Nová vláda bude více akcentovat spolupráci v rámci EU a NATO, komentuje výsledky polských voleb předseda Dopravní sekce HK ČR Jan Sechter
foto: Ministerstvo dopravy/Jan Sechter
Redakce SECURITY MAGAZÍNu přináší exkluzivní rozhovor s předsedou Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Janem Sechterem, který byl velvyslancem v Polsku mezi lety 2008–2013 a v Rakousku v letech 2013–2018. Naše redakce se ho zeptala, jak hodnotí výsledky polských parlamentních voleb a jaký dopad budou mít na sektor obrany a bezpečnosti.
Jak hodnotíte výsledky voleb v Polsku?
Výsledek odpovídá náladě ve společnosti, která navzdory nezpochybnitelným úspěchům dvou volebních období současné vlády politické strany Práva a spravedlnost zvolila většinou politickou změnu. Výsledek odpovídá i předvolebním průzkumům a nálada společnosti ke změně se odrazila i ve vysoké volební účasti.
Co teď čeká Polsko?
Nejprve se pokusí z Právo a spravedlnost přece jen sestavit vládu. Jako vítězná strana by měla obdržet pověření od prezidenta. Muselo by pak z nesourodého tábora opozičních stran oslovit programově někoho blízkého – například Polskou stranu lidovou. Další pokus je podle polské ústavy svěřen parlamentu – novému Sejmu, kde se pokusí sestavit většinu sdružení tří politických formací – Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice. Třetí pokus pak má opět prezident a nepodaří-li se sestavit vládu s podporou v Sejmu, budou nové volby. Tři politické formace v čele s nejsilnější stranou Občanská platforma si ale příležitost nenechají ujít. Cítí, že všechny tři i jednotlivé součásti tří formací získaly mandát od voličů k tomu odstranit od vlády Právo a spravedlnost. Těžší ovšem bude tak složitý konglomerát stran a hnutí sestavit do vládní formace a najít společný program. Hlavní úkol bude mít Donald Tusk jako předseda Občanské platformy a nebude to mít jednoduché. Programy jednotlivých stran jsou často protichůdné. Co stačilo na společnou kampaň, nemusí stačit na dobrý program a na efektivní vládnutí. V Senátu budou mít tyto strany 58 ze 100 křesel.
Jaké změny lze očekávat v obraně a v bezpečnosti?
V Polsku existuje od roku 1989 konsensus napříč politickým spektrem v základních otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky. Orientace na NATO, cílevědomé budování obranné infrastruktury na východním křídle NATO a výdaje na obranu nebude nikdo zpochybňovat ani teď po volbách. Proběhne ale generální audit všech akvizic obranného průmyslu od roku 2015 a také personální audit, včetně navrácení statutu vojákům a generálům, které údajně Právo a spravedlnost z politických důvodů propustilo ze služby. Občanská platforma chce představit svůj program modernizace polské armády. Diskutovat se bude přistoupení spojeneckému programu antiraketové obrany.
A vztah k Ukrajině?
Podobně jako další elementy zahraniční a bezpečnostní politiky bude nová vláda více akcentovat spolupráci v rámci EU a NATO a méně jít svojí cestou. To platí i pro podporu Ukrajiny a materiální pomoc. Otazník je nad Novou levicí, kde existují různé formace, s různým vztahem k Rusku a k dalším státem, které představují určitou míru hrozby.
Autor: Jana Pavlovová
Tagy