Jaderné zbraně v Polsku – realita, nebo jen politická propaganda?

Jaderné zbraně v Polsku – realita, nebo jen politická propaganda?
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo
10 / 04 / 2022, 09:00

Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński v rozhovoru pro německý tisk řekl, že si dokáže představit navýšení počtu amerických sil na východním křídle NATO, tedy především v Pobaltí a Polsku. Zároveň uvedl, že k odstrašení Ruska bylo vhodné v Evropě rozmístit jaderné zbraně. Tato inciativa by však musela vzejít z americké strany.

V současnosti se zdá, že vicepremiér spíše sbírá vlastní politické body, než aby reálně hodnotil situaci. Posilování jednotek a útvarů NATO v ruském pohraničí je „voda na mlýn“ ruské propagandě o rozpínavosti NATO. Přísun jaderných zbraní by byl jen vrcholem a dával by ruskému politickému a vojenskému vedení důvod přeskupit své síly a jaderné síly , letouny by byly vyzbrojeny střelami s plochou dráhou letu a bombami a balistické raketa v silech či na ponorkách by měly vloženy konkrétní cíle do navigačních systémů. Pak stačí jen zmáčknout tlačítko, nebo se vyskytne technická chyba a nukleární Armageddon již nikdo nezastaví. A svět byl již několikrát na prahu jaderné války, jak víme.

V současnosti v Evropě jaderné zbraně jsou, disponuje s nimi Velká Británie či Francie. Nedávno Německo oznámilo, že nakoupí letouny F-35, jež jsou schopny nést jaderné zbraně. Není to tak, že Německo by plánovalo jaderné zbraně vlastnit, ale nabídne ve prospěch NATO schopnost, což je jedním z bodů, jak plnit své závazky vůči alianci.

Jaké jaderné zbraně jsou v arzenálech jaderných mocností? Dle průběhu jaderné reakce a typu materiálu jsou označovány jako atomové, neutronové, vodíkové a kobaltové. Atomové bomby fungují na principu štěpné reakce, kdežto ostatní na principu fúze. Neutronové zbraně mají potlačený destrukční charakter, tedy silnou talkovou vlnu a tepelné záření, mají ale posíleno radioaktivní záření, tedy jsou zaměřeny především proti všemu živému. Ale ničivost výbuchu nelze zcela eliminovat. Kobaltová zbraň je derivátem vodíkové, kdy do jaderné náplně je přimíchán kobalt zvyšující radioaktivní záření.

Jaké typy výbuchů lze realizovat, tedy kde zbraně mohou vybuchnout? U leteckých bomb a v současnosti i mezikontinentálních balistických raket, to je vzdušný výbuch, protože účinek zbraně je seshora dolů, a i do stran, pak je to výbuch povrchový, tedy na zemi nebo na hladině a pak samozřejmě podpovrchový.

Jaké prostředky mají jednotlivé země k dispozici? První bomba byla svržena z letounu, a tato forma se drží dodnes. S rozvojem raketového inženýrství přibyly střely s plochou dráhou letu a mezikontinentální střely s jednou či více hlavicemi odpalované ze sil, kolových podvozků či speciálních vlaků a z ponorek. Od 60.tých let pracovaly USA i Sovětský Svaz na jaderném hlavňovém dělostřelectvu, jež USA vyřadilo z výzbroje na počátku 90. let, Rusko však dělostřelecké systémy 203 mm 2S7 Pion, 2S7M Malka a 240 mm minomet 2S4 Tyulpan stále má. V dobách studené války byly ještě v pásmu mezi NATO a Varšavskou smlouvou instalovány jaderné miny, respektive šachty pro ně, a to v horských průsmycích a na směrech předpokládaných hlavních tankových úderů.

Takže má smysl znovu rozpoutávat jaderné závody? Britské a francouzské jaderné nosiče budou v kterékoliv zemi NATO velmi rychle. Ale budovat v Polsku jaderné základny s celou logistikou, to už je jiná hra. Vicepremiér by jistě vše prezentoval jako svoji zásluhu, zajistil mír a zastrašil Rusko, ale konsekvence této osobní prezentace by mohly být nedozírné, a to nejen v Evropě. Další jaderné mocnosti jako Čína, Indie a Pákistán by mohly velmi citlivě reagovat, a v konfliktu mezi Indií a Pákistánem již byly jaderné zbraně vyváženy do bojových pozic.

A přibyla zcela nevypočitatelná KLDR, kdy „rakeťák Kim“ by jistě situaci, kdy by USA deponovaly jaderné zbraně mimo své území, propagandisticky, možná i vojensky a technicky zúročil. Z různých zemí Afriky zaznívá podpora Rusku a tento krok by mohl vyvolat protiamerické nálady v Africe i islámských zemích. A to není zrovna, co by USA, Evropa a NATO potřebovaly.

 

Zdroj: www.the drive.com, redakční analýza

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace