Autor fotografie: U.S. Army Europe|Popisek: 173rd Airborne Participates in Saber Strike 2014 Closing Ceremony
Stoltenberg: "Moskva svou jadernou rétorikou a plány na rozmístění a modernizaci jaderných zbraní mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě."
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středečním projevu ve washingtonském Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odsoudil nátlak Moskvy na státy, které v minulosti patřily do její sféry vlivu. Zdroj: aktualne.cz
Rusko podle něj nerespektuje mezinárodní smlouvy, které samo podepsalo, a nátlakem prosazuje v menších sousedních státech svou vůli. Zejména uvedl příklady Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, kde za pomoci Moskvy vznikly neuznané proruské republiky. V případě Ukrajiny upozornil, že Moskva podporuje proruské separatisty na Donbasu vojenskou silou, zbraněmi a výcvikem.
Stoltenberg také řekl, že Moskva svou jadernou rétorikou a plány na rozmístění a modernizaci jaderných zbraní mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě."Ruští představitelé ohlásili záměry rozmístit v Kaliningradu moderní raketové systémy schopné nést jaderné hlavice. A tvrdí, že Rusko má právo rozmístit jaderné síly na Krymu. To od základů mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě."
Rovněž připomněl, že ruský prezident před záborem ukrajinského autonomního poloostrova Krym, jehož anexi Západ považuje za nelegální, uvedl jednotky obsluhující jaderné zbraně do stavu zvýšené pohotovosti.
"Pro nás jako pro transatlantické společenství je důležité, aby naši sousedé byli stabilní a nezávislí. To je důvod, proč NATO pomáhá Gruzii, Moldavsku a Ukrajině provést reformy a vybudovat silné instituce. Tyto země nejsou žádnou nárazníkovou zónou, jsou to nezávislé a suverénní státy," řekl s tím, že mají právo vydat se vlastní cestou.
I proto chce NATO nově nasadit v Polsku či Pobaltí čtvrtý prapor Aliance. Nasazení praporů na východním křídle NATO je podle Stoltenberga klíčové. Summit Aliance ve Varšavě bude kriticky důležitý k posílení schopnosti NATO odstrašit Rusko před další agresí. „Summit Aliance bude znamenat největší navýšení počtu vojáků pro kolektivní obranu od konce studené války,“ sdělil Stoltenberg.
Nasazeny by měly být čtyři prapory, každý po tisíci vojácích, přičemž složení praporů bude co nejvíce mezinárodní. Velká Británie, Německo a Spojené státy povedou každý jeden prapor, zatím však není jasné, jaká země se ujme velení čtvrtého praporu. Douglas Lute, velvyslanec USA při NATO, prohlásil, že „Spojené státy nepovedou dva prapory, ale dají prostor jinému spojenci.“ Vedení čtvrtého praporu již odmítly velké státy jako Itálie a Francie kvůli rozpočtovým škrtům (v případě Itálie) a svým dalším operacím v zahraničí (v případě Francie). Zdroj: natoaktual.cz