Martin Plíšek (TOP 09) a další členové politické vyšetřovací komise k únikům informací z policejních spisů se na první pohled rozhodli suplovat práci Generální inspekce bezpečnostních sborů a vnitřních odborů policie. A protože si byli zcela vědomi, že na to, aby zjistili aktéry konkrétních úniků citlivých policejních dat, nemají ani možnosti, ani schopnosti, tak se rozhodli udělat si před volbami v médiích alespoň pořádnou kampaň. Zadarmo.
Po každém zasedání komise exhiboval Plíšek na tiskové konferenci a rozhovory poskytoval jako na běžícím pásu. Například, že se dá říct, že posledních pět let se ocitají důvěrné informace z policejních spisů ve sdělovacích prostředcích až moc často.
Komise vyslechla celkem dvacet šest svědků. Jednalo se o členy vlády, zástupce policie, státního zastupitelství, novináře či bezpečnostní složky. „Dali nám vhled do toho, jaká jsou slabá místa pro úniky informací z vyšetřovacích spisů a jaká opatření by případně navrhovali přijmout,“ konstatoval Plíšek, který už dnes na rozdíl od minulosti přinejmenším ví, jak probíhá trestní řízení. Stejně jako ostatní poslanci – členové komise. A to díky edukačnímu kurzu zdarma na půdě parlamentu, potažmo zčásti za peníze daňových poplatníků, jelikož za práci v komisi je příplatek. Pány politiky zde vyučovali například známí žalobci. Toliko úhel pohledu třetí.
Přitom sám vznik komise byl prapodivný. Jak trefně napsal investigativní žurnalista Jaroslav Spurný: „Poslanci se zabývají anonymní nahrávkou, jejíhož původce a celé znění neznají, jako skutečným argumentem pro vyšetření úniků z policejních spisů.“ A závěry komise jsou pofidérní podobně: pár obecných doporučení a návrhů na okrasné utažení informačních kohoutků (respektive několik návrhů změn zákonů, k nimž beztak nejspíš nedojde).
Kvůli únikům ze spisů navrhuje komise například větší kontrolu státních zástupců – speciální orgán pro vyšetřování žalobců. Ten by měl podle představ poslanců působit v rámci Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) a měl by zajistit prošetření, nevyzradili-li návladní informace z vyšetřovacího spisu. Vyzrazení by podle návrhu komise mělo spadat pod trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Návrhu se již vysmál nevyšší Žalobce Pavel Zeman: „NSZ nemůže působit jako orgán první instance, poněvadž by v takových případech byl znemožněn dohled, který musí vykonávat vyšší instance.“
Zprávu komise naleznete na stránkách //www.psp.cz/sqw/sd.sqw?cd=6740&o=7, přičemž je nutno konstatovat, jak je paradoxní, že únik informací ze spisu sama podnítila. Jak informoval Security magazín, spolupracovala totiž s policií. To je v rozporu s pravidly, která musí poslanci dodržovat. Nejvyšší státní zastupitelství politickým komisím spolupráci s orgány činnými v trestním řízení znemožnilo právě proto, aby nedocházelo k únikům z vyšetřování směrem k politikům – v tomto případě k poslancům, k čemuž došlo…
Závěry komise tak lze snadno zpochybnit.
Autor: Jan Blažek
Tagy