Revoluční bitevní křižníky třídy Derfflinger měly přežít i souboj s britskými bitevními loděmi, které v době tzv. Velké války disponovaly děly ráže 356 mm u HMS Canada, nebo dokonce 381 mm u legendární třídy Queen Elizabeth. Konstrukce se německému císařství opravdu povedla a v mnohém předčila své britské vzory.
Německé bitevní křižníky jako předchůdci rychlých bitevních lodí druhé světové války ukázaly nadřazenost své konstrukce nad těmi britskými, přestože nápad byl původně právě z dílny admirála Royal Navy Jackieho Fishera.
Vrcholem bitevních křižníků Velké války byla německá třída Derfflinger, ve které vznikly tři lodě – SMS Derfflinger, SMS Lützov a SMS Hindenburg. Poslední loď byla třídou sama o sobě, kdy se němečtí inženýři poučili na předchozích dvou lodích a implementovali změny designu na základě zkušeností s Derfflingerem a Lützovem.
SMS Von der Tann byl prvním bitevním křižníkem, jehož konstrukce předurčila směr, kterým se němečtí konstruktéři vydali. Byl lépe pancéřovaný než britské protějšky a byl schopen fungovat ve spolupráci s bitevními loděmi.