Autor fotografie: NATO|Popisek: Jens Stoltenberg
Vedoucí představitelé Severoatlantické aliance se dnes sejdou v Bruselu na summitu NATO. Budou se zabývat důsledky invaze prezidenta Putina na Ukrajinu, diskutovat o roli Číny v této krizi a rozhodovat o dalších krocích k posílení odstrašení a obrany NATO. Summitu se účastní americký prezident Joe Biden i český premiér Petr Fiala.
V projevu na včerejší tiskové konferenci před tímto mimořádným summitem NATO generální tajemník Jens Stoltenberg předestřel rozhodnutí, která podle jeho očekávání lídři zítra přijmou. Mezi tato rozhodnutí patří ustavení čtyř nových bojových skupin NATO v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku, posílení pozice NATO ve všech oblastech (pozemní, námořní, vzdušné, vesmírné a kybernetické), poskytnutí další podpory Ukrajině a zvýšení podpory dalším partnerům ohroženým ruským tlakem.
"Rozhodnutí, která zítra přijmeme, budou mít dalekosáhlé důsledky," uvedl Stoltenberg. Zopakoval, že v zájmu posílení euroatlantické bezpečnosti budou muset spojenci NATO zdvojnásobit své úsilí a více investovat do obrany. V této souvislosti Stoltenberg zdůraznil, že "existuje nový pocit naléhavosti. Protože mír nemůžeme považovat za samozřejmost."
Na otázku ohledně podpory členství Ukrajiny v NATO generální tajemník odpověděl: „Spojenci NATO od roku 2014 vycvičili desítky tisíc ukrajinských vojáků. A ti jsou nyní na frontě a bojují proti invazním silám. A je to především odvaha ukrajinských sil a ukrajinského lidu pod současným vedením, která jim umožnila vzdorovat a bránit se ruské invazi. Zároveň se však ukázalo, že podpora, které se jim po mnoho let dostávalo, je nesmírně důležitá a rozhodující. (...) členství (Ukrajiny) v NATO není na pořadu dne. Podpora Ukrajiny je však naprosto na prvním místě naší agendy a bude jedním z hlavních témat zítřejšího jednání.“
Ohledně ruských hrozeb použitím jaderných zbraní řekl: „Jakékoli použití jaderných zbraní zásadně změní povahu konfliktu a Rusko musí pochopit, že jaderná válka by nikdy neměla být vedena a že v jaderné válce nemůže nikdy zvítězit. To je něco, s čím Rusko opakovaně souhlasilo. A pokračující jaderné vyhrožování ze strany Ruska, jaderná rétorika, je vlastně v rozporu s tím, co prohlásilo v OSN a v jiných formátech, kdy souhlasilo s tím, že bychom měli udělat vše, co je v našich silách, abychom jadernému konfliktu zabránili.“
Obecně se očekává, že v rámci NATO se spojenci na společném prohlášení shodnou, s výhradou polského návrhu na vyslání mírové mise na Ukrajinu pod hlavičkou Aliance. Jak uvedl Jens Stoltenberg v odpovědi na otázky novinářů: "NATO není součástí konfliktu. Poskytujeme Ukrajině podporu, ale nejsme součástí konfliktu. Pomáháme Ukrajině s prosazováním jejího práva na sebeobranu, které je zakotveno v Chartě OSN. NATO však na Ukrajinu vojáky nepošle." Summit NATO bude následovat summit EU, jehož tématem budou především další ekonomické sankce. A zde se shoda neočekává zejména v otázce embarga na dovoz ruské ropy a plynu, jak jej navrhují Polsko a pobaltské státy.
Český premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na svém twitterovém účtu napsal: Právě odlétám do Bruselu na summit NATO a na zasedání Evropské rady. Obou akcí se zúčastní i americký prezident Biden. Mj. budeme řešit další sankce, posilování bezpečnosti Evropy, snižování energetické závislosti na Rusku a ostatní lídry budu informovat o naší schůzce v Kyjevě.“
Zdroj: NATO, ČTK