Jiná alternativa než NATO není v současné době možná. Naše armáda by v případě napadení samostatně ubránila jeden okres (komentář Lumíra Němce)

V březnu jsme si připomněli výročí 20 let od vstupu České republiky do NATO.

K tématu se vyjadřovali politické „celebrity“ na různých úrovních. Většinou se shodli na tom, že náš vstup do NATO byl pro Českou republiku přínosem, ale jsou i tací, kteří náš vstup do NATO kritizovali. Názory na naše členství jsou různé i mezi občany. Většina je pro, ale někteří s naším členstvím nesouhlasí.

Mezi největší kritiky NATO patří tradičně komunisti a jejich věrní a v poslední době také SPD. Ve svých argumentech se často odvolávají na poučení z historie (Mnichov 1938), kdy nás spojenci zradili a požadují vytvoření vlastní silné armády, která by republiku ochránila v případě napadení. Myšlenka na silnou samostatnou armádu, která by byla schopná zabezpečit obranu vlasti je hezká, ale je to utopie, která je v současné době nerealizovatelná.

Ti, kteří v občanech ( voličích) vzbuzují naděje, že tuto armádu lze vytvořit, jsou buď hloupí ( což si nemyslím) nebo cíleně lžou, aby získali voliče pro své strany.  Jsme členy NATO a je potřeba si uvědomit, že v současné době není jiná alternativa možná.

Česká armáda by v případě napadení republiky samostatně ubránila jeden okres a to pouze po omezenou dobu. Naše účast v NATO je tak základním prvkem vojenské obrany. Stojíme na jedné straně barikády s ostatními členy aliance. Z tohoto členství vyplývají nejenom výhody, ale také povinnosti. Mezi tyto povinnosti patří i podpora a účast našich vojáků v zahraničních misích nebo výdaje na zbrojení tak, aby naše armáda byla akceschopná a byla plnohodnotným členem.

Všichni ti křiklouni a odpůrci NATO by si měli uvědomit, že osamocená Česká republika si nemůže dovolit stát samostatně proti nepříteli, a tak je dobře, že jsme součástí mocnější aliance.

Autor: Lumír Němec