Zbraňová směrnice – vláda nařízením omezí vojensko-historické rekonstrukce. Parlamentu se ptát nepotřebuje

Zbraňová směrnice – vláda nařízením omezí vojensko-historické rekonstrukce. Parlamentu se ptát nepotřebuje
Autor: Michaela Wecker|Popisek: Cihelna 2017
10 / 08 / 2018, 14:00

Zpráva z ministerstva vnitra o chystaném vládním nařízení, kterým hodlá vláda dramaticky zpřísnit podmínky nabývání a držení některých dosud volně dostupných zbraní, vzbudila údiv přecházející v bouři nevole v řadách především spolků vojenské historie, jichž se tato oblast přímo dotýká. Vláda se tím v obavě před sankcemi ze strany EU za nedostatečnou, resp. nestihnutou implementaci, snaží směrnici vyhovět v oblasti, kterou stávající česká legislativa ošetřuje účinně a racionálně, bezpečnostní rizika zde nevznikají a vznikat nemohou.

Nařízení se týká expanzních zbraní a tzv. flobertek, resp. konverzí ostrých zbraní na zbraně expanzní a na flobertky. Konstrukce expanzní zbraně vylučuje vystřelení pevného projektilu. Při výstřelu hlaveň opustí jen oblak plynu nebo aerosolu. Flobertka je zbraň vystřelující náboje s okrajovým zápalem, a jak zbraně expanzní, tak flobertky do určité energie střely na ústí hlavně (7,5 J) jsou podle současné legislativy zbraněmi kategorie D, volně prodejné, k jejichž nabývání, držení a nošení není třeba mít zbrojní průkaz. A zejména expanzní zbraně, resp. zbraně na expanzní dle příslušných předpisů řádně konvertované, jsou oblíbené tzv. re-enactory, účastníky vojensko-historických rekonstrukcí. A to především pro svou relativní dostupnost. Současně platí, že je definitivně vyloučeno řádně znehodnocené či konvertované zbrani vrátit zpět její původní funkce a účinnost.

Psali jsme: Směrnice o zbraních a vojenská historie: aktuální situace

Problém, který se Evropská unie snaží novelizovanou směrnicí řešit, existuje. Ale neexistuje v České republice. Přičemž řešení, které EU „nabízí“, spočívá v zásadě v principu tzv. „nerekategorizace“ – toto odporné slovo znamená, že byť bude konverze provedena odborně, technicky dle předpisů, zbraň zůstane nadále ve své původní kategorii (což dosud, naprosto racionálně, platí pro zbraně nedostatečně a nesprávně znehodnocené). Ačkoli řádně konvertovaný samopal MP 40 už nikdy nevystřelí pevný projektil, natož dávku projektilů, zůstane v kategorii A spolu se všemi ostatními zakázanými, automatickými, vojenskými zbraněmi. V důsledku nemá taková konverze žádný smysl; a podobné je to o úroveň níže u poloautomatických zbraní kategorie B. Expanzní zbraň, která byla původně ostrou puškou M1 Garand, zůstane ve své původní kategorii, a kdo ji bude chtít mít, a dokonce při rekonstrukcích bitev nosit, bude muset mít zbrojní průkaz. Teroristé si v zoufalství vyrvali vousy a mnozí pověsili své vražedné řemeslo na hřebík hned po schválení směrnice. Ostatní tak jistě učiní nyní.

Iniciativa spolků vojenské historie ČR se k návrhu vládního nařízení vyjádřila na svém facebookovém profilu:

„Známe požadavky směrnice, známe návrh mininovely stávajícího zákona, a známe i postoj k nim v návrhu nového zákona a usilovně na něm pracujeme. Mininovela i nový zákon je legislativní proces, politický, prostřednictvím v demokratických volbách volených poslanců. Probíhá u něj široká debata. Zde před námi ale leží návrh Nařízení vlády, které když přijde, přijde bez tohoto procesu a přijde velmi rychle (očekávejme přelom září a října) a přišel zcela nečekaně!

Psali jsme: Iniciativa spolků vojenské historie ČR nesouhlasí s kontroverzní směrnicí EU o regulaci zbraní

Návrh nařízení ustanovuje, v obavě před sankcemi ze strany EU za neúplnou implementaci, nová pravidla pro expanzní zbraně - tzn. mimo jiné a především u zbraní konvertovaných z ostrých palných zbraní na expanzní onu obávanou „nerekategorizaci“! čili to, že zbraň kat. A, B, C trvale a nevratně konvertovaná na zbraň expanzní (nyní D) zůstane ve své původní „ostré“ kategorii. A to u zbraní nově uváděných na trh nebo do oběhu - netýká se to tedy zbraní, které již držitelé mají doma, ale zbraní, které by si pořídili poté, kdy nařízení vstoupí v platnost.“

Iniciativa se k návrhu do 30. srpna pro ministerstvo vyjádří oficiálními připomínkami. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) předkladatel tvrdí, že nařízení má dopady na firmy znehodnocující zbraně a firmy uvádějící na trh expanzní zbraně a zbraně na náboje typu Flobert, ale nemá dopady na spotřebitele, životní prostředí, ani ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů, a neobsahuje korupční rizika.

Kam však rozhodně dopady má, je v důsledku oblast vojensko-historických rekonstrukcí věnovaných dějinám 20. století. V březnu tohoto roku premiér Andrej Babiš (ANO) podepsal před kamerami a objektivy novinářů „petici proti nesmyslným zákazům legálních zbraní.“ Ve druhém odstavci textu, který premiér podepsal, čteme: „My, níže podepsaní občané České republiky, touto Peticí současně naléhavě vyzýváme dotčené orgány České republiky k odmítnutí implementace unijní zákazové směrnice…“ Na jaře tedy de facto premiér vyzval sám sebe, aby odmítl implementaci.

A nyní jeho vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) podává návrh vládního nařízení, které zdůvodňuje mj. takto: „S ohledem na dosavadní průběh projednávání tohoto sněmovního tisku, je více jak pravděpodobné, že novela zákona o zbraních nebude účinná do 14. 9. 2018, kdy končí lhůta pro implementaci revidované směrnice. Navrhované nařízení vlády tak do určité snižuje riziko hrozící ČR z neimplementace směrnice.“ V roli ministra zahraničních věcí bude odpovědný za řešení případného nesouladu národní legislativy s evropskou úpravou, a v roli ministra vnitra se tomu snaží předejít.

A to v situaci, kdy je česká politická scéna v zásadě až na výjimky jednotná v postoji, že zbraňová směrnice je špatná, stávající český zákon velmi dobrý, a zpřísňovat podmínky nastavené v ČR není potřeba, a Sněmovna také odložila projednání tzv. malé novely (úpravy stávajícího zákona) do doby, než Soudní dvůr rozhodne o předběžném opatření v souvislosti se žalobou podanou proti platnosti směrnice ministerstvem, v jehož čele dnes stojí právě Jan Hamáček. Toto rozhodnutí (české žalobě nevyhovělo) již padlo - ale návrat k projednání malé novely těžko proběhne v řádu týdnů či měsíců. Sněmovna tak jistě učinila s povědomím o termínu 14. září 2018 jako nejzazším stanoveném pro implementování principů směrnice do národní legislativy, a také s vědomím rizik, jimž se republika nedodržením termínu vystavuje. Jan Hamáček se to nyní snaží za pět minut dvanáct řešit vládním nařízením, jímž by vláda implementovala principy směrnice bez ohledu na vůli parlamentu. Obšírně diskutovaný demokratický deficit Evropské unie se nám tu zhmotnil v podobě císařského dekretu: nejen že možnost zasáhnout efektivně do procesu přípravy evropské směrnice o zbraních byla neměřitelně zanedbatelná. Nyní je na stole implementační vládní nařízení na národní úrovni. Mimo parlament, ovšem ve věci, které se parlament věnuje a komplexně věnovat bude.

Do určité míry možná takové nařízení potěší Evropskou unii. Vládě spadne kámen ze srdce, že nebude Česká republika (tak moc) sankcionována (jakkoli o tomto riziku zástupci lidu v parlamentu vědí a vzali na sebe odpovědnost). No a český re-enactor si už nově na expanzní zbraň konvertovaný Sten Gun, britský druhoválečný samopal použitý mj. při útoku na Reinharda Heydricha, jen tak bez složité výjimky nepořídí. Jakkoli jeho kamarád, který si zcela stejnou věc pořídil třeba loni, svůj Sten Gun mít a používat bez omezení bude dál (za což jsme pochopitelně rádi). No a občané? Ti budou v bezpečí. Protože o jejich bezpečí jde především. Nebo ne? Nebo snad Evropská unie sama poněkud v této věci zaspala, své vlastní termíny ignorovala… Jak se můžete dočíst třeba v tomto článku na Zbrojici: Nelegální zbraně III – nedostatečné konverze

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace