Spolupráce komerčního sektoru a bezpečnostních složek při veřejných akcích

Spolupráce komerčního sektoru a bezpečnostních složek při veřejných akcích
Popisek: policista
22 / 12 / 2017, 08:00

Povinností fungujícího státu je postarat se o bezpečnost svých obyvatel. Dle pyramidy Abrahama Maslowova stojí zajištění bezpečí ihned ve  druhé kategorii základních lidských potřeb. Na druhou stranu žijeme v  kapitalistické době a nemůžeme od státu očekávat, že zajistí individuální ochranu každému z  nás. Proto se otevírá i sektor bezpečnosti do komerční sféry – tedy soukromým bezpečnostním službám.

Stejně tak je to u veřejných akcí, které většinou pořádají individuální komerční subjekty. Vzhledem k  tomu, že společnost ČECHYMEN, kde působím jakožto ředitel divize bezpečnost, se primárně orientuje na ostrahu těchto akcí, dovolím si v tomto článku přiblížit pohled z  této specifické sféry ostrahy. Při přípravě vstupu na konferenci Současné bezpečnostní hrozby a také tohoto článku jsem si položil základní otázku: Kde končí obecný zájem státu zajistit bezpečnost a kde začíná privátní byznys jednotlivých organizátorů akcí, potažmo SBS?

Mezi veřejné akce řadíme zejména festivaly, které koncentrují velké množství návštěvníků na jedno místo, většinou i po několik dní. Největšími festivaly v České republice jsou Colours of Ostrava, Votvírák, Masters of Rock, Brutal Assault, Mezinárodní festival Karlovy Vary a mnohé další. Návštěvnost festivalů převyšuje často i 40  000 účastníků. K  hromadně navštěvovaným veřejným akcím patří i jednotlivé koncerty, kdy je zejména u zahraničních kapel návštěvnost obdobná jako u festivalů. K veřejným akcím s enormně početnou návštěvností se řadí též sportovní klání nejrůznějšího charakteru, vždyť kapacity největších fotbalových stadionů a multisportovních hal v České republice převyšují kapacitu 15  000 fanoušků.

Velké oblibě se těší i různé přehlídky – na Dny NATO v  Ostravě nebo Dny vzdušných sil AČR dorazilo až přes 100  000 návštěvníků v jeden den. Pozornost přitahují rovněž návštěvy světově známých osobností – například mše vedená papežem přilákala na jedno místo desetitisíce poutníků. Mezi veřejnými akcemi, jež si získávají velkou pozornost v  posledních letech, mají své čestné zastoupení i efektní pyrotechnická vystoupení – na nejznámější pyrotechnickou show Ignis Brunensis do Brna a jeho okolí se sjíždějí desetitisíce zvědavců. Ostraha těchto a mnoha dalších akcí je momentálně primárně v rukou soukromých bezpečnostních služeb.

Takto velká koncentrace osob na jednom místě přestavuje mnohá bezpečnostní rizika. Primární bezpečnostní aspekt, který však lze ovlivnit nejméně, je aktuální počasí. Silný déšť dokáže přerušit sportovní utkání pod širým nebem podobně jako vystoupení kapely letní bouřka. Důležité je si také uvědomit, že většina veřejných akcí se pořádá na místech, jež jsou po většinu roku využívána k jiným účelům (letiště, parky apod.) a taky skutečnost, že návštěvnost jednotlivých akcí nezřídka převyšuje počet obyvatel obce, v níž se akce koná.

psali jsme: Deset doporučení k zlepšení bezpečnosti škol

Příkladem je třeba metalový festival Brutal Assault, který bývá pořádán v  Jaroměři. Návštěvnost festivalu se každoročně pohybuje kolem 18  000 fanoušků, přičemž počet obyvatel Jaroměře je zhruba 12  000. Vzhledem k počtu fanoušků je potřeba zajistit vlastní infrastrukturu festivalu, a to od ubytování přes sociální zabezpečení až po catering a občerstvení. Většina této infrastruktury je budována z  mobilních konstrukcí, což samo o sobě přináší další rizika.

Veřejným akcím se bohužel nevyhne ani obecná kriminalita. Mezi nejčastěji řešené problémy patří nejrůznější krádeže a také prodej a distribuce drog. A v neposlední řadě se musíme na veřejnou akci dívat jako na potencionální měkký cíl pro páchání případného teroristického útoku. Jednotlivé příklady si v tomto případě (naštěstí pro nás) musíme vypůjčit ze zahraničí. V  tabulce níže je uveden krátký přehled těch nejznámějších:


Rok                   Země                    Město                      Veřejná akce                     Počet obětí

2002                  Indonésie              Bali                         útok na noční klub                          202
2013                  USA                        Boston                   bombový atentát na maraton           5
2015                  Francie                   Paříž                      střelba v rockovém klubu               130
2016                  USA                        Orlando                 střelba v rockovém klubu                 50
2016                  Turecko                 Istanbul                  střelba během novoročních oslav   39
2017                  Velká Británie       Manchester            bombový atentát na koncertu         22
2017                  USA                       Las Vegas                střelba do country festivalu             58

Četné působení rizik je potřeba důkladně analyzovat a na základě této analýzy vypracovat soubor opatření vedoucích k jejich snížení. Tato činnost a nastavení příslušných modů ostrahy je záležitostí jednotlivých složek bezpečnostních služeb. Vzhledem k tomu, že akce se většinou konají zpravidla tzv. na zelené louce, patří mezi nejčastější prvky mechanické ostrahy různé druhy oplocení a zátarasů. Z pohledu režimových opatření se dále nastavují důmyslné akreditační systémy, které umožňují přístupy do jednotlivých zón pouze osobám, jež se tam musejí nezbytně nutně nacházet. Stále více využívanou možností je zapojení elektronických zabezpečovacích prvků, zejména mobilních kamerových setů. 

Samozřejmě je také nezbytné zapojit i fyzickou ostrahu a tu řádně seznámit s opatřeními a jednotlivými postupy v případě vypuknutí mimořádných událostí. Vzhledem k tomu, že v areálu veřejné akce je fyzická ostraha zajišťována zejména soukromými bezpečnostními agenturami, je velmi pravděpodobné, že jejich členové budpu při vypuknutí mimořádné události na místě jako první. Od nich bude IZS získávat informace o dané situaci a ony budou mimořádnou událost do jejich příjezdu korigovat. Z mého pohledu je zásadní si tuto skutečnost uvědomit a pracovat s ní právě při zajištění komplexní vnitřní bezpečnosti státu.

Navzdory tomu, že členové soukromých bezpečnostních služeb nemají momentálně žádné speciální pravomoci ani status, probíhá mezi nimi a bezpečnostními sbory při zajišťování nejrůznějších akcí spolupráce. Veřejné akce jsou však často pořádány komerčními subjekty, jejichž primárním cílem je, jak ostatně vyplývá z jejich podstaty, generovat zisk. Soukromé bezpečnostní agentury jsou rovněž podniky, u nichž hraje zisk důležitou roli. Problém proto může  nastat , když touha po zisku převýší faktor bezpečí.

V roce 2017 vydalo centrum proti terorismu a hybridním hrozbám brožuru Bezpečnostní standardy pro pořadatele kulturních a společenských akcí. Tato brožura nastavuje základní pravidla a principy komunikace mezi dotčenými subjekty při pořádání veřejných akcí, konkrétně mezi promotérem akce, obcí, kde se daná akce koná, policií a soukromými bezpečnostními službami. Z pohledu naší bezpečnosti vnímáme vydání brožury velmi pozitivně, rovněž tak spolupráci s bezpečnostními sbory napříč celou ČR, které na nás pohlížejí při zajišťování bezpečnosti veřejných akcí jako na partnery.

Určitou cestu ke zlepšení situace vidíme zejména v tom, že pravomoci pro regulování veřejných akcí byly dány do rukou obcí. Vidíme jako logické, že každá obec má právo rozhodnout vyhláškou například o způsobu zajištění nočního klidu, nicméně jako méně prozíravé se nám jeví to, že obce by si měly vyhláškami nastavovat určité bezpečnostní standardy, třeba na počty bezpečnostních pracovníků a pořadatelů.

psali jsme: Bezpečnost státu ve světle aktuálních událostí

Tato možnost povede podle nás k velmi rozdílným podmínkám pro konání akcí v obcích. Domnívám se, že v tomto ohledu by bylo vhodnější zákonné opatření, které by bezpečnostní standardy definovalo plošně. Vzorem takového opatření by mohl být například zákon 1/2014 Z.z. Ze Slovenské republiky, který definuje jednotlivé počty zajišťovatelů bezpečnosti při akcích, zejména při sportovních utkáních, a zároveň zavádí funkci bezpečnostního manažera.

Určuje, kdo by měl tuto funkci vykonávat a jaká pravidla konkrétně musí splňovat. Absence celistvého zákona o pořádání veřejných akcí nahrává především těm, kteří jsou při pořádání akcí vedeni touhou po co největším zisku na úkor vynaložení finančních prostředků pro zajištění bezpečnosti účastníků akce.

Činnosti soukromých bezpečnostních služeb jsou ve většině případů koncesní živností a pro jejich provozování je nutno splnit určitá pravidla. Z našeho pohledu jsou však tato pravidla relativně až příliš jednoduše splnitelná a role jednotlivých garantů spíše formální než zodpovědná za samotné poskytování služeb. Některým službám tedy chybí určitá odbornost a profesionalita. Faktem ovšem je, že s těmito společnostmi se vypořádal již trh samotný a činnost takovýchto firem je nyní již spíše nahodilá. Přesto se však domníváme, že tak velké odvětví, které zaměstnává na 45 000 zaměstnanců, by si zasloužilo větší zákonnou regulaci, ale zároveň ruku v ruce jdoucí pravomoci a určitý status, který by měl být postaven výše než samotný občan. Stejně tak by bylo záhodno řešit aplikaci moderních technologií a následné nakládání s osobními údaji subjekty soukromých bezpečnostních služeb.

Nicméně ačkoli se nám jeví stávající legislativní úprava jako nedostačující, jsme rádi, že v současné době již subjekty zajišťující vnitřní bezpečnost státu s námi jakožto soukromými bezpečnostními službami počítají. Jsou si vědomy faktu, že na místě mimořádné události býváme s největší pravděpodobností jako první a berou nás jako partnery. Nezbývá tedy než doufat, že naše nová politická reprezentace bude věnovat segmentu soukromých bezpečnostních služeb více času a po dlouhé době se konečně dočkáme jak určité logické regulace, tak i přiměřeného společenského statusu a některých dalších pravomocí.  

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: Bc. Roman Zabavský

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace