foto: redakce SM/pplk. Markéta Vršecká na konferenci Spojovacího vojska
Operace na dálku pomocí 5G sítí už armáda testuje, do budoucna možná i v polních podmínkách. Podle pplk. Markéty Vršecké je však největší výzvou nedostatek motivovaných lidí.
Pplk. Markéta Vršecká pracuje na Katedře Komunikačních technologií, elektronického boje a radiolokace na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany. V rámci setkání na konferenci Spojovacího vojska jsme hovořili o specifikách vojenské komunikační sítě, telechirurgii a chybějícím personálu v armádě.
Jubilejní ročník konference Spojovacího vojska
Konference Spojovacího vojska tradičně probíhá na cvičišti v Lipníku nad Bečvou. Společnosti mají na místě k dispozici vlastní stany i společný prostor, kde mohou představit nové technologie v praxi. Pplk. Vršecká hodnotí jubilejní 10. ročník konference jako mimořádně povedený: „Letos je zde ještě více firem a účastníků než v předchozích letech,“ uvádí.
Spolupořadatelem akce je organizace AFCEA, jejíž přední zástupci vystoupili v rámci úvodních prezentací. Jedním z hlavních témat byla kyberbezpečnost. O něm jsme mluvili také s pplk. Vršeckou, konkrétně o rozdílu mezi civilní a vojenskou komunikací. Podle ní musí být vojenská komunikační síť více chráněná a zabezpečená: „Celý ten systém musí být robustní, protože nemůžeme dopustit to, aby nám komunikaci někdo rušil, nebo aby nám síť vypadla,“ vysvětluje.
Testování telechirurgie mezi vojenskými nemocnicemi
Bezpečnost a stabilita komunikace je důležitá také pro další oblast, které se pplk. Vršecká věnuje: telechirurgii. Právě spolehlivý a rychlý přenos dat je jedním z předpokladů pro využití 5G sítí ve zdravotnictví. Podle Vršecké však tato technologie zatím zůstává především ve fázi testování, které probíhá ve spolupráci mezi Univerzitou obrany, Vojenskou nemocnicí Brno a Ústřední vojenskou nemocnicí v Praze.
Přímo v Lipníku nad Bečvou však v posledních dvou letech probíhalo také testování technologie v polních podmínkách. „Zatím se pohybujeme spíše ve fázi vizí a představ, kam bychom telechirurgii jednou rádi posunuli. Je pro nás teď důležité si celý proces otestovat, hlavně v rámci zázemí, abychom dodrželi všechny regule a bezpečnostní předpisy,“ uvádí Vršecká. Do budoucna by výsledky testů mohly umožnit operace i v prostředí s nedostatkem specializovaných zdravotníků, například během zahraničních misí.
Nejde jen o techniku. Armádě chybí lidé
Vedle technologických výzev však armáda čelí také řadě dalších hrozeb. Na otázku, co dnes představuje největší riziko pro telekomunikační sítě, Vršecká upozorňuje nejen na kybernetické útoky či fyzické ohrožení infrastruktury, ale především na nedostatek lidí a techniky. Právě personální situaci v armádě považuje za jeden z největších problémů současnosti.
Podle Vršecké není hlavním problémem pouze celkový nedostatek uchazečů, ale především absence lidí, kteří by měli o službu v armádě skutečný zájem. „Jde přece jen o jisté specifikum, fungovat v maskáčích, být vojákem z povolání,“ vysvětluje. Služba v armádě podle ní vyžaduje určité „srdcařství“ a nadšení, které mezi mladými lidmi v posledních letech postrádá. Právě zájem nastupující generace bude podle Vršecké rozhodovat o tom, jak úspěšně dokáže armáda využít moderní technologie, které dnes testuje a rozvíjí.
Tagy