Temná smrt plukovníka Záhorského ve světle „zvláštních“ metod „policejního“ redaktora Kroupy

Temná smrt plukovníka Záhorského ve světle „zvláštních“ metod „policejního“ redaktora Kroupy
Autor: flickr.com (public domain)|Popisek: sebevražda
21 / 12 / 2017, 17:00

Plukovník David Záhorský (†43) spáchal před třemi měsíci sebevraždu. O jeho podivné smrti jsme informovali jako první. Až nyní se však ve sdělovacích prostředcích (Týden, Mladá fronta DNES) o Záhorského úmrtí začalo ve větší míře psát, přičemž na světlo světa vyplouvají znepokojivé informace.

Ani po třech měsících od chvíle, kdy se Záhorský zastřelil, policie případ neuzavřela. Neřekla tedy jednoznačně, šlo-li o sebevraždu.

Motiv plukovníkova činu je tak doposud neznámý, nicméně lze se dopátrat, že Záhorského „aktivity mohly být leckomu – zejména jeho policejním kolegům – na obtíž; proti srsti.

Mohl je Záhorský ohrožovat?

Zvláštní spolupráce

Redakce securitymagazinu.cz disponuje písemným prohlášením vysokých policejních důstojníků a důkazy (může jít například o audionahrávky), že Záhorský na ně poskytoval telefony a citlivé kontakty novináři ČRo Janku Kroupovi, a to – podle jejich slov – i za účelem kompromitace dalších lidí.

„V jednom případě Kroupa přemlouval kolegu Záhorského, aby vypovídal proti jinému plukovníkovi,” uvedl policejní důstojník, jenž v této souvislosti podává aktuálně na Kroupu trestní oznámení; to podal z podobného důvodu i policista Bronislav Šabršula, o kterém referoval Kroupa v průběhu léta.

Záhorský však nebyl „zdrojem“ či informátorem pouze Kroupy, ale i dalších žurnalistů (například z jednoho celostátního deníku), jejichž jména redakce zná a kteří mimo jiné informovali o citlivých kauzách, které poslední dobou rezonovaly v médiích i ve společnosti.

Účelově do záloh

Důležitá je i poznámka, jak se Záhorský dostal do vedoucí funkce. Jak známo, pracoval na Policejním prezidiu u tehdejšího architekta policejní reorganizace – náměstka Zdeňka Laubeho. Nejprve se však podívejme, v jakém světle o kontroverzním sloučení ÚOOZ s ÚOKFK informoval právě Kroupa.

Publicista Erik Best upozornil, že „Kroupa se stal čelným podporovatelem reorganizace,“ s tím, že ta nikoho z investigativních novinářů nepřiměla k činu „podívat se na zločinné spiknutí zahrnující právníky-lobbisty ČSSD, politiky, nejvyšší policejní ,,hlavouny“ a tak dále.

psali jsme: Policistka se zastřelila kvůli nadřízenému. Známe podrobnosti

„Laube – když už po reorganizaci věděl, že půjde za odměnu na Českou poštu – dal zase za odměnu Záhorského účelově do záloh. Tímto se obešlo případné výběrové řízení do Kriminalistického ústavu, kam byl vzápětí Záhorský, jenž měl úzké vazby i na jednoho prorektora Policejní akademie, ustanoven do vedoucí funkce,” doplňují kolegové Záhorského z Kriminalistického ústavu i prezidia.

Před nástupem na Policejní prezidium pracoval přitom Záhorský společně s Laubem v Útvaru speciálních činností; ten se věnuje například ochraně svědků, kterým hrozí nebezpečí, anebo nasazování agentů do kriminálního prostředí. Znali se tedy dlouho.

Obava ze Šlachty

Faktem také je, že když detektivové z dnes neexistujícího ÚOOZ spustili akci s názvem Beretta, jež mířila na citlivá místa v policii i mimo ni, byl Záhorský jedním z těch, o které se rovněž zajímali. ÚOOZ zjistil, že byl v kontaktu s několika lidmi, kteří v kauze přímo figurovali.

ÚOOZ kauzu popsal jako dlouhodobé obchodování s policejními informacemi. Beretta skončila – prozatím – obviněním detektiva Radka Holuba, žalobkyně Dagmar Máchové a mimo jiné i exvyšetřovatele Igora Gáboríka. V případu jde také o vyrábění kompromitujících materiálů na vlivného pražského právníka Karla Muzikáře.

Časopis Týden citoval Záhorského výpověď. Podle něj Šlachta Laubeho upozornil, že pokud se Záhorský bude dál setkávat s lidmi, které jeho detektivové sledují, může se do případu také zamotat: doslova řekl, že ho Šlachtovi lidé „seberou“ a Laube bude mít ostudu.

psali jsme: Tragédie ze Žďáru se může kdykoli zopakovat. Před psychotiky a psychopaty není společnost chráněná

Při výslechu Záhorský také zmínil jméno bývalého policisty Petra Bacovského, vyšetřovatele kauzy vytunelovaných CS Fondů. Bacovský u policie skončil před delším časem a Záhorskému podle jeho slov předával informace o některých aktérech kauzy Beretta.

Do případu, pojmenovaného po italské značce pistole, ale osobně zasáhl i sám Záhorský. 11. ledna 2016 poslal vrchní žalobkyni Lence Bradáčové SMS zprávu, ve které popisal část aktivit několika obviněných ve zmiňované kauze; šlo prý o údajnou výrobu zmíněných kompromitujícího materiálu na Muzikáře.

Záhorský byl též v kontaktu s elitními policejními útvary a Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS), kterým předával informace získané v rámci své policejní činnosti. „Pro někoho mohl být velice nebezpečný, věděl toho příliš mnoho,“ řekl Týdnu policista, který se se Záhorským stýkal do posledních dnů.

Záhorský byl v kontaktu i s někdejším vysokým policistou, dnes soukromým detektivem Liborem Gregorem; ten inicioval vyšetřování případu středočeského hejtmana Davida Ratha.

„Divné“ Kroupovy metody

Laube už dnes u policie nepůsobí. Odešel „údajně“ kvůli zdravotním obtížím s vysokými výsluhami do České pošty, která spadá pod vnitro.

Příčinou smrti Záhorského, o kterého se předtím postaral trafikou v Kriminalistickém ústavu, byla střelba osobní zbraní. Lékaři nezjistili, že by požil alkohol. Nenašel se dopis na rozloučenou. V domě nenasvědčovalo nic tomu, že by Záhorský ukončení života plánoval. V lednici bylo jídlo, sušily se čerstvě nasbírané houby. Manželka a tři děti byly v té době na dovolené s prarodiči.

Policie se aktuálně podle informací securitymagazinu.cz zajímá v rámci vyšetřování úniků spisů (v rámci kauzy Beretta) nejen o nebožtíka Záhorského (na druhou stranu na mrtvého se dá ledacos shodit), ale i o zmíněného Kroupu; v nedávné době kvůli tomu absolvoval výslech.

Nad Kroupovými metodami se, zdá se, podivují i jeho novinářští kolegové; poté, co ČRo přišel s verzí, která s nedávnou aférou Šuman spojila bývalého policistu Stanislava Hájka, pracovníka Generálního finančního ředitelství Milana Večeřu či exministra Ivana Langra, dotázala se novinářka Sabina Slonková investigativce Jaroslava Spurného, zda šlo v případě Kroupy o verzi, která odváděla pozornosti na slepou stopu, což Spurný de facto potvrdil.

Kroupa v éteru tvrdil, že vytahováním informací ze spisů Večeřou měly vznikat kompromitující materiály na tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) či policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Nyní je jasné, že šlo o Kroupův výmysl, což potvrdilo několikaměsíční vyšetřování GIBS. Večeřovi bylo nabídnuto opět místo, které musel na finančním ředitelství kvůli Kroupovým článkům opustit.

psali jsme: Jste nezpůsobilý! Psychologický přezkum policistů probíhá bez jejich přítomnosti

Na pravou míru uvedl Kroupovy dezinformace i bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka: „Večeřa neměl přístup k závažným kauzám, kde by se ty informace mohly vynášet. Představa, že vás elitní policejní útvar pustí do každého spisu na základě toho, že finanční správa podá smyšlené trestní oznámení, je víceméně komická. Pak je legitimní otázka, proč má potřebu tady někdo tu legendu takto stavět.“

Už jsem slyšel, že se vracím, i když ještě nemám v ruce konkrétní papír,“ konstatoval Večeřa.

Nakolik hrál v této Kroupově „zpravodajské hře“ roli Záhorský, policie zjišťuje. O dalších okolnostech Kroupovy práce v rámci různých kauz budeme brzy informovat, protože na ně začíná upozorňovat čím dál víc znepokojených policistů.

 „Nebojím se,“ říká Kroupa

Kroupa, který dle svých vyjádření, pracuje standardně a objektivně, je sice nositelem několika novinářských cen, ale současně již byl za své působení v kauze Jana Moravy kritizován pro porušení novinářské etiky a jeho postup vyvolal širší diskuzi o ní. Nyní je v konfliktu s generálním ředitelem ČRo René Zaoralem kvůli reportáži o Agrofertu, kdy se jej zastali šéfredaktoři několika českých médií.

Kroupa na to konto uvedl: ,,Já se Babiše nebojím, nebojím se ani generálního ředitele Českého rozhlasu... Snaha ovládnout veřejnoprávní média je zjevná, SPD, ANO a KSČM mohou prohlasovat cokoliv.“

Ředitelka Mobbing Free Instituta někdejší vyšetřovatelka Petra Lhotáková ke Kroupově roli v rámci policie naopak uvádí: „V současné době se na mou osobu obrací stále vice příslušníků včetně bývalých příslušníků či příslušníků postavených mimo službu, kteří si zaslouží pomoci před právním kutilstvím vrcholného policejního managementu podporovaného vzácnou schopností GIBS. Společným jmenovatelem jejich diskreditace je novinář Kroupa. Je nepřípustné, aby životy elitních policistů ovládal novinař, a to s tichým souhlasem všech kompetentních orgánu i státních zastupitelství.“

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail: