Zuřivá bitva o zdroje – Tálibán svádí boje s Íránem o právo na vodu

Zuřivá bitva o zdroje – Tálibán svádí boje s Íránem o právo na vodu
Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
31 / 05 / 2023, 11:00

Mezi Íránem a afghánským hnutím Tálibán došlo v sobotu k přestřelce s mrtvými na obou stranách. Důvodem sporu je voda, tedy kdo je „majitelem“ vodního zdroje. Přestřelka vypukla v sobotu na hranicích mezi Iránem a Afghánistánem v prostoru íránských provincií Sistan a Balúčistán a afghánské provincie Nimroz. Při pohledu na mapu je jih a jihozápad Afghánistánu nejsušší oblastí země a každý litr se počítá.

            

                                                                            Zdroj: winrock.org

 

K přestřelce došlo na hraniční řece Helmand, jež pramení v Afghánistánu, protýká pouštními oblastmi mezi pouštěmi Registan a Dasht-e Margo a končí v jezeře Hamun. Doposud je to nekonfliktní, ale … Vždy je nějaké ale. Jezero je napájeno vodou z Afghánistánu, většinově se rozkládá v Íránu, kde je otázkou života a smrti, postupně vysychá a jakýkoli zásah do vodního režimu a distribuce znamená rozsudek smrti nad íránskou populací v okolí jezera. Jezero, jež bylo původně souvislou vodní plochou, vyschlo na tři samostatná jezera a někdy mizí zcela.

Deště v Afghánistánu jsou další destruktivní veličinou, neboť je buď sucho, či přijdou nečekané přívalové deště, jež nezavlaží půdu a nevytvoří podzemní zásoby, ale sklouznou s velkou destruktivní silou po povrchu a opět se vypaří. A že se konflikt o vodní zdroj připravoval delší dobu, je jasné ze dvou faktorů. Jedním je ze satelitních snímků patrný pohyb jezera a druhým je, že pohraniční hlídky zapojené do přestřelky byly vyzbrojeny minomety a kulomety, tedy ne zcela standardní výbavou pohyblivých pohraničních hlídek v hornaté pouštní oblasti.

            

                                                                          Zdroj: Wikipedia.org

 

Írán udržuje s Tálibánem poměrně vstřícné vztahy a v některých bodech jako dívčí školy a vzdělání pro ženy jde i neobvykle daleko. Ale na druhou stranu podporuje ve válce na Ukrajině Rusko dodávkami technologií, což pro Afghánistán není zrovna žádoucí, ale obě země mají negativní vztah s USA. Tálibán však dosáhl s USA před stažením USA a NATO z Afghánistánu určitých dohod primárně cílených na Islámský stát. Avšak v tomto souboji se jeho pohraničníci přesunovali ve vozidlech HUMVEE americké výroby a střílí z kulometů americké výroby zřejmě ponechaných v Afghánistánu jednotkami USA nebo NATO. Pro dezinformátory optimální munice k fake news, že USA podporují Tálibán proti Íránu. Ale i Tálibán není bez viny. Íránský prezident Ebráhím Raísí již na počátku tohoto měsíce varoval Tálibán, aby se nepokoušel porušit íránská práva na vodu v provincii Helmand. Ale situaci přiostřuje na internetu kolující píseň Tálibánu vyzývají úřadujícího ministra obrany, jímž je Mullah Mohammad Yaqoob, syna zakladatele Tálibánu Mully Muhammada Umara, aby se Íránu tvrdě postavil.

I podle vodního práva je situace obtížně řešitelná. Existují jisté dohovory, ale do nich vstupuje i precedens, populace v daném místě, znečištění, vlastnictví břehů apod. Ve vodním právu je umožněno, a to i bez ohledu na množství vody a další případné uživatele měnit tok nebo průtok, a to i při nízkých stavech. Tato ekologická zbraň může vyvolat nejen napětí, ale přerůst i v konflikt vysoké intenzity, nebo vyvolat humanitární krizi velkého rozsahu spojenou s rozsáhlými a opakovanými migračními vlnami. Hlavními příčinami konfliktů o vodu jsou nedostatečné zdroje vody, závislost na určitém vodním zdroji, rostoucí populace a znečištění, přerušení migračních tras zvěře i dobytka za vodou a v neposlední řadě i stoupající hladiny slaných pobřežních mořských vod a jejich mísení se sladkou pitnou vodou.

A že konflikty o vodu byly, jsou a budou, ukazuje i tento stručný výčet:

1. Spor o vodu v povodí Nilu

Povodí Nilu se vyznačuje významným konfliktem ohledně přístupu k vodním zdrojům Nilu a práv na ně mezi svými jedenácti pobřežními zeměmi. Jiné potřeby a požadavky mají státy na horním toku a jiné na dolním toku řeky.

2. Nedostatek vody a nespokojenost veřejnosti v Jemenu

V důsledku velmi špatného hospodaření se dostupnost vody v Jemenu dramaticky snižuje. Dopady na lidi jsou rozloženy nerovnoměrně a korupce a nepotismus jsou jádrem této nerovnováhy.

3. Turecko, Sýrie a Irák: konflikt o Eufrat-Tigris

O povodí Eufrat-Tigris se dělí Turecko, Sýrie a Irák, přičemž Írán zahrnuje části povodí Tigridu. Od 60. let 20. století jednostranné zavlažovací plány měnící toky řek spolu s politickým napětím mezi zeměmi komplikovaly vztahy v povodí. Spory zabránily třem vládám v účinném společném řízení a využití toků řek v povodí.

4. Spory o přeshraniční vodu mezi Afghánistánem a Íránem

Snahy Afghánistánu využít vody řek Helmand a Harirud na podporu obnovy a rozvoje zemědělství a průmyslu po dlouhém konfliktu Írán znepokojily. Íránská vláda vnímá zemědělskou expanzi Afghánistánu a aktivity na výstavbu přehrad jako hrozbu pro bezpečnost vody v jeho východních a severovýchodních provinciích.

5. Projekty přehrad a spory v povodí Mekongu

Povodí Mekongu je svědkem obrovské expanze výstavby přehrad pro výrobu vodní energie, zejména v Číně a Laosu. To vedlo k diplomatickému napětí, protože země pod přehradami se obávají negativních dopadů, které mohou přinést, od větších záplav až po sezónní nedostatek vody.

6. Spor o vodu v Cauvery Basin v Indii

Dlouholetý konflikt o vodu z řeky Cauvery mezi indickými státy Karnataka a Tamil Nadu se nedávno znovu vynořil v souvislosti se sušším klimatem. Důsledkem jsou nejen právní bitvy, ale také násilné protesty po rozhodnutích o změně distribuce vody mezi oběma státy.

7. Sucha, ceny dobytka a ozbrojený konflikt v Somálsku

Častá sucha v Somálsku vytvářejí značný tlak na pastevecké živobytí. Sucha způsobují, že pastevci prodávají více svého dobytka, než by prodávali za normálních podmínek, což má za následek propad cen dobytka a zhoršující se příjmy venkova. Rozšířená chudoba a nedostatek ekonomických alternativ zase poskytují pobídky pro nezákonné aktivity a pro připojení se k ozbrojeným skupinám, jako je Al-Šabáb, které svým bojovníkům nabízejí peněžní příjmy a další výhody.

8. Turecko – Arménie: Spolupráce v oblasti vodního hospodářství navzdory napětí

Turcko-arménský případ je názorným příkladem toho, jak mohou dva sousedé odložit vzájemné napjaté vztahy stranou, spolupracovat ve společném zájmu a spravedlivě sdílet přeshraniční vody.

9. Bezpečnostní důsledky rostoucího nedostatku vody v Egyptě

Egypt v současné době spotřebovává více vody, než jeho vnitřní obnovitelné zdroje – především na základě přítoku sladké vody z Nilu – poskytují. Očekává se, že nedostatek vody v Egyptě bude v budoucnu dále narůstat v důsledku rychlého růstu populace, rostoucích teplot a zvyšující se spotřeby vody. Pokud se to nebude řádně řešit, rostoucí nedostatek sladké vody bude vážně zatěžovat egyptskou ekonomiku a učiní zemi zranitelnější vůči obnoveným vnitřním sporům.

10. Privatizace vody v Cochabambě v Bolívii

V roce 2000 vyvolala privatizace pitné vody v Cochabambě násilné protesty a eskalovala do takzvané „vodní války v Cochabambě“, která zabila nejméně devět lidí. Nakonec byla voda ve městě znovu znárodněna a přístup k vodě získal novou právní podporu. Snižující se zásoby vody způsobené globální změnou klimatu, nadměrnou spotřebou a technologickými nedostatky však město Cochabamba nadále silně zatěžují.

Dále nelze opominout i problémy způsobené socialistickým plánováním v SSSR, kdy změny toku řek, přehrady, změny hlavních zemědělských plodin a jejich intenzivní zavlažování mají za důsledek problémy s vodou a vysychání Aralského jezera nebo Kaspického moře. Vliv na vodní situaci má nejen pramen a klima, ale i povodí a rozvodí. Tedy kolik a jak vydatných přítoků řeka má a kam voda z dané oblasti odtéká, respektive odkud a kam odtéká. Zde je ČR ve velmi nevýhodné situaci, protože řeky zde pramení a odtékají v rámci rozvodí na jih, sever i západ, ale žádná nepřitéká. ČR je plně závislá na podzemní vodě a vodních srážkách a nemá žádný vnější zdroj, tedy zdroj mimo hranice – kromě mraků. A Čína například má zkušenosti s tím, jak si jednotlivé provincie mající vody nedostatek dešťové mraky vzájemně kradou za pomocí raket a uměle vyvolaných předčasných srážek v jiný čas a na jiném místě, než by to bylo pod taktovkou přírody.

Na druhou stranu stoupající hladiny moře ohrožují Bangladéš, Holandsko i řadu tichomořských států. To by mohlo vyvolat migrační vlny a další konflikty způsobené vodou jsou na světě.

 

Zdroj: apnews.com, voanews.com, reliefweb.int, wikipedia.org

 

 

Tagy článku

-->