Složka Trump aneb americké volby ve spárech ruských tajných služeb

Složka Trump aneb americké volby ve spárech ruských tajných služeb
Popisek: Donald Trump
02 / 02 / 2018, 16:30

Každý ví, že ruské zpravodajské služby ovlivnily prezidentské volby v USA, že hackeři těchto služeb zcizili informace z počítačů vedení Demokratické strany, čímž pomohli Donaldu Trumpovi k vítězství, že Putinovi vlivoví agenti řídí politiku prezidenta Trumpa, protože na něj má Moskva kompromitující materiály (ty má, ostatně, i na Hillary Clintonovou) a tak dále. Tvrdí to jak konsensuální analýza 17 amerických zpravodajských služeb, tak soukromě pořízená „Složka Trump“, kterou obstaral bývalý vynikající důstojník britské MI6.

Co na to fakta z otevřených zdrojů?

Jakmile se člověk začne snažit v problematice rozebrat, zjistí, že se jedná o těsně propojený sled původně nesouvisejících případů a jevů. Ve formátu, který je mi přidělen rozdělím vše do základních kategorií:

  • Otevřená verze materiálu předkládaného jako analýza zpravodajské komunity: „Posouzení ruských aktivit a záměrů při nedávných volbách v USA“, zveřejněná 6. ledna 2017
  • Řada zpráv britské firmy Orbis Business Intelligence: „Složka Trump“, která rovněž vešla ve známost jako 35-stránková „Zpravodajská nařčení Trumpa“. Byla zveřejněna časopisem BuzzFeedNews 10. ledna 2017
  • Kybernetický útok na počítače Demokratického národního kongresu a počítače  Johna Podesty, předsedy kampaně Hillary Clintonové spojený s únikem desítek tisíc e-mailů
  • Případ Magnitsky, případ Browder
  • „Lež“ LTG Michaela Flynna

Problematiku je možno sledovat podle osob, jevů či na základě časové linky. Zvolil jsem poslední možnost, neboť umožňuje největší stručnost. Okolnosti vzniku oficiálního zpravodajského odhadu a soukromé Složky Trump jsou tak propojené, že je nebylo možno rozdělit. Nebudu se zabývat jejich obsahem, je možno si je přečíst na internetu.

5. července 2017 bývalý šéf všech amerických zpravodajských služeb James Clapper, svědčící v Kongresu přiznává, že oficiální analýzu nepřipravila zpravodajská komunita, ale 10 – 20 vybraných analytiků CIA, FBI a NSA. To je ovšem zásadní informace. Nejedná se tedy o oficiální Národní zpravodajskou analýzu, ale o výsledek názoru několika lidí sestavených s nějakým cílem. Podstatou celého díla je myšlenka: „Domníváme se, že Rusové ovlivnili volby, a protože se to domníváme, tak se to domníváme silně.“ New York Times značně investovaly do odporu proti Trumpovi a s vášní propagují obvinění Ruska, ale ani jejich dopisovatel Scott Shane se neubránil zásadní kritice (a noviny to otiskly): „To, co chybí v této veřejné zprávě jsou …důkazy podporující tvrzení, že ruská vláda naplánovala elektronický útok. Místo toho se poselství … rovná (výzvě) … věřte nám.“

Co tomu všemu předcházelo?

Září 2015

Investor, miliardář a sponzor Republikánské strany a neokonzervativních projektů, Paul Ellias Singer najmul, cestou Washington Free Beacon (pozn. – šéfredaktorem je zeď Billa Kristola), firmu Glenna Simpsona a Petera Fritsche Fusion GPS, aby získali informace k republikánským prezidentským kandidátům. Simpson i Fritsch jsou bývalí novináři Wall Street Journalu a jejich firma poskytuje „výzkum, strategické zpravodajství, přípravy projektů atd.“ V průběhu vztahu Singer – Fusion GPS došlo k postupné změně zakázky na „špínu na Trumpa“. Jenže, Trumpovy šance rychle narůstají a republikánské vedení začíná být rozpačité.

Březen 2016

Marc E. Elias, Perkins Coie (mezinárodní právní kancelář), osobně jedná s Glennem Simpsonem. Elias je roku 2015 jmenován hlavním právním poradcem kampaně Hillary Clintonové a nyní se informuje o možnosti převzít zakázku „špína na Trumpa“.

Duben 2016

Elias přebírá zakázku Fusion GPS pro Národní demokratický kongres (NDC) a pro kampaň Hillary Clintonové; ti platí. Koncem dubna NDC objevuje, že byla narušena bezpečnost jejich počítačů, vedení se opět obrací na Perkins Coie, záležitostí je pověřen Michael Sussmann, právník zabývající se kyberbezpečností. Tedy pozor – ne policie nebo FBI, ale soukromá firma.

4.5.2016

Sussmann najímá bývalého agenta FBI Shawna Henryho, dnes prezidenta CrawdStrike Services, sesterské firmy CrawdStrike. Jedním ze zakladatelů a dnes dvou nejvýše postavených osob v CrowdStrike je Dmitri Alperovitch, narozený 1980  v Moskvě. Ti mají odhalit okolnosti elektronického útoku na DNC a Johna Podestu, šéfa kampaně Clintonové.

26.5.2016

Agentura AP oznamuje, že Donald Trump vyhrál republikánské primárky.

9.6.2016

Trump jr. s kolegy se schází v Trump Tower s Natalií Veselnickajovou, právničkou snažící se o zrušení zákona zvaného Magnitsky. Ten byl podepsán prezidentem Obamou 14.12.2012. Veselnickaja měla údajně mít informace o snahách Demokratů Trumpa očernit, ale na skupinku kolem Truma jr. nijak nezapůsobila. Ukončili jednání bez dalších zjevných kontaktů. Nicméně, zde se nám prvně spojuje „Případ Trump“ s „Případem Magnitsky“. Jak uvidíme, v budoucnu se mají setkávat…

18-19.6.2016

Polit živou vodou čerstvých plateb od Demokratů, Glenn Simpson se stává kreativní. Najímá majitele londýnské firmy Orbis Business Intelligence Ltd., bývalého důstojníka britské MI6 Christophera Davida Steelea. Ještě ve službě, Steele pracoval pod diplomatickým krytím v letech 1990 – 1993 v Moskvě, ale byl se skupinou dalších britských diplomatů vyhoštěn. To není ostuda, ale lásce k hostitelské zemi to nepřispívá. Poslední případ na kterém pracoval ve státním sektoru bylo, že se podílel na vyšetřování smrti Alexandera Litvinenka. Byl jedním z těch, kteří obviňovali přímo prezidenta Putina. Případ projednávaný v Londýně nebyl procesně zcela zvládnut a důkazy přímo k Putinovi nevedly. Steele to musel vědět, ale to mu nebránilo veřejně Kreml obviňovat. Pro odhad jeho osobnosti je to podstatný moment.

20.6.2016

Steele předává Simpsonovi první výsledek své práce – a hned ten nejbizarnější. Zpráva o prostitutkách, které měly někdy roku 2013 močit v moskevském hotelu Ritz Carlton do postele, ve které před tím – v blíže neurčené době – měli spát prezident Obama s chotí. Vše se mělo odehrávat za přítomnosti Donalda Trumpa, nebo snad dokonce měl být pomočen? Tento zpravodajský skvost Steele doručil den nebo dva po tom, co byla uzavřena smlouva. Je tedy evidentní, že se jednalo o zvěst Steeleovi již známou. Ještě poznámka zpravodajcova – nemáte-li zdroj pod kontrolou, a platíte jej ad hoc za informaci, pravděpodobnost, že vám nesděluje fakta, ale bude říkat to, za co může získat nejvíc peněz strmě stoupá. To Steele dobře ví již od svých úvodních školení na MI6, jenže do Moskvy nesmí. Obrací se tedy na prostředníky; jedním z nich je tou dobou 38-letý Bělorusoameričan Sergej Millian, původním jménem Kukuc. Ten žije v USA od roku 2001 a je ředitelem obskurní firmičky Rusko-americká hospodářská komora se sídlem v New Yorku. Ani on se nevydává do Ruska shromažďovat informace, ale telefonuje svým kamarádům. Ti tvrdí, že mají kontakt na osoby z Putinovy vlády. Proč by s nimi „osoby z Putinovy vlády“ v bezpochyby stále poněkud paranoidním Rusku vůbec mluvily? Tímto způsobem vzniká Steeleva Složka Trump. Kamarádi v Moskvě, Kukuc i Steele vědí, že jsou jejich hovory odposlouchávány jak ruskými službami, tak americkou NSA. Přesto se všichni tváří –pozor – včetně Mosky(!) – že Steeleovy zprávy vznikají tajně. Korunu všemu nasazuje bývalý ředitel MI6 Richard Dearlove, když v bravurním hazardu s vlastním jménem v BBC Newsnight 13.12.2017 připustil, že je obsahu Steeleovy zprávy možno dát jakýsi kredit. I když se zalekl a hned dodal: „Silněji bych to ale neřekl.“

26.6.2016

Steele doručuje další zprávu, tentokrát na téma rozsáhlého státního programu Moskvy směřujícího k realizaci elektronických útoků na základní cíle na Západě – NATO, bezpečnostní složky, strategické průmyslové koncerny, obchodní entity a podobně. Celá zpráva je asi tak konkrétní jako tyto moje tři úvodní řádky; na mne dělá dojem, že jí Steele vyhotovil za oněch 5 dnů, které zprávy č.1 a č.2 dělí sám doma. Přesto se postupně stává jedním z pilířů tvrzení, že ruští hackeři ovlivnily americké prezidentské volby a penetrovali počítačový systém DNC a Johna Podesty.

5.7.2016

Další dějová linka, podezření, že Hillary Clintonová zneužívala soukromé e-maily k šíření ochraňovaných státních informací. Protože řada informací byla klasifikována PŘÍSNĚ TAJNÉ, i v České republice by srovnatelné jednání představovalo podezření ze spáchání trestného činu. K tomuto činu James Comey na tiskové konferenci oznamuje, že by „žádný rozumný žalobce“ Clintonovou neobvinil. Vedle toho, že je pozoruhodné, aby ředitel bezpečnostní služby určoval federální prokuratuře co se od ní čeká, jeho projev je zajímavý i z dalších důvodů. První návrh jeho projevu označoval počínání Clintonové jako „gross negligence“, což by mělo za následek automatické stíhání podezřelé. Výraz však byl změněn na „extremely careless“, což znamená, že by se řečená dáma měla stydět, ale to je tak vše. Vyšetřování podléhalo náměstkovi ředitele Andrewovi McCabe, později se však ukázalo, že jeho manželka Jill, která roku 2015 kandidoval do Senátu státu Virginia, přijala prostřednictvím guvernéra státu Terryho McAuliffe kolem půl miliónu USD na kampaň od Clintonových. Republikáni dnes tvrdí, že za změnou znění Comeyho projevu stál náčelník protišpionážního oddělení Peter Strzok, ještě o něm uslyšíme.

22.7.2016

Steeleova zpráva o ruské strategii kyber-útoků se dostává k Marcu Eliasovi. Zhruba ve stejné době zveřejňují Wikileaks první e-maily o tom, že DNC znemožňuje populárnímu Berniemu Sandersovi ve straně rovnou soutěž. Elias si obě záležitosti spojuje, přechází do útoku a začíná médiím podsouvat informace ze Složky Trump.

28.7.2016

Ředitel všech zpravodajských služeb (DNI) James Clapper v Aspen Institute na dotaz, zda Rusové byli za útokem na DNC, odpověděl, že zpravodajská komunita nemá dost informací k tomu, aby označila jakéhokoliv původce

Léto 2016

Steeleovy zprávy začínají být předávány FBI a zjevně se stávají základem pro povolení odposlechu soudem pro sledování zahraničních zpravodajských záležitostí (FISA) povolení na členy Trumpova volebního štábu a možná i na Trumpa samotného.

Počátek srpna 2016

Do Bílého domu je doručena zpravodajská zpráva pro prezidenta Obamu od ředitele CIA Johna Brennana: „Máme zdroj blízko ruské vlády… a Putin stojí osobně za kyber-útoky na USA prezidentské volby“ (veřejně o tom informuje Washington Post 23.6.2017 článkem Obama´s Secret Struggle to Punish Russia for Putin´s Election Assault). Tedy, týden po tom, co jeho nadřízený, James Clapper, nic neví, Brennan písemně informuje prezidenta, že za vším stojí Putin osobně! Má CIA opravdu najednou tak cenný zdroj „blízko ruské vlády“, nebo je to jen nějaký kamarád kamaráda Kukuce o kterém ví od Putina, přes zpravodajské služby obou států až po Glenna Simpsona? Časový i věcný kontext napovídá spíše druhé možnosti.

15.8.2016

Peter Strzok je sice náčelník protišpionáže, ale sám si opatrně nepočíná. Se svou přítelkyní Lisou Pageovou, rovněž zaměstnankyní FBI, si během 2 let vyměnili úctyhodných 50 000 SMS, mnoho z nich jsou silně zaměřeny proti Trumpovi. Koncem ledna 2018 se ukazuje, že FBI nějak „nebyla schopna uchovat“ 5 měsíců této korespondence. Strzok byl roku 2017 členem vyšetřovacího týmu Roberta Muellera, zabývajícího se Trumpovou údajnou spoluprácí s Rusy, musel ovšem skončit poté, co se jeho názory na Trumpa staly veřejně známé. Dne, který je uveden v názvu tohoto odstavce například psal: „Chtěl bych věřit tomu, co si řekla v Andyho (patrně McCabe) kanceláři, že totiž není myslitelné, aby on (Trump) byl zvolen, ale obávám se, že není možné to riskovat. Něco jako životní pojistka pro nepravděpodobný případ, že umřeš před čtyřicítkou.“  Vzpomeňme si na to, vždy, kdy se budeme divit míře absurdity ruských hackerů, tak jak jsou podávány hlavními médii a politiky, močícím prostitutkám, ochotě kremelských úředníků vůbec mluvit s kamarády kamaráda Kukuce a podobně. Vždyť jde jen o nepravděpodobnou pojistku se kterou nikdo nepočítal!

14.9.2016

Další zpráva buldozeru Steele svědčí o omnipresenci prezidenta Putina. Tentokrát podniká opatření proti Obamovým obchodním záměrům v Tichomoří.

Říjen 2016

FBI si Steeleových zpráv cení a uzavírá s ním smlouvu na pokračování šetření. Od dohody ustupuje po té, kdy byl Případ Trump zveřejněn.

19.12.2016

Den volby v Ellectoral College. Ani rozšiřování pověsti o tom, že oficiální zpráva zpravodajských služeb reflektuje konsensus 17 služeb USA (a ne jen hrstku speciálně vybraných jedinců) nestačí na poslední pokus Trumpovi překazit zvolení. Plán na kompromisní volbu Colina Powella nevychází. Volitelé volí v souladu s jejich pověřením, to znamená Trumpa.

6.1.2017

Tehdejší ředitel FBI James Comey seznamuje Donalda Trumpa s analýzou „zpravodajské komunity“. Jestli tvrdí designovanému prezidentovi, že se jedná o společnou analýzu všech služeb, či zda přiznává, že je to dílo hrstky určených osob ze 3 služeb nevím. Média stále tvrdí, že jde o oficiální konsensus.

10.1.2017

BuzzFeedNews publikovaly 35-stránkový Steeleův Spis Trump.

Únor 2017

Občan Kypru, Alexej Gubarev, CEO firmy  XBT Holdings žaluje na Floridě BuzzFeedNews za zveřejnění Steeleova textu, a následně v Londýně přímo Christophera Steelea za údaje v jeho materiálu. Gubarev prohlásil, že jeho „osobní a profesionální pověst je v troskách“ po zveřejnění – dle Gubareva – nepravdivé informace o tom, že ruské služby jej pod nátlakem rekrutovaly, aby elektronickým útokem zcizil informace z computerů DNC. BuzzFeedNews otiskly následně omluvu a Steele se od té doby u soudu vytáčí, že to tak být mohlo. Tedy, ne již – jak psal v materiálu – že to tak bylo. Také již netvrdí, že Donald Trump spolupracoval s Rusy, ale že mohl spolupracovat s Rusy. Po té, co vešlo ve známost, že na vzniku Spisu Trump se taky podílel Glenn Simpson, ozval se Bill Browder a obvinil Simpsona, že je to darebák, který se na zakázku ruské vlády spojil s bývalým agentem KGB Rinatem Achmetshinem a bojují za zrušení „zákona Magnitsky“. Již v prosinci 2016 Browder podal stížnost na ministerstvu spravedlnosti, s tím, že Fusion GPS se v této věci neregistrovala, že reprezentuje cizí vládu. Fusion GPS tedy ve stejné době v jedné zakázce pracují pro ruskou vládu a v další jí obviňují z ovlivnění prezidentských voleb v USA.

Březen 2017

Sporu mezi Simpsonem a Browderem si povšiml republikánský senátor Chuck Grassley, předseda právního výboru, a začíná veřejně napadat Simpsona jako „cizího agenta“, pracujícího pro Rusy. Nemůže být tedy důvěryhodný, když označuje za spolupracovníka Rusů prezidenta Trumpa. Simpson se, ovšem, nedá a za podvodníka de facto označuje Browdera. V celé kauze, kromě několika dalších zprostředkujících firem vystupuje i nám již známá Natalia Veselnickaja. Případ Magnitsky – Browder je sám velmi zajímavý, ale my jej teď musíme opustit.

17.5.2017

Ustanoven speciální právní tým v rámci ministerstva spravedlnosti k vyšetřování „ruského ovlivňování voleb v roce 2016“. Vede jej Robert Mueller.

28.5.2017

„Zpravodajský car“, James Clapper v rozhovoru pro NBC prohlásil: „…Rusové … jsou téměř geneticky puzeni k tomu získávat spolupracovníky, pronikat (do tajemství cizích), získávat si náklonnost…“ Pěkná ukázka sebeovládání a zpravodajsky kritického myšlení! 

5.7.2017

LTG James Clapper, již jednou byl přistižen, že pod přísahou v Kongresu lhal. Dnes ale přiznává, že „Posouzení ruských aktivit a záměrů při nedávných volbách v USA“ není konsensus zpravodajské komunity 17 amerických služeb, ale – přeloženo do lidské řeči - dílo hrstky osob požívajících důvěru Hillary Clintonové. Média hlavního proudu v čele s Washington Post, New York Times, CNN a podobně si však i nadále vedou svou.

Počátek srpna 2017

Peter Strzok tajuplně opouští Muellerův vyšetřovací tým; přišlo se totiž na jeho SMS s Lisou Pageovou.

12.12.2017

375 SMS (z 50 000) mezi Strzokem a Pageovou si konečně nachází cestu k veřejnosti. 10 z nich je zveřejněno například v závěru článku Raye McGoverna pro Consortiumnews: „The FBI Hand Behind Russia-gate“ ze dne 11.1.2018.

Pátek 2.2.2018

Republikánský troglodyt či otec zakladatel, každému dle sympatií, Pat Buchanan, píše pro The American Conservative: „…hysterická panika …zachvátila tisk kvůli (předpokládanému) zveřejnění čtyřstránkového memoranda jednoho kongresového výboru vykreslujícího jak nenávist zplodila vyšetřování FBI republikánského kandidáta a prezidenta Donalda Trumpa.“ Ve Washingtonu právě zuří divoká bitva o zveřejnění tohoto memoranda. Má být zveřejněno dnes. Ředitel FBI Chris Wray a náměstek ministra spravedlnosti Rod Rosenstein byli v týdnu přemlouvat Bílý dům, aby zveřejnění memoranda zabránil. Jak pochodili není zřejmé, ale ve středu 31.1.2018 se na Bílý dům s podobnou výzvou obrátili prostřednictvím médií. „To je vzdorovitá insubordinace,“ píše Buchanan. Co vyplyne z memoranda? Republikáni – dle mého názoru v souladu s logikou – to vidí takto. V průběhu roku 2016 se James Comey a jeho klika v FBI – zástupce ředitele Andy McCabe a vedoucí vyšetřovatel Peter Strzok – rozhodli, že Hilary Clintonová nesmí být ve skandálu s e-maily obviněna, protože Trump by se tím stal prezidentem. Resignace Andyho McCabea 29.1.2018 byla náhlá nikoliv však nečekaná. Čekala se od té doby, se přišlo na „Strzokovy SMS“.

psali jsme: Pravda o syrském Chán Šajchúnu. Kdo útočil sarinem?

Závěrem obecná poznámka. Zpravodajské záležitosti jsou z podstaty věci tajné a problémy mezi soupeřícími individui a organizacemi se řeší tajně. Jakmile je zúčastněná strana začne zveřejňovat, přestává jít o zpravodajské záležitosti a jedná se o „aktivní opatření“. Veřejnost skepticky, a politici s rozkoší pak surfují na vlnách propagand nejrůznějších směrů a orientací. Dno zpravodajské podstaty se nalézá hluboko pod zpěněným příbojem dnešních dní.

  

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: Ing. Petr Pelz, bezpečnostní poradce

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace