Koaliční vyjednávání ukázalo, že je Merkelová za zenitem

Koaliční vyjednávání ukázalo, že je Merkelová za zenitem
Autor: flickr.com (CC BY 2.0) |Popisek: Angela Merkelová
09 / 02 / 2018, 07:00

Vyjednávání o německé vládě naplno ukázalo, že kancléřka Angela Merkelová (CDU) je za zenitem své moci, jak dokládají i nejnovější průzkumy mínění. I když nakonec znovu stane v čele velké koalice, bude její čtvrté funkční období podle všeho zároveň posledním. Není přitom ani zcela jisté, že ho dokončí. Další vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokracie (SPD) může navíc vést k opětovnému posilování okrajových stran. Zásadní reformy od kabinetu čeká málokdo.

Když koncem ledna začalo vyjednávání o třetí velké koalici za poslední čtyři volební období, neočekávalo se, že by z nich křesťanští demokraté vyšli - přinejmenším pokud jde o rozdělení postů ve vládě - tak oslabeni, jak se nakonec stalo. CDU přišla o klíčové ministerstvo financí, které připadne SPD, a také o resort vnitra, který bude spravovat CSU. Sociální demokraté mají také významná ministerstva zahraničí a práce, a to přesto, že v zářijových parlamentních volbách dostali o 12,4 procentního bodu méně hlasů než CDU/CSU.

Ještě před pár lety by něco takového bylo nepředstavitelné, od té doby ale třiašedesátiletá Merkelová přišla o velkou část své politické autority v důsledku migrační krize, loňského volebního neúspěchu i krachu prvního vyjednávání o vládě se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Při koaličních rozhovorech, jež skončily ve středu, ji tak podle pozorovatelů nezbylo než ustoupit požadavkům ostatních, jinak by nová vláda nevznikla.

V programové oblasti to takový problém nebyl, protože, jak poznamenává politolog z univerzity v Giessenu Eike-Christian Hornig i jeho kolegové, Merkelová posunula CDU výrazně do politického středu. Dnes už nemá vyhraněné priority, a většinu hlavních programových sporů tak mezi sebou vedly CSU a SPD. Pro tyto dvě strany bylo koneckonců prosazení priorit naléhavější než pro CDU. Křesťanské sociály na podzim v Bavorsku čekají zemské volby, a potřebují proto pádné argumenty, proč by jim voliči znovu měli dát důvěru. Vedení sociálních demokratů zase musí straníky přesvědčit o tom, že výsledky vyjednávání stojí za to, aby je v referendu podpořili.

Oslabení dlouholeté kancléřky silně vnímají jak německá média, tak veřejnost. Průzkum pro deník Die Welt ukázal, že 63 procent Němců má pocit, že koaliční rozhovory Merkelovou oslabily, o opaku je jich přesvědčeno jen 16 procent.

Není tak divu, že se v Německu rozproudila debata o tom, kdo by mohl Merkelovou nahradit. Nejčastěji přitom padá jméno sárské ministerské předsedkyně Annegret Krampové-Karrenbauerové, která by podle některých hamburskou rodačku mohla v pozici kancléřky vystřídat už před koncem tohoto volebního období.

Nediskutuje se však jen o budoucnosti Merkelové, ale i tradičních stran jako takových. Zejména SPD, která je ve vztahu k pokračování dosavadní vlády hluboce rozdělená, totiž v posledních dvaceti letech vykazuje prakticky nepřetržitě sestupný trend. To byl také jeden z důvodů, proč její šéf Martin Schulz chtěl původně po volbách odvést stranu do opozice.

Argumentoval stejně jako někteří pozorovatelé tím, že působení ve velké koalici, která byla ve spolkové republice naprostou výjimkou až do roku 2005, kdy se vlády ujala Merkelová, jeho stranu oslabuje, a naopak posiluje okrajová uskupení. Potvrzují to i výsledky voleb z let 2009 a 2017, kdy CDU/CSU i SPD z velké koalice vyšly oslabené. Nikdy to nebylo lépe patrné než loni, kdy obě strany dosáhly historicky špatných výsledků, když dohromady ztratily téměř 14 procentních bodů, zatímco pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 12,6 procenta hlasů poprvé vstoupila do parlamentu.

Nyní se už AfD pohybuje kolem 14 procent, zatímco strany velké koalice jsou v některých průzkumech dohromady pod 50 procenty. V případě vzniku další velké koalice bude navíc AfD nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, a bude tak mít možnost v rozpravách vždy jako první reagovat na vládní návrhy. Kritizovat velkou koalici stejným stylem jako dosud pro ni nejspíš nebude velký problém.

CDU/CSU i SPD sice dávají hlasitě najevo, že nebudou vládnout tak, jako dosud, jejich koaliční smlouva počítající se štědřejšími investicemi do některých oblastí ale nepřináší zásadní reformy. Vize, jak poznamenávají mnozí komentátoři, vznikající vládě - kterou možná více než společné cíle sbližuje obava z předčasných voleb - chybí. Přinese tak sice stabilitu, jež se stala téměř zaklínadlem Merkelové, nikoliv však výrazné změny, které podstatná část společnosti požaduje.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace