foto: Redakce DV/Kulatý stůl
V Poslanecké sněmovně se sešli experti z veřejné správy, zdravotnictví i technologických firem, aby diskutovali o roli 5G sítí ve zdravotnictví a IZS. Debata ukázala, jak může moderní konektivita zlepšit péči o pacienty i koordinaci zásahů v krizových situacích.
Přední zástupci veřejné správy, zdravotnictví, bezpečnostních složek i technologických firem se sešli v Poslanecké sněmovně v rámci mimořádné debaty o budoucnosti medicíny a krizového řízení. Kulatý stůl s názvem „5G sítě ve zdravotnictví a integrovaném záchranném systému (IZS)“ proběhl 29. dubna pod záštitou poslance Libora Turka ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Diskuse se soustředila zejména na čtyři oblasti: digitalizaci zdravotnictví, kyberbezpečnost rozvoj telemedicíny a teleoperací, a využití 5G technologií v rámci IZS. „Už z oblasti dopravy a vesmírných technologií víme, jak je důležitá interkonektivita. Když se podaří zdravotnická zařízení a péči perfektně propojit v rámci sítě, tak zvýšíme kapacitu, dostupnost péče i zkrácení čekací doby, například při jednodenních chirurgických zákrocích,“ uvedl ve video zdravici Jan Sechter, náměstek ministra průmyslu a obchodu.
5G sítě pomáhají ve zdravotnictví i IZS
Hlavní část debaty otevřel Jiří Studnička, vedoucí oddělení komunikace, GŘ HZS ČR, který hovořil o fungování Ústředního krizového štábu ČR. „Je pro nás zásadní mít k dispozici komunikační infrastrukturu, na kterou se můžeme stoprocentně spolehnout. Technologie 5G nám otevírá možnosti rychlejší koordinace složek IZS, sdílení dat v reálném čase a efektivnějšího rozhodování v situacích, kdy jde doslova o minuty,“ řekl Studnička.
Vedle teoretických informací se diskutující zaměřili také na konkrétní projekty, jako jsou teleoperace či živý přenos obrazu při zásazích HZS ČR. Na telemedicínu se zaměřili Markéta Vršecká z Univerzity obrany a ředitelé dvou největších vojenských nemocnic v ČR: Václav Masopust (ÚVN Praha) a Petr Král (VN Brno).
„Teleoperace představují zásadní posun v dostupnosti zdravotní péče i v podmínkách, kde je fyzická přítomnost lékaře omezená. Pro armádní i civilní sektor to znamená možnost rychlé diagnostiky a podpory rozhodování na dálku,“ řekla Vršecká. „Pro velké nemocnice, jako je ÚVN, je telemedicína cestou, jak zvýšit efektivitu provozu a zlepšovat celkovou návaznost poskytované péče. Díky tomu mohou odborníci sledovat pacienty i mimo nemocnici a včas reagovat na změny jejich stavu,“ doplnil Masopust.
Tento pohled potvrzuje také Král, který telemedicínu vnímá jako praktický nástroj, který již dnes ukazuje, jak může vypadat zdravotnická péče budoucnosti. „V kombinaci s moderní konektivitou může výrazně posílit i připravenost zdravotnictví na krizové situace,“ uvedl.
Praktické poznatky z teleoperací
Na projektu teleoperace se podílely také společnosti Smart Informatics a T-Mobile, jejichž zástupci v rámci samostatných příspěvků představili konkrétní technické aspekty realizovaných řešení.
„Pro oba projekty jsme zužitkovali naše dlouholeté zkušenosti z broadcastu. Vycházeli jsme z původně zpravodajských technologií, které jsme na míru upravili pro potřeby teleoperací a zásahů HZS ČR. V obou případech využíváme technologii datového bondingu, která umožňuje využití alternativních zdrojů signálu v případě výpadků. Díky tomu je možné zajistit lepší stabilitu připojení i kvalitu obrazu,“ uvedla Olga Jedličková, spolumajitelka společnosti Smart Informatics.
Lukáš Abazid z T-Mobile vnímá jako zásadní prvek digitalizace napříč obory právě 5G SA, tedy stand alone konektivita, která je nezávislá na veřejných sítích: „Vlastnosti 5G SA sítí umožňují přenosy velkých objemů dat v reálném čase, nízkou latenci (odezvu), stabilitu a vysokou úroveň zabezpečení. Proto si bez 5G SA neumím představit budoucnost a modernizaci klíčových odvětví, jako je právě zdravotnictví,“ říká Lukáš Abazid, expert na výstavbu 5G SA sítí ve společnosti T-Mobile.
Tagy