Vše nasvědčuje tomu, že český letecký průmysl má před sebou dobré časy, říká ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš Milan Macholán

Vše nasvědčuje tomu, že český letecký průmysl má před sebou dobré časy, říká ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš Milan Macholán
Popisek: ředitel PBS Milan Macholán
17 / 11 / 2019, 15:00

Security magazín přináší rozhovor s generálním ředitelem První brněnské strojírny (PBS) Velká Bíteš Ing. Milanem Macholánem. PBS je tradiční strojírenskou společností, která si dlouhodobě buduje svou značku jako výrobce a dodavatel leteckých motorů, pohonných jednotek a zařízení pro oblast letecké techniky. V rozhovoru se dočtete, Jak Macholán vidí současný stav leteckého průmyslu, jaké nejdůležitější projekty PBS chystá na tento rok či jak je finančně náročná výroba nového leteckého motoru.

Pane řediteli, na veletrhu IDET 2019 v rámci prezentace Vaší společnosti řekl prezident AOBP ČR Jiří Hynek, že situace se v leteckém průmyslu za posledních 15-20 let zlepšila, ale stále to není ideální stav. Co podle Vás tedy chybí leteckému průmyslu k pomyslnému ideálu?

Český letecký průmysl přežil turbulence 90. let a v současnosti zažívá opět rozkvět. PBS stejně jako další firmy z oboru letectví většinu své produkce vyváží a letecký vývoz z Česka roste již devátým rokem v řadě. Jedná se ale o hodně specifický obor, protože jde o jeden z nejvíce regulovaných sektorů a je pro něj velmi důležitá pomoc od státu. Bez systematické podpory prostřednictvím ekonomické diplomacie se mohou české firmy jen velmi obtížně prosazovat na světových trzích.

Také v leteckém průmyslu se projevuje aktuální situace na trhu práce. Je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale nejde jen o letecké konstruktéry. Neustále hledáme celé spektrum profesí. Do budoucna by situaci mohla zlepšit podpora technického vzdělávání. Mezi mladými lidmi dnes není o studium technických oborů příliš velký zájem.

Jak vidíte osobně budoucnost leteckého průmyslu právě za 15-20 let?

Vlastní výzkum a vývoj, know-how a kondice výrobních kapacit řadí český letecký průmysl mezi významná a řekl bych přímo strategická odvětví tuzemského průmyslu. Koneckonců Česká republika patří mezi několik málo zemí na světě, které na vlastním území vyrábí komponenty letadel takřka od A do Z. Co do počtu firem, které působí v leteckém průmyslu v přepočtu na množství obyvatel, je Česká republika na čtvrtém místě za USA, Anglií a Německem. Domnívám se, že kvalitní zázemí v podobě dlouhé tradice a zkušených odborníků je dobrým předpokladem pro stabilní růst. Vše nasvědčuje tomu, že český letecký průmysl má před sebou dobré časy.

Jaké nejdůležitější projekty chce PBS realizovat tento rok?

Typické pro naše produkty je, že dokážeme na přání zákazníka dovyvinout naše přístroje dle jejich individuálních požadavků. V letošním roce tak dokončíme například modifikace proudového motoru PBS TJ80D s diagonálním kompresorem, proudového motoru PBS TJ100P, což je verze PBS TJ100 bez olejového systému a pracujeme také na prodlužování servisních intervalů našich pomocných energetických jednotek (APU – auxilliary power unit) určených pro startování hlavních pohonných jednotek letounů a vrtulníků, dodávku elektrické energie pro palubní systémy a také dodávku stlačeného vzduchu pro systém klimatizace. Vyvíjíme také „námořní“ variantu motoru PBS TJ100, která bude mít speciální úpravu umožňující opakované přistání ve slané vodě. Zahájili jsme rovněž sériovou výrobu nového proudového motoru PBS TJ150.

Čekají nás dále certifikační zkoušky přístrojů klimatizace a palivového systému v rámci certifikace nového letounu L-39NG z produkce Aero Vodochody. V rámci Divize přesného lití pak zavádíme do sériové výroby desítky nových typů odlitků jak v oblasti turbínových lopatek, včetně dutých lopatek a lopatkových segmentů, tak i turbínových axiálních a radiálních kol. Neustále však také investujeme do nových technologií. Pořídili jsme například nové pětiosé CNC stroje a 3D tiskárnu, která výrazně urychlí vývoj a ušetří náklady. Pro Divizi přesného lití je v plánu pořízení vyvažovačky turbínových lopatek, robotického broušení turbínových lopatek a také zařízení pro robotické 3D optické měření, které zásadně zkrátí i zpřesní kontrolu finálních odlitků.

Jak hodnotíte minulý rok z pohledu zakázek?

V loni, stejně jako v posledních třech až pěti letech se nám poměrně dařilo. Soustředíme se na neustálý vývoj, inovace a získávání nových trhů, díky čemuž naše tržby rostou. Letos proto očekáváme rekordní objem podepsaných zakázek i dosažených tržeb.

Jaké produkty z Vašeho portfolia jste prezentovali na letošním IDETu v Brně?

Šlo jednak o pomocnou energetickou jednotku Safír 5K/G MI, která je naším nejprodávanějším finálním produktem. Dalším exponátem byl náš nejnovější proudový motor PBS TJ150, který považuji za významný úspěch ve vývoji naší letecké techniky. PBS TJ150 vznikl náročnými konstrukčními úpravami veleúspěšného motoru PBS TJ100. Výsledkem je proudový motor s vyšším tahem při zachování hmotnosti a průměru slabší verze.

Společnost PBS se soustřeďuje primárně na výrobu leteckých motorů, Vašimi profilovými produkty jsou také pomocné energetické jednotky nebo klimatizační systémy a další výrobky. Jak dlouho trvá vývoj leteckého motoru, který bude posléze konkurenceschopný na světových trzích?

Náš vývoj lze vnímat ve dvou rovinách. Jsou to jednak různé modifikace na přání zákazníků. Protože veškerý náš vývoj i výroba probíhají in-house v závodě PBS ve Velké Bíteši a máme pod kontrolou výrobu veškerých komponent, jsme schopni zákazníkovi nabídnout v podstatě jakoukoliv technicky možnou modifikaci produktu. Podle náročnosti úpravy je možné dovyvinout požadovanou variantu zpravidla v řádu měsíců. Konkrétní příklady jsem uvedl výše.

Pokud hovoříme o vývoji zcela nového motoru, jsou to samozřejmě roky vytrvalého úsilí. Kupříkladu vývoj našeho nejnovějšího proudového motoru PBS TJ150, který jsme završili v loňském roce, byl zahájen v roce 2016. Musím ale konstatovat, že jeho vývoj byl mimořádně rychlý, k čemuž přispělo mimo jiné i využití technologie 3D tisku při výrobě turbínového stupně. Loni jsme přitom uvedli na trh ještě motor nové konstrukce PBS TJ80. Paralelní vývoj dvou zcela nových proudových motorů považuji vzhledem k náročnosti procesu vývoje, výroby, montáže a testování za úctyhodný počin.

Jak je finančně náročný vývoj a výroba nového leteckého motoru?

U leteckého motoru je zásadně finančně náročný především jeho vývoj, včetně dlouhodobých zkoušek. Ten představuje částky v řádech desítek až stovek milionů korun.

K čemu slouží pomocné energetické jednotky a kde nacházejí své uplatnění?

Pomocná energetická jednotka (APU) je v podstatě turbínový motor, který je startován prostřednictvím vestavěného elektrického spouštěče. Po spuštění generuje elektrickou energii napájející hlavní palubní systémy při předletové přípravě. Generuje také stlačený vzduch, jehož prostřednictvím startuje hlavní motory a dodává čistý vzduch pro klimatizaci. Po nastartování hlavních motorů je APU ve většině případů vypnuta a dále slouží jako záložní zdroj pro případné nouzové situace.

APU Safír z produkce PBS jsou v různých konfiguracích zastavěny v několika typech civilních a vojenských vrtulníků. Jsou aplikovány například v civilním vrtulníku Z8 osazeným motory americké výroby či v ruských vrtulnících Mi-8, Mi-17 a Mi-171, které patří mezi nejúspěšnější a nejrozšířenější vrtulníky na světě z hlediska počtu prodaných kusů i počtu zemí, v nichž létají. Zemí, kde létají zmíněné vrtulníky, je více než 60 a tyto vrtulníky se velmi dobře osvědčily například při živelných katastrofách při zachraňování lidských životů a majetku.

PBS APU Safír našly své uplatnění také v několika typech cvičných lehkých bojových letounů. Jedním z nich je i letoun L-159 ALCA, které používá Armáda České republiky nebo například společnost Draken International pro výcvik amerických pilotů. Své uplatnění našly i v letounu L-39 Albatros, který patří mezi nejrozšířenější cvičné proudové letouny na světě. Na americkém trhu se těší velké oblibě v civilním akrobatickém létání. V současné době je tam v provozu stále více než 250 Albatrosů. Aktuálně se PBS podílí na vývoji několika systémů u nové generace tohoto letounu s označením L-39NG.

Motory z PBS používají i bezpilotní prostředky. Jak zajímavý je pro PBS z byznysového hlediska právě trh s UAV?

Extrémně zajímavý. Právě díky rostoucímu zájmu o bezpilotní letouny roste také poptávka po našich motorech. Hned první aplikací našeho nejprodávanějšího motoru PBS TJ100 bylo již v roce 2004 UAV, konkrétně cvičný terč Diana od španělské firmy INTA. Aktuálně PBS připravuje projekty možné budoucí spolupráce s evropskými výrobci obranných technologií. Příkladem je švédská státní instituce FMV, které PBS letos dodala své proudové motory za účelem testování. V případě úspěšného ověření parametrů, budou české proudové motory z Velké Bíteše využity ve švédských bezpilotních systémech.

O jaké produkty PBS je ze zahraničí trvale největší zájem?

Vůbec nejprodávanějším produktem PBS je pomocná energetická jednotka APU Safír 5K/G MI, která je určena pro vrtulníky Mi-8, Mi-17 a Mi-24. V roce 2019 plánujeme vyrobit již její 1000. kus a stejný milník očekáváme u proudového motor PBS TJ100. Po 15 letech od dodání prvnímu zákazníkovi bude letos dodán také PBS TJ100 s výrobním číslem 1000. Celkem již bylo v PBS od 70. let minulého století vyrobeno více než 7000 turbínových zařízení pro letecký průmysl a společnost se tak stala lídrem na trhu v dané výkonové kategorii. Dovolím si říci, že PBS se profiluje jako specialista na točivé stroje. Naše turbíny se točí rychlostí až 350 000 otáček za minutu.   

Na již zmíněném veletrhu IDET jste řekl, že PBS nechce „ustrnout“ u stávajících řad leteckých motorů, ale chcete v budoucnu vyvíjet i nové typy motorů. Už máte představu jaké?

Naší velkou předností jsou různé zákaznické modifikace stávajících motorů. Například PBS TJ100 má více než 20 zákaznických modifikací. V dalším vývoji se snažíme inspirovat právě všemožnými individuálními požadavky zákazníků, které nás posouvají dál. Ve hře je pak vývoj nového proudového motoru, který tahem výrazně překoná náš aktuálně nejsilnější motor PBS TJ150.

Počátkem tohoto roku PBS zahájila sériovou výrobu nejsilnějšího proudového motoru PBS TJ150, určeného pro evropské a asijské trhy. Jaký je o něj zatím zájem?

V průběhu letošního roku jsme již expedovali první kusy motorů PBS TJ150 koncovým zákazníkům. Nedávno pak přišla americká společnost Sonex Aircraft s očekávanou novinkou. Představila plán na vývoj dvoumístné verze malého proudového letounu SubSonex Personal Jet, který pohání náš motor PBS TJ100. Novinka s označením JSX-2T přinese řadu konstrukčních vylepšení a kromě verze s proudovým motorem PBS TJ100 možná bude dostupná také verze s PBS TJ150.

Držet krok se světovým technologickým pokrokem v oboru leteckého průmyslu lze jen špičkovým zázemím výzkumu a vývoje. Jak velkou důležitost přikládá PBS právě této oblasti?

Vlastní vývoj a kvalitní zázemí hraje naprosto klíčovou roli v úspěchu PBS. Náš vývoj i výroba probíhá téměř kompletně pod jednou střechou ve Velké Bíteši. Spolupracujeme ale samozřejmě též s vysokými školami VUT nebo ČVUT ale např. též s Ústavem fyziky materiálů Akademie věd ČR, se kterým aktuálně řešíme grantové projekty týkající se výzkumu nových materiálů a materiálové analýzy. Naší Divizi přesného lití se tak daří vyvíjet slitiny s lepšími provozně technickými parametry a dodávat produkty s delší životností.

PBS je jedním z největších zaměstnavatelů na Bítešsku. Jak se Vám daří se v době minimální nezaměstnanosti najít nové lidi?

Situace na trhu práce je pro většinu zaměstnavatelů samozřejmě problematická, ale kvalitních technických pracovníků není nikdy dost. Abychom byli v hledání úspěšní, snažíme se být více vidět a kandidáty též aktivně oslovovat. Naše stávající zaměstnance také motivujeme odměnami za doporučení vhodných kandidátů. Zaměstnancům ale samozřejmě poskytujeme celou řadu benefitů, zajímavá je například 7,5hodinová pracovní doba.

Snažíme se také si svoje budoucí zaměstnance “vychovávat”. Jedním ze základních rysů naší HR strategie je tak práce s talentovanými absolventy vysokých škol a učni našeho Střediska praktického vyučování, které je hlavním partnerem SOŠ Jana Tiraye ve Velké Bíteši. Díky tomu poskytujeme kvalitní výukové zázemí budoucím obráběčům kovů, mechanikům a seřizovačům i slévačům, kteří po ukončení studia nastupují do PBS.

Je podle vás letecký průmysl pro potenciální zaměstnance atraktivním oborem?

Rozhodně ano. Letectví patří k tradičním a strategickým oborům českého strojírenství a stále máme prostor kam růst. Česko patří mezi sedm zemí na světě, které umí vyvíjet letecké motory. Tuzemské firmy dodávají komponenty pro světovou špičku, tedy firmy, jako je Boeing, Airbus, Bombardier či Embraer. A například PBS je jednou z pouze čtyř firem na světě, která vlastní certifikát na vývoj, výrobu a údržbu pomocných energetických jednotek od Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA).

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace