O podobě zákona o bezpečnostní činnosti se bude ještě jednat

O podobě zákona o bezpečnostní činnosti se bude ještě jednat
Autor: Pixabay|Popisek: Ilustrační foto
02 / 09 / 2016, 16:45

K návrhu zákona o bezpečnostní činnosti se uskuteční odborný seminář poslanců se zástupci Ministerstva vnitra.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se poslední srpnový den svým druhým bodem programu schůze zabýval návrhem nové úpravy výkonu bezpečnostních služeb na území ČR.  

Vládní návrh zákona o bezpečnostní činnosti, jak jsme již dříve informovali, má ambice komplexně upravit výkon bezpečnostních služeb a nahradit živnostenské koncese novými licencemi udělovanými ministerstvem vnitra na 10 let po bezpečnostní prověrce všech žadatelů.

Jednání bezpečnostního výboru, jenž má návrh zákona ve své gesci jako výbor garanční, předcházelo projednání zákona na neveřejné schůzi Podvýboru pro Policii ČR, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby.

Dle našich informací se zde sešlo celkem 9 pozměňovacích návrhů, a to jak poslaneckých, tak i z řad profesních organizací (HKČR, USBS). Podvýbor navrhované změny projednal s autory zákona z Ministerstva vnitra, a jak uvedl předseda podvýboru Zdeněk Ondráček (KSČM), ve výsledku podvýbor přijal podobu komplexního pozměňovacího návrhu zahrnujícího ty z podnětů, na kterých se s úředníky podařila najít shoda.

Členové Výboru pro bezpečnost na své jednání vyjma zmíněného pozměňovacího návrhu podvýboru obdrželi znovu i další 3 pozměňovací návrhy k podobě zákona. Obecnou rozpravu k návrhu zákona zahájil zpravodaj Bronislav Schwarz (ANO 2011), který stručně zmínil hlavní body zákona a jelikož je i členem podvýboru, shrnul genezi komplexního pozměňovacího návrhu.

Jako první se slova ujal poslanec Daniel Korte (TOP 09), jenž upozornil na nedostatečnou ochranu před zneužitím detektivních služeb a znovu za tímto účelem předložil svůj pozměňovací návrh omezující jejich činnost.

V rozpravě dále pokračovala poslankyně Jana Černochová (ODS), která zmínila své obavy zejména týkající se nedostatečného zajištění ochrany měkkých cílů nebo rizik spojených s prověřováním všech žadatelů zpravodajskými službami způsobem odpovídajícím prověrkám NBÚ pro stupeň utajení Tajné.

Václav Klučka připomněl, že na různých podobách zákona se pracuje více než deset let a bylo by vhodnější práce dokončit.

Bohuslav Chalupa (ANO 2011) vnímá návrh zákona jako příležitost zlepšit celkovou bezpečnostní koncepci státu tím, že budou nastaveny podmínky pro kvalitní soukromé služby, které budou moci předcházet neštěstím na místech, kde by Policie s ohledem na dojezdové časy nemusela zakročit včas. Bohužel v tomto ohledu nevidí v předkládaném zákonu žádný kvalitativní posun a proto je nutné, bez ohledu na dobu jeho příprav, o přístupu k bezpečnostním službám dále diskutovat. Upozornil také na to, že bezpečnostní služby by měly být zákonem více diferencované, aby byly jednoznačně stanoveny podmínky pro různé kategorie pracovníků dle jejich odpovědnosti.

Bývalá ministryně spravedlnosti prof. Helena Válková (ANO) varovala před přijímání norem šitých horkou jehlou a rovněž vyjádřila pochybnosti ohledně kvality návrhu.

Martin Lank (Úsvit) upozornil na to, že zákon žádným způsobem nepřispívá k tomu, aby nedocházelo nadále ke zneužívání příspěvků na zaměstnávání osob zdravotně postižených, a neřeší to, že důležité objekty státní správy jsou na základě nejnižší nabídkové ceny střeženy zcela nekompetentními osobami. Zákon by podle něj měl počítat s tím, že některé činnosti a pracovní pozice v rámci bezpečnostní činnosti vyžadují určitou fyzickou i psychickou kondici.     

Kauza tarifů SBS 

Bylo tedy zřejmé, že Výbor pro bezpečnost se nespokojí s komplexním pozměňovacím návrhem svého podvýboru, když mnoho členů výboru napříč poslaneckými kluby vyslyšelo některé dříve prezentované výtky zástupců praxe a mělo k celkovému pojetí vládního návrhu zákona zásadní připomínky.

Slova se proto ujal Ivan Gabal (KDU-ČSL), který připomněl odbornou i politickou odpovědnost Výboru pro bezpečnost za přijetí kvalitní normy odpovídající širšímu konsensu, zmínil pochyby o únosnosti plošného prověřování všech žadatelů tajnými službami s ohledem na rozpočtové náklady a hlavně na základě proběhlé diskuze navrhl, aby tedy k tomuto zákonu byl Výborem pro bezpečnost uskutečněn odborný seminář poslanců se zástupci Ministerstva vnitra a tam byl zákon skutečně detailně projednán. Na tomto se Výbor pro bezpečnost shodl a projednávání návrhu zákona o bezpečnostní činnosti přerušil.

Na jednání Výboru pro obranu, které se uskutečnilo následující den, pak přítomní členové Výboru pro bezpečnost seznámili své kolegy s průběhem a závěry svého jednání a na základě těchto informací Výbor pro obranu projednávání návrhu zákona také přerušil.  

Poslanec Chalupa: „Zákon se nesmí schvalovat jen proto, že se na něm dělá 10 let!“

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace