Popisek: Ilustrační foto
Poslanecká sněmovna dnes projednala v prvním čtení návrh Úsvitu na zpřísnění azylového zákona. Tento návrh zakazuje udělovat azyl všem imigrantům, kteří spáchali v České republice trestný čin nebo přestupek.
„Tento návrh jsme navrhovali opakovaně. Dnes to k našemu velkému překvapení prošlo. Bylo to zjevně pod tlakem sobotní demonstrace. Je to pro nás všechny důkaz, že má cenu bojovat,“ řekl po jednání předseda klubu Marek Černoch.
Hlavní problém současného zákona je, že není absolutně připravený reagovat na současnou situaci, kdy do EU přicházejí nekonečné davy uprchlíků, z islámského civilizačního okruhu, kteří nemají žádný respekt k evropskému vnímání práva a spravedlnosti. Zákon vůbec nebere v úvahu, že se o azyl v České republice můžou ucházet i zločinci, násilníci a kriminálníci. My říkáme jednoznačně, u takových nelegálních imigrantů vůbec nesmíme zkoumat, zda mají či nemají právo na azyl. Je nepřijatelné je přijímat a právo na azyl mít nesmí. I to zaznělo z řad Úsvitu.
„Vláda dala k zákonu negativní stanovisko. Důkazem o tom, že Česká republika má nastavený azylový zákon neuvěřitelně benevolentně budiž to, že sexuální útočníci z Kolína nad Rýnem můžou být vyhoštěni podle německých zákonů. Nemohli by být ale vyhoštěni podle zákonů českých,“ řekl poslanec Martin Lank.
Novela zákona o azylu zásadním způsobem zpřísňuje podmínky pro získání mezinárodní ochrany v České republice. Tento zákon Úsvit předložil poprvé už 18. září 2015, tedy v době kdy přišlo do Evropské unie už na půl miliónu imigrantů. Na konci roku převýšil počet nelegálních imigrantů jednoho milion. V měsících nového roku situace pokračuje a dá se očekávat, že s příchodem jarních měsíců tato migrační vlna opět výrazně naroste. Proto je změna azylové politiky České republiky více než potřebná. Předmětem novely je paragraf 15 a 15a azylového zákona, který řeší důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany.
Dnes je podle paragrafu 15 odstavce 1) udělení azylu odepřeno pouze cizinci, který
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.
Tyto formulace vznikly po druhé světové válce, v době, kdy se mělo zabránit tomu, aby azyl dostávali nacističtí váleční zločinci. Azyl se podle nich nesmí udělovat pouze v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či krutým diktátorům.
Zdroj: TZ Úsvit - Národní Koalice