Autor fotografie: Heart Aerospace|Popisek: ES-19
Společnost Finnair se snaží nevýhodu obrátit ve výhodu. Elektrický pohon a baterie jsou citlivé na vnější teplotu, a jestliže při pozemním provozu jde o dojezd, v leteckém provozu vstupují do hry především otázky bezpečnosti. Přesto se finský dopravce rozhodl od roku 2026 nasadit první 19místné letouny ES-19 s elektrickým pohonem na komerční lety. I jejich výrobce, švédská společnost Heart Aerospace, říká, že zahájit komerční provoz právě na severu má smysl - rozšíření této technologie do klimaticky přívětivějších oblastí bude tím snazší.
Švédská společnost Heart Aerospace sídlící v Gothenburgu chce první letouny na elektrický pohon certifikované pro komerční lety dodat do roku 2026. Jde o stroje typu ES-19, které byly veřejně představeny na podzim loňského roku. ES-19 je 19místný čtyřmotorový letoun s průměrným doletem 400 km. Obligátním cílem jeho vývoje bylo snižování uhlíkové stopy. V souladu s mainstreamovými trendy jej společnost uvádí na prvním místě. Říká, že až 40 % emisí tohoto skleníkového plynu zapříčiněných leteckou dopravou vzniká při krátkých letech. Provozní emise letounu s elektrickým pohonem jsou nulové.
Ale neomezuje se jen na tento ekologický cíl a přirozeně hledá v možnostech nové technologie prvky, které mohou potenciálního zákazníka oslovit zřejmě více než poněkud abstraktní boj s klimatickou změnou. Díky nulovým emisím nejen CO2, ale prakticky všech škodlivých látek a velmi nízké úrovni hluku může dopravní elektrický letoun operovat přímo z center velkých měst. Stačí mu vzletová a přistávací dráha dlouhá 750 m. Odpadá nezbytnost umísťovat letiště kvůli hlukovým a dalším omezením mimo velké aglomerace, což potenciálně velmi usnadňuje a zrychluje dopravu.
video: youtube
Kromě výše zmíněné snahy nasazením letounů v chladném podnebí připravit jejich provoz po celém světě patří mezi výhody severských zemí právě existence malých letišť s dobrou dostupností z městských center. A Heart Aerospace není jedinou společností, která toho chce využít: 11místné dvoumotorové letouny P-Volt od Rolls-Royce a Tecnam hodlá do provozu rovněž v roce 2026 nasadit norský regionální dopravce Wideroe. Před pandemií prováděl denně 400 letů ze 44 letišť, a tři čtvrtiny z nich byly kratší než 275 km.
I švédský výrobce strojů ES-19 současně podtrhuje úsporu provozních nákladů: u paliva o 50-75 % a v oblasti údržby až 50 %. Tvrdí, že díky tomu jsou letouny na elektrický pohon cenově dostupné. Elektrické motory vyžadují mnohem méně náročnou údržbu než motory turbovrtulových strojů, což usnadňují inteligentní digitální monitorovací a diagnostické systémy, díky kterým lze přenastavit a prodloužit lhůty mezi ověřovacími prohlídkami.
Baterie letounu ES-19 teoreticky snesou během svého životního cyklu tisíc nabití. A s infrastrukturou nebude v severských zemích velká starost, protože elektromobilita je zde rozvíjena již dlouhé roky, a jen v Norsku představují prodeje elektrických vozidel asi polovinu všech prodejů, přičemž síť dobíjecích stanic umožňuje prakticky neomezený dojezd i za krutých mrazů. Samozřejmě za cenu času, kterou cestující na těchto dobíjecích stanicích stráví. Ve Švédsku a Norsku také provozují nejseverněji položenou autobusovou linku obsluhovanou elektrickými vozidly. Zakladatel Heart Aerospace Anders Forslund zdůrazňuje, že pokud se podaří rozjet leteckou elektromobilitu v severských zemích, expanze této technologie do zbytku světa bude snazší a přínosná.
Zdroj: thebarentsobserver.com; heartaerospace.com