foto: Vrgineers/Jednatel společnosti Vrgineers Marel Polčák
SM pořídil rozhovor s jednatelem společnosti Vrgineers Markem Polčákem a tématem interview byla nejen virtuální realita, vývoj simulátorů pro piloty letounů F-16 a F-35, ale také to, jestli Vrgineers má co nabídnout české armádě. Více již v našem rozhovoru.
Pane Polčáku, Kdy vznikla myšlenka, že chcete jít do poměrně specifického byznysu, jako je podnikání s virtuální realitou?
Vždy mě bavily počítačové a vizualizační technologie a když se začaly objevovat dostupné headsety pro virtuální realitu, tak mě nadchla myšlenka, že se díky ní můžete přemístit na jakékoli skutečné, nebo vymyšlené místo.
Foto: Vrgineers
Jaké proměny zaznamenal tento byznys řekněme za posledních 10, 20 let?
Novodobý trh s virtuální realitou ještě není tak starý, spíše si můžeme říct, jak se vyvinul v rozmezí posledních 5 let. Od prvních dostupných headsetů, které se daly zakoupit za desítky tisíc před cca 6 lety, došlo ke třem vývojovým cyklům, ve kterých došlo k výraznému zlepšení kvality obrazu headsetů v každé z iterací, rozšíření virtuální reality na fungování bez počítače (standalone) a k výraznému zvýšení komfortu, kdy v současných headsetech je možné strávit několik hodin bez nadměrné únavy organismu.
Firma Vrgineers vyvíjí sofistikované simulátory virtuální reality. Zajímalo by mě, jestli jde ještě z Vašeho pohledu současnou virtuální realitu ještě posouvat dál, to znamená udělat ji ještě realističtější?
Jednoznačně ano. Současná virtuální a mixovaná realita je odhadem okolo 60 % možností vnímání člověka. Abychom pokryli plnohodnotně celé zorné pole lidského oka s maximální kvalitou obrazu, musíme se dostat na rozlišení mezi 10K – 20k a zorný úhel okolo 200 stupňů na oko. Aktuálně se pohybuje na rozlišení okolo 4k na oko a zorným úhlem maximálně 180 stupňů.
Foto: Vrgineers
Jsou podle Vás dnes nějaké oblasti, kde se ještě virtuální realita neuplatňuje, ale odvedla by zde užitečnou či platnou práci?
Jedním z odvětví, ve kterých vidím velkou budoucnost, je teleoperace. To znamená použití headsetu pro virtuální realitu k vzdálenému se připojení na přístroj, který je nutné ovládat, jako je například bagr kopající výkop, buldozer připravující cestu, nebo jeřáb skládající kontejnery. Díky této technologii bude možné práci vykonávat z jakéhokoli místa s internetovým připojením a díky tomu bude možné také stroje utilizovat 24/7. Myslím si, že nás v následujícím desetiletí čeká revoluce spojená s možností práce z domova u profesí, které jsou v současné době velice silně spojeny s nutností osobní presence, která povede ke značným změnám ve společnosti.
Vaše simulátory byly spoluvyvinuty s americkým letectvem a námořnictvem. Za jednu cenu je možno je rekonfigurovat na několik variant. Jak dlouho trvá výroba takového simulátoru a co vše obnáší kromě finanční stránky?
Výroba jednoho specifického simulátoru může trvat 6–12 měsíců, v závislosti na jeho složitosti. Samozřejmě jsou i komplexnější letadla, která je nutné vyvíjet déle, ale v průměru se jedná o půlrok, až rok. Pro moderní letadla je kromě finanční investice také nutné mít k dispozici jejich manuál a veškerou dokumentaci palubních systému a extrémně schopný tým vývojářů, kteří jsou schopni naprogramovat virtuální dvojče letadla, které se bude chovat a na všechny situace reagovat stejně jako skutečný stroj.
Disponujete vlastním technologickým know-how?
Ano, máme velice kvalitní vývojáře, s multioborovými znalostmi. Jsme jedna z mála společností ve střední Evropě, která má přístup k nejvýkonnějším čipům a displejům s nejvyšším rozlišením. Navrhujeme sofistikovanou elektroniku, optické soustavy, fyzickou konstrukci i algoritmy. Mimoto jsme držiteli několika technologických patentů souvisejících s virtuální a mixovanou realitou.
Foto: Vrgineers
Vaše společnost prezentovala na mezinárodním veletrhu IDET 2023 integraci Vrgineers Portable Trainer pro pilotní výcvik s e.TACCS softwarem od Vaší partnerské společnosti e.sigma. V čem konkrétně pomůže instruktorům a pilotům?
Spojení našich simulátorů s e.TACCS je důležité pro generování scénářů a simulaci skutečného boje. Naše simulátory umožňují výcvik pilotů, a to jak jednotlivců, tak celých letek. S aplikací e.TACCS je nicméně možné připravit scenář se simulovanými nepřáteli, kteří pomocí AI ohrožují bezpečnost a vy jako pilot, nebo velitel musíte na vzniklou hrozbu reagovat. Díky tomuto softwaru je možné připravit a simulovat složité scenáře se stovkami různých účastníků.
Jaké projekty Vás nyní zaměstnávají nejvíce?
Co se týče civilního letectví, tak pracujeme na vylepšené verzi simulátoru Airbus A320 pro leteckou společnost KLM. Pracujeme na vylepšené verzi našeho F-35-like simulátoru, který jsme vyvinuli v rámci projektu s U.S. Air Force a paralelně pracujeme na přípravě několika nabídek na další simulátory. V našem odvětví trvá připravit nabídku i několik set hodin, s ohledem na komplexitu finálního řešení a složitost daného letadla. Také se snažíme podporovat výcvik pilotů na Ukrajině, které jsme věnovali jeden z našich simulátorů a dlouhodobě jej servisujeme.
Cílíte i na tuzemský trh včetně armádních a bezpečnostních složek? Projevila například armáda zájem o Vaše produkty?
Snažíme se naší armádě i armádám a vysokým školám v regionu prezentovat naše technologie a navazovat spolupráci. Ať už s českou armádou, Univerzitou obrany, ČVUT, nebo Technickou univerzitou v Košicích. Jednáme především se zástupci českého letectva a zástupci ministerstva obrany.
Tagy