Gripen - může být lepší volbou než F-35 a nepřesnosti ministryně obrany

Na úterním sympoziu „Technologie a obranná strategie ČR“ vystoupila ministryně obrany Jana Černochová, která hovořila mimo jiné o stále probíhajících jednáních o možné akvizici moderních stíhacích letounů, kdy jsou nyní preferovány F-35. Tato jednání mají skončit v říjnu tohoto roku, je však možné, že ministryně bude tlačit na dřívější rozhodnutí vlády, a to ne jen kvůli ,,dlouhému pořadníku" na F-35, jejichž zavedení do služby v rámci AČR nepovažují odborníci možné před rokem 2038. Dopustila se však několika nepřesností či neřekla úplné informace o F-35, jejichž nákup je třeba vnímat komplexně. Letouny F-35 každopádně nejsou jedinou možností pro ČR, nicméně vláda zastoupená ministryní Černochovou jedná pouze o možném pořízení strojů 5. generace z USA. A zde je nutno připomenout, že neprobíhá žádné výběrové řízení a komparace s jiným strojem/jinými stroji je tedy pouze v teoretické rovině. Již za nákup vrtulníků dostalo MO pokutu půl miliardy, bude to zde obdobné?

Pronájem letounů JAS-39 Gripen C/D končí v roce 2027, a proto je klíčovou otázkou, jakému řešení dá ČR v budoucnu přednost, zda se nakoupí letouny F-35, nebo se bude pokračovat s Gripeny verze C/D a jejich modernizací nebo nákupem nejmodernějších letounů Gripen verze E/F. Ministryně obrany dostala od vlády mandát vyjednávat o možném pořízení strojů F-35, debaty mají být ukončeny do října letošního roku. Ale bez jakékoliv jiné diskuze.

Černochová, jak prohlásila, chce beze zbytku naplnit usnesení vlády, aby se do října 2023 předložily všechny relevantní informace pro klíčové rozhodnutí, zda nakonec pořídit F-35, či nikoliv. A tedy musí mít i řešení, jak dále pokračovat. Ve své řeči na sympoziu se pak Černochová dopustila několika nepřesností a nedodala úplně přesné informace k letounům F-35, a na druhé straně nezohlednila skutečnost, že je zde možnost si vybrat právě švédské řešení, tedy modernizovat současnou flotilu letounů Gripen C/D a pak plynule přejít na nejnovější variantu E/F.

Černochová mimo jiné označila letoun Gripen za stroj 3,5., respektive 4. generace, přitom se jedná o stroj 4,5 generace, označovaný též za 4++ a i toto označení je velmi zavádějící. Jako hlavní charakteristika letounů 5. generace jsou označována ta letadla mající schopnost stealth. Jak ovšem uvedl během své prezentace Jussi Halmetoja, bývalý testovací pilot Gripenu, technologie stealth je velmi zastaralá a navíc extrémně finančně náročná. Gripen místo toho využívá nejmodernější technologie elektronického souboje, je schopný si kolem sebe vytvořit ochranný štít. Množství senzorů a schopnost komunikace s ostatními letouny nebo složkami Gripenu jsou navíc podle Halmetoji ještě pokročilejší než v případě F-35.

A ještě jedna otázka - potřebuje AČR stealth technologii pro středoevropské území a pro mise, které mají Vzdušné síly AČR plnit?

Gripen má lepší stoupavost, rychlost, vyšší dolet, výrazně nižší provozní náklady (podle posledních informací Amerického kontrolního úřadu dosahuje cena letové hodiny letounů F-35 částku skoro 42 000 USD/FH a její cena se nebude v budoucnu snižovat), je připraven pro aplikaci umělé inteligence, je konstruován pro „cruise speed“ tedy nadzvukovou rychlost bez přídavného spalování. Kdežto F-35 je schopen „cruise speed“ vyvinout, ale není to jeho konstrukční předpoklad, tedy zvyšují se provozní náklady. Jinak je pomalejší, dražší v servisních položkách, menší stoupavost atd. Gripen skutečně všude vede, jen ne v stealth.

Ministryně obrany na sympoziu hovořila o tom, že nákup letounů F-35 je odvislý od přání vojáků, kteří doporučili nakoupit to nejmodernější, co je k dispozici na trhu, a to jsou právě letouny F-35. ,,ČR má dvě možnosti, buď se připojí k tomuto klubu (F-35), nebo zůstane osamocena spolu s Maďarskem a Švédskem, protože tyto dvě země již deklarovaly, že zůstávají na letounech z generace předešlé," prohlásila šéfka rezortu. Jenže pravdou je, že má i další možnosti. Má snad Francie letouny Gripen nebo F-35? I představitelé NATO mluví o nutnosti diverzifikace letounů, které jsou schopny chránit evropské nebe. A to Gripeny zcela jistě zvládají, vždyť jen v polovině loňského roku chránily české Gripeny domácí vzdušný prostor a pak dále „nebe“ Slovenské republiky a tří pobaltských států. Na to, že je na čáslavské základně 14 Gripenů a pět jich bylo na misi NATO v Pobaltí, se tento argument ministryně obrany zdá poměrně lichý.

Co je také ze strany ministerstva obrany opomíjeno, jsou nutné náklady na přípravu infrastruktury tak, abychom stroje F-35 mohly v ČR vůbec přistát. Jen v Norsku muselo být do přípravy základny investováno 650 milionů dolarů a není důvod si myslet, že tato částka bude v ČR nižší, vzhledem k současným cenám to bude určitě ještě více. A je také otázkou, co budeme dělat v případě, že bude čáslavská základna mimo provoz. V tu chvíli bude ČR bez ochrany vzdušného prostoru, protože zde nebude jiná základna, odkud by bylo možné F-35 provozovat. I to je velká výhoda letounů Gripen – v případě nutnosti jsou schopny vzlétnout ze zpevněné komunikace, i mimo základnu.

Potenciální akvizice není jen o nákupu samotných letounů F-35, ale o celém harmonogramu této modernizace. Musíme k tomu přiřadit i další důležité aspekty - tedy kromě klíčové volby letounů také výcvik a náhradní díly, zapojení domácího průmyslu, zmiňovanou modernizaci infrastruktury - za kolik a do kdy. Je třeba říct, že plánovat vše do jednoho krátkého časového úseku může být při slibu vynakládání 2% HDP výdajů na obranu mimo finanční možnosti ČR.

Ministryně obrany ve svém proslovu v této souvislosti dále řekla, že ČR jako země, která v rámci Host Nation Support bude mít povinnost přijímat jiné spojenecké armády na svém území, bude muset současně významně modernizovat infrastrukturu, protože zde budou probíhat cvičení, průjezdy aliančních armád atd. To je sice pravda, ale asi ne hned, ale bude muset prezentovat možnosti a schopnosti, termíny splnění všech požadavků a vytvořit minimální skladové zásoby nebo dodavatelské řetězce náhradních dílů či munice pro jiné typy techniky, než má nebo bude mít AČR. Tedy v rámci infrastruktury to nebude jen letiště a záložní letiště, ale i například pro tankovou techniku mosty, silnice, železnice a tunely. A tanky by se měly pořizovat také již v dohledné době, takže práce na infrastruktuře by měly být vyprojektovány a zahájeny v řádu dvou nebo tří let.

Podle Černochové by akvizice letounů F-35 znamenala pro ČR lepší pozici, a to v době, kdy zatím neplní závazek vynakládání 2% HDP výdajů na obranu (má se tak stát od roku 2024). Na druhé straně potenciálním prodloužením Gripenů, potřebnou modernizací infrastruktury a pořízením moderních tanků a protivzdušné obrany by se ČR do 2% HDP pohodlně vešla a nebyly by vypotřebovány tady a teď hned. A to ani nezmiňujeme nutnost započítat i plán MO na navýšení stavů AČR a Aktivních Záloh, kdy jejich výstroj, výbava, platy a zabezpečení se též počítá do výdajů na obranu, stejně jako unifikace výzbroje mezi AČR a AZ. To vše v době probíhajících vládních škrtů.

 

Zdroj: Saab, GAO, redakce

 

 

 

 

 

 

 

 

Tagy