Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: Výbor pro obranu
Dnes se konalo další zasedání Výboru pro obranu, jeho členové projednávali novou obrannou strategii ČR v ovzduší zhoršeného bezpečnostního prostředí, a Koncepci výstavby Armády České republiky (KVAČR).
Členové Výboru pro obranu dnes probírali na svém dalším zasedání novou obrannou strategii, která je reakcí na zhoršené bezpečnostní prostředí, umocněné válečným konfliktem na Ukrajině, jenž vyvolala Ruská federace před rokem a půl. Na podzim 2022 byla zahájena práce na nové bezpečnostní a také obranné strategii ČR. Proces přípravy obranné strategie je podle ministryně Jany Černochové v závěrečné fázi. Dokument nyní projde několika povinnými ,,kolečky", nejprve jej posoudí příští týden Výbor pro obranné plánování, koncem září Bezpečnostní rada státu a na přelomu září a říjnu bude předložen vládě.
Šéfka rezortu chce sázet v rámci nové strategie na ,,celospolečenský a celovládní přístup" k obraně a také počítá v případě krizové situace s větší angažovaností občanů v ní. ,,Jedná se o celospolečenský a celovládní přístup k obraně včetně zapojení občanů," zdůraznila Černochová. Má se celkově zvýšit odolnost státu proti různým hrozbám, a to i hybridním. Dále je to schopnost válečného rozvinutí ozbrojených sil a mobilizace k tomu potřebných zdrojů a nástrojů, rozvíjení technologií a inovací.
S tím v rámci KVAČRu, který bude navazovat na bezpečnostní a obrannou strategii, souvisí i budování moderních ozbrojených sil, respektive vševojskové armády, která by byla komplexně připravená. Černochová zmínila rovněž potřebu připravovat se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem. ČR se tak musí připravovat na dlouhou válku. Jako největší bezpečnostní hrozba bylo identifikováno Rusko, tedy mocnost s výrazným jaderným potenciálem. Ministerstvo obrany musí zohlednit i adaptaci na měnící se charakter války a s tím spojený nástup nových, jak uvedla Černochová přelomových technologií.
Náměstek pro řízení sekce obranné sekce a strategie MO Jan Jireš při doplňování informací prohlásil, že při práci na obranné strategii ČR byl zapojen neziskový a akademický sektor a relevantní složky státní správy. Jireš zopakoval, že úkolem české obranné politiky je všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity. ,,Je to posun oproti období, kdy česká obranná politika vymezovala svou úlohu v uplynulých desetiletích," řekl Jireš. Je třeba se v plánech připravit také na to, že by se po českém území mohly přesunovat až desetitisíce spojeneckých vojáků, nejen ze Západu na Východ, ale také z Východu na Západ. Je proto nutné rovněž vzít v potaz budování komplexní logistiky.
Poslance Pavla Růžičku v rámci debaty zajímalo, zda je vhodné nechat vojenskou část Civilní ochrany i nadále pod rezortem vnitra, respektive jestli je postavení Civilní ochrany v případě válečného konfliktu zvoleno vhodně. Ministryně obrany odpověděla, že si je vědoma dvoukolejnosti, kdy například kryty Civilní ochrany spadají pod krajské úřady. Rezortní šéfka podotkla, že za MO psali ministerstvu vnitra a věc řešili s Asociací krajů ČR, jak by to v případě krizové situace koordinovali s ministerstvem vnitra a obrany. Změnám se podle Černochové v tomto směru nebrání.
Poslanec Milan Ratiborský zmínil, že již dříve proběhla schůzka se zástupci obranného průmyslu a zajímalo jej, s kým to bylo. Podle Jireše to bylo konzultováno se sekcí obranného průmyslu Hospodářské komory.