových uprchlíků a při cestě přes moře zahynulo již 400 utečenců. Podle UNHCR riskuje denně svoje životy víc než dva tisíce lidí a pašeráci začali používat jiné, mnohem riskantnější trasy, aby se vyhnuli hlídkujícím lodím NATO.

Turecký pašerák Dursun tvrdí, že když začínal s pašováním lidí do Evropy, jednalo se jen o „pramínek uprchlíků z Eritreje a Somálska“, nebyli mezi nimi žádní Syřané a pašeráků bylo jen několik.

Při rozhovoru s reportérem Reuters ukazuje na nádvoří mešity v zanedbané čtvrti Basmane v Izmiru, kde se shromažďují syrští uprchlíci a hledají si „svého“ pašeráka. A je to jen pár bloků od policejní stanice. Dursun tvrdí, že turečtí policisté jsou sice více ostražití, ale pokud chytnou pašeráka s lidmi na pobřeží, nemohou vlastně nic moc dělat.

A mezitím co Dursun mluví, ukazuje další pašeráky, jak v klidu prochází kolem něj. Pro místní obyvatelé se stal z pašeráctví dobrý byznys, který je ještě lepší než pašování drog. Přesto Dursun, rodák z tureckého pobřeží u Černého moře říká, že je stále opatrnější a odmítá další nabídky na převoz lidí do Řecka, i když za jednu plavbu je nabízeno až 2000 eur. Místo toho vozí uprchlíky do „shromažďovacích“ center a koordinuje jejich převoz s dalšími pašeráky. Potom na předem stanovených místech sestavují jednotlivé skupiny určené pro převoz do Řecka. "V případě, že je řidič sám a je zatčen, ale nikdo ho neviděl převážet uprchlíky, ani už je nemá v autě, tak ho zase hned propustí. Nic proti němu nemají. I přesto se povedlo turecké policii odhalit dva z pašeráků a odsoudit je k 15 a 20 letům vězení, řekl.

Nejmenovaný ředitel jednoho z tureckých hotelů řekl pro agenturu Reuters: „I kdyby se podařilo Alianci úplně zablokovat Egejské moře, neodradí to migranty v jejich snaze dostat se do Evropy. Najdou si jiný způsob.“

Je tedy otázkou, kdy se spustí plán německé kancléřky Merkelové, která už v lednu uvedla, že "Je třeba zlepšit životní situaci asi 2,5 milionu syrských uprchlíků, kteří se nyní v Turecku zdržují, aby měli menší motivaci k cestě do Evropy. EU tedy bude muset vytvořit kontingenty pro přijímání uprchlíků, kteří se zdržují v Turecku, pokud chce účinně bojovat proti převaděčům v Egejském moři. Je třeba přeměnit nelegální imigraci na legální."

Prudký nárůst pašeráků lidí v Německu. Jenom letos jich bylo zadrženo 2563

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace