Varování před šířením ideologie džihádu v ČR

Varování před šířením ideologie džihádu v ČR
Autor: Redakce|Popisek: Ilustrační foto
31 / 10 / 2014, 09:45

31.10.2014 / Další tajná služba - Vojenské zpravodajství - vydala výroční zprávu a mj. varuje před působením džihádistů na sociálních sítích.
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, Vojenské zpravodajství

Po zveřejnění výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (náš článek BIS: největší bezpečnostní rizika v Česku. Patří mezi ně i Huawei a ZTE). vydalo zprávu i Vojenské zpravodajství. Ze zprávy jsme vybrali nejzajímavější:

1. Riziková nebo krizová místa ve světě

 
Blízký a Střední východ
Výrazně vzrostly radikální náboženské tendence a zvýšila se míra násilí v konfliktech. Podstatně se zvýšil počet teroristických útoků a boje byly často vedeny bez ohledu na jejich dopady na civilní obyvatelstvo. Podstatně se zhoršila bezpečnostní situace v celém regionu s negativními dopady na státní zájmy České republiky.

Sýrie: počet syrských emigrantů přesáhl ke konci loňského roku již dva miliony osob a naléhavou humanitární pomoc potřebovalo více než čtyři miliony obyvatel. Obrovský nárůst počtu syrských uprchlíků výrazně destabilizoval celkovou bezpečnostní situaci v regionu (článek Turecko nezvládá příliv kurdských uprchlíků ze Sýrie

Libanon: hnutí Hizbulláh se zapojilo do vojenské podpory syrského vládnoucího režimu, což způsobilo radikalizaci sunnitské komunity v Libanonu i Sýrii a vedlo k celé sérii odvetných útoků proti tomuto šíitskému hnutí a jeho syrským spojencům v Bejrútu i v dalších částech Libanonu. Nekontrolovatelný příliv uprchlíků ze Sýrie se stal významným zdrojem sunnitských radikálů, kteří se následně zapojovali do rostoucích odvetných útoků proti Hizbulláhu. Situace v oblasti může přerůst v další občanskou válku. Přítomnost syrských uprchlíků zároveň výrazně přispívá k nárůstu nezaměstnanosti a zvyšování sociálně-ekonomického napětí v Libanonu.

Írán: pokračuje ve snaze stát se rozhodující veličinou ve vojenské, vojenskopolitické a zahraniční oblasti Blízkého a Středního východu. Podporuje především Sýrii, která je jeho strategicky důležitým spojence m. Jeho dalším významným spojencem byl Irák, který umožňoval íránským vojenským letounům poskytovat syrskému režimu logistickou pomoc. Po moři dopravoval Írán rovněž zásoby ropy do Sýrie. Írán podporuje šíity ovládanou vládu v Iráku, libanonské hnutí Hizbulláh i povstalce v Afghánistánu.

Egypt: nepřetržitá přítomnost několika tisíců nespokojených islamistů a pravidelné konání protestních demonstrací za účasti až dvou tisíc osob byla důvodem pro bezpečnostní opatření v okolí našeho zastupitelského úřadu v Káhiře. Sinajský poloostrov byl i v roce 2013 nestabilní oblastí. Zhoršená bezpečnostní situace přetrvávala na severu a severovýchodě poloostrova, zejména v oblasti mezi městy Ariš a Rafah a podél celé společné hranice s Izraelem až po město Taba na jihu.

Palestinská území: vývoj situace byl ovlivněn vnitropalestinským rozkolem a minimálním pokrokem při mírových rozhovorech mezi Palestinci a Izraelem. Situace na palestinských územích je negativně ovlivněna celkovou nestabilitou v celém regionu.

Irák: nadále se zhoršovala bezpečnostní situace, pokračovala vlna teroristických útoků a násilí a prohloubilo se sektářské napětí ve společnosti. Terorismus doprovázely protesty sunnitské a kurdské menšiny, kterých využily sunnitské teroristické skupiny a buňky napojené na al-Káidu ke každodenním útokům proti iráckým bezpečnostním silám a iráckému obyvatelstvu s cílem vytvořit v zemi autonomní islámské území.

Region Afghánistán – Pákistán
Bezpečnostní situace se zhoršovala, a to zejména ve východoafghánských provinciích, včetně oblastí, ve kterých působily jednotky naší armády. Došlo ke zvýšení počtu bezpečnostních incidentů v donedávna nepoměrně klidnějších oblastech, například v oblasti hlavního města Kábul i ve většině severních provincií Afghánistánu. V Pákistánu přetrvávala dlouhodobě zhoršená bezpečnostní situace, zvýšilo se sektářské násilí a prohloubila se ekonomická krize.

Region států bývalého Sovětského svazu
Ruská federace pokračovala ve snaze získat pozici světové velmoci. S tím souvisí nárůst nákladů na obranu a zvýšení investičních výdajů rezortu obrany (článek Rusové osmnáctkrát zvýšili výdaje na zbrojení!). Rusko se snažilo upevnit si postavení globálního aktéra i tím, že posilovalo schopnosti „dálkové projekce síly“, což se projevilo ve vyšší aktivitě vojenských námořních sil v mezinárodních vodách. Ruské vojenské námořní síly celoročně působily v oblasti východního Středomoří a otevřeně podporovaly syrský režim. Rusko oznámilo svůj záměr obnovit trvalé námořní uskupení v regionu. Dálkové letectvo a vojenské námořní síly se i do oblasti Arktidy, což prokazuje zvyšující se zájem o ochranu vlastních zájmů v tomto strategicky významném a na nerostné bohatství hojném regionu.
Rusko ovlivňovalo ekonomickou a vojenskopolitickou situaci v zemích bývalého Sovětského svazu. Nejmarkantnější snahy o ovlivňování byly v Bělorusku a na Ukrajině. Pokračovala ruská politika v regionu Střední Asie v oslabování vojenskoekonomického vlivu ze strany USA a Číny.

Ukrajina: pokračovala reforma ozbrojených sil , snižoval se počet zaměstnanců resortu obrany i počet vojenské techniky.

Bělorusko: pokračovaly vnitropolitické problémy související s režimem prezidenta Lukašenka, které umožnily zvýšení vlivu Ruska. Bělorusko se stalo závislé na ruské podpoře v oblasti dodávek vojenské techniky a zabezpečování vzdušného prostoru.

Region Afrika
Mali: stupňovaly se bojové aktivity islámských radikálů. Zásah francouzských ozbrojených sil stabilizoval bezpečnostní situaci v postižených regionech a donutil radikály k odchodu do odlehlých oblastí. Návrat malijských vojáků do oblastí pod kontrolou tuarežských separatistů opět vyhrotil napětí a byl provázen krátkými ozbrojenými střety.

Region Balkán
Hlavním destabilizujícím faktorem jsou etnické problémy, organizovaný zločin, složitá sociálně-ekonomická situace, nacionalismus a náboženský radikalismus.

Bosna a Hercegovina: bezpečnostní situace byla klidná, nicméně nadále přetrvává vzájemná nedůvěra a nevraživost mezi muslimy, Srby a Chorvaty.

2. Terorismus a extremismus


Terorismus
Vojenské zpravodajství se také soustředilo na sledování šíření radikálního islamismu, který by mohl představovat bezpečnostní hrozbu pro obranu České republiky.
Vojenské zpravodajství sledovalo aktivity al-Káidy, která se po oslabení svých vojenských kapacit více zaměřila na šíření džihádistické ideologie mezi muslimskou komunitou v Evropě, včetně České republiky.
Dominantní úlohu zde mají zejména džihádistické webové stránky a sociální média jako Facebook nebo Twitter, kde se nekontrolovaně šíří radikální myšlenky a postoje které mají negativní vliv na smýšlení mladých evropských muslimů. Tím se zvyšuje hrozba vlků samotářů, kteří teroristické útoky plánují a provádějí nezávisle na al-Káidě a jsou proto obtížněji odhalitelní.

Byly monitorovány odnože al-Káidy, které v důsledku Arabského jara vznikly či výrazně posílily a převzaly iniciativu globálního působení al-Káidy. Za nejzávažnější hrozbu byla považována syrská odnož al-Káidy ISIS (Islamic State of Iraq and al-Sham), která se netají svým záměrem působit proti evropským zájmům. Tato organizace má ve svých řadách islámské bojovníky s evropským občanstvím, kteří v Sýrii prošli radikalizací, bojovým výcvikem a po návratu do evropských zemí mohou představovat bezpečnostní hrozbu.

Extremismus
byly zaznamenány signály o prolínání neonacistických myšlenek a projevů s radikalizací jedinců směřující ve většině případů mezi fotbalové hooligans.

3. Šíření zbraní hromadného ničení, konvenčních zbraní a materiálů dvojího užití


Činnost VZ se soustředila na rizikové státy z oblastí jižní a jihovýchodní Asie a Blízkého a Středního východu. Státy uvedených regionů, jako např. Írán nebo KLDR, vědomě obcházely uvalené sankce OSN a EU s cílem získat komponenty využitelné v oblastech jaderných technologií, při vývoji raketových nosičů a bezpilotních prostředků. Tato oblast zůstává významnou bezpečnostní hrozbou. Pro ČR jde zejména o bezpečnostní riziko šíření technologií využitelných ve vývoji a výrobě jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich potenciálních přepravních prostředků.

4. Kybernetické hrozby


Existuje stále se zvyšující hrozba narušování bezpečnosti kybernetického prostoru ČR. Vzrůstal zájem některých států zneužívat kybernetických operací. Tyto kybernetické aktivity se budou postupně stávat nástrojem pro prosazování vojenskopolitického a mezinárodního vlivu, popřípadě budou významnou součástí vojenských konfliktů.
Některé státy budou ve svých strategiích využívat kybernetických kapacit jako odstrašujícího potenciálu před případnými kybernetickými útoky.
Významně vzrostlo riziko provádění komplexních a speciálně zaměřených kybernetických útoků na klíčové segmenty kritické informační infrastruktury států.
Běžné kybernetické útoky jsou postupně nahrazovány utajovanými cílenými a sofistikovanými kampaněmi.
Byl potvrzen rostoucí trend kybernetické špionáže, jejímž cílem bylo získávat informace politické, vojenské a zejména ekonomické povahy.
Dalším zásadním trendem v oblasti kybernetických útoků se v současnosti stává tzv. „komercionalizace hackingu“, která spočívá v možnosti nákupu kybernetického útoku podle předem stanovených požadavků, což dává jednotlivcům i skupinám s omezenými možnostmi velký potenciál v různorodých oblastech.
Hlavním nebezpečím „komercionalizace hackingu“ je pak dostupnost a poměrně nízká cena. Rozsah i frekvence kybernetických aktivit těchto subjektů, podobně jako rozvoj kybernetického potenciálu ozbrojených sil řady států, budou významně narůstat.

5. Aktivity zpravodajských služeb cizí moci na území České republiky v oblasti obrany


Vojenského zpravodajství rozkrývalo aktivity zpravodajských služeb cizí moci v oblasti obrany. Prioritně byla kontrarozvědná činnost zaměřena na hrozby vyplývající z aktivit zpravodajských služeb Ruské federace, především vojenské rozvědky GRU, vůči rezortu obrany. Další kontrarozvědnou prioritou Vojenského zpravodajství bylo monitorování aktivit zpravodajských služeb Čínské lidové republiky a jejích obchodních společností se zaměřením na hrozbu technologické špionáže v oblasti obrany.

Kompletní zprávu naleznete zde.

Psali jsme také:

BIS: největší bezpečnostní rizika v Česku. Patří mezi ně i Huawei a ZTE

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace