foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Type_212_Submarine-1.jpg/ponorka Typ 2012
Německá ponorková flotila, následovnice obávaných „vlčích smeček“ U-Bootů Hitlerovy Kriegsmarine, je už více jak půl roku mimo operační provoz.
Německé námořnictvo oficiálně provozuje šest diesel-elektrických útočných ponorek Typ 212A. Tyto ponorky už ale od října 2017 stojí v suchých docích, nebo – a to přinejlepším – prochází novými náročnými testy po opravách. Ani jedna z nich se tedy nenachází v operačním stavu. Týká se to tedy i poslední funkční ponorky U-35, která si během operační plavby podél norských břehů nárazem o dno poškodila kormidlo a musela být odtažena na domovskou ponorkovou bázi.
psali jsme: Uvažuje Německo o nákupu F-35?
Jako první se do ostré bojové operační služby nejspíše dostane U-31, která je vůbec nejstarší ponorkou třídy Typ 212A sloužící pod německou vlajkou. V docích stála už od roku 2014, a i když se na moře měla dostat už na konci minulého roku, do aktivní služby se dostane až po měsících testů. Další podmořský stroj, U-32, má poškozené baterie, ale jelikož byly všechny suché opravárenské doky obsazeny, její oprava začala teprve letos, stejně jako pravidelná údržba ponorek U-33 a U-34, na které se vrhli dělníci v kielských loděnicích na začátku tohoto roku. Než nastoupí do aktivní služby, potrvá to nejméně půl roku. Nejnovější ponorka U-36 byla dokončena minulý rok a do aktivní služby se dostane nejdříve až v květnu, ne-li později.
Důvodem pomalého tempa oprav německé „vlčí smečky“ je prostý: chybí náhradní díly. Německé námořnictvo je totiž po konci studené války přestalo dlouhodobě skladovat a místo toho jsou zpravidla objednávány dle potřeby. V německé kriegsmarine je běžná i tzv. „kanibalizace“ starších strojů. „Důsledkem tohoto úsporného opatření jsou velké prodlevy při údržbě a opravách, které nyní ohrožují akceschopnost německého námořnictva,“ tvrdí publicista a bezpečnostní expert Michael Myklín. Aby bylo ještě hůře, kromě hřídelí, lodních šroubů a kormidel chybí německému ponorkovému loďstvu také lidi. Podle parlamentního komisaře pro obranu Hans-Petera Bartelse jsou k dispozici jen tři vycvičené posádky.
Přitom pokud by německá ponorková flotila byla plně bojeschopná, jednalo by se o respektovanou bojovou sílu. Německé ponorky patří hlavně díky svým schopnostem velmi tiché plavby mezi ty nejlepší na světě. Jejich pohon umožňuje na vzduchu nezávislý pohon (air-independent propulsion) který využívá speciální vodíkové palivové články od Siemensu.
psali jsme: (VIDEO) Chátrajúca letecká základňa Luftwaffe v súčasnosti
I proto je německý ponorkový design velmi oblíbený i u zahraničních zákazníků, například Izrael má ve službě pět ponorek třídy Dolphin (modifikované verze Typ 209, vyráběné společností Thyssen-Krupp jsou určeny jen k exportu a slouží ve flotilách 14 států, včetně Řecka, Brazílie, Turecka nebo Jižní Koreje) a tento rok byla podepsána dohoda o nákupu dalších tří, které umožní židovskému loďstvu operovat ve Středozemním i Rudém moři.
V prosinci byla také oznámena spolupráce Norska a Německa na vývoji ponorky nové generace Typ 212CD. Tato nová plavidla naváží na stealth vlastnosti Typ 212A, ale dostanou navíc dieselový motor, což jim zajistí větší dosah a rychlost.
Nedostatek námořníků ale netrápí jen ponorkáře, protože podobný problém má od roku 2011, kdy Německo upustilo od povinné vojenské služby, i celý Bundeswehr. Problémy se servisem a údržbou nejsou omezené jen na námořnictvo. Německé letectvo provozuje 114 stíhaček Eurofighter, ale v aktivní službě je pouze 68 strojů a z toho 38 je připraveno k okamžitému nasazení. Armáda se pro změnu trápí s bitevními vrtulníky Tiger, když z 43 „vrtáků“ je použitelných jen sedm.
Situaci kolem nedostatku náhradních dílů by mělo zlepšit plánované zvýšení obranného rozpočtu Německa. Rozpočet 37,4 miliard euro (960 miliard Kč) v roce 2017 by měl být do roku 2020 zvýšen na 39,2 miliardy euro (1 bilion Kč).
Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více
Zdroj: Michael Myklín, Ars Technica, Defence News
Tagy