1280 x 720 (lg)

Komunisté se generála Píky báli. Nechali jej proto popravit

Komunisté se generála Píky báli. Nechali jej proto popravit
foto: redakční databáze/Sovětský svaz

Píka byl prvním popraveným generálem v Československu, kterého zlikvidoval nastupující komunistický režim.

Divizní generál Píka byl popraven 21. června 1949 na plzeňských Borech. Komunistický režim se jej potřeboval zbavit proto, že věděl příliš citlivé informace o fungování sovětských represivních složek, gulazích a politických vězních. Komunisté se obávali, že pokud by Píka emigroval, tak by mohl tyto informace použít k diskreditaci komunistického systému. Na odstranění generála měl také eminentní zájem Sovětský svaz.

Po německé okupaci Československa opustil Píka koncem března 1939 Protektorát Čechy a Morava. Benešovou vládou byl pověřen, aby vedl odboj proti Němcům na Balkáně. Zachránil stovky československých občanů, kteří prchali z protektorátu. V říjnu 1940 byl sám zatčen, ale podařilo se mu uprchnout do Istanbulu. Prezidentem Benešem byl pak pověřen vedením vojenské mise v Sovětském svazu, kam odjel v dubnu 1941. Významně se podílel na vybudování československé jednotky v SSSR a v roce 1943 byl jmenován do hodnosti brigádního generála. Po skončení války byl povýšen na divizního generála a zastával funkci zástupce náčelníka hlavního štábu.

Po únorovém převratu byl 1. března 1948 odeslán na zdravotní dovolenou a 5. května byl zatčen ve vojenské nemocnici, kde se zotavoval po operaci žlučníku. 1. června pak byl přeložen do výslužby. Byl nepravdivě obviněn ze špionáže ve prospěch Velké Británie a další ,,vlastizrádné a velezrádné" činnosti, což byly v té době tzv. gumové paragrafy, jež zákonně kodifikoval zákon na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb. Tento zákon však ve skutečnosti chránil komunistický režim.

Píka byl vyslýchán mimo jiné i v tzv. „Domečku“. Dne 29. ledna 1949 pak byl ve vykonstruovaném soudním procesu Státním soudem odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory. Vyhovění žádosti o milost nebylo ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou doporučeno. 

Ve stejné věznici, kde H. Píka čekal smrt, byl ve vazbě i jeho syn Milan, který sloužil za války u RAF. Jeho pronásledování bylo však oficiálně pro nedostatek důkazů ještě v listopadu 1949 zastaveno. Údajně se o to měl zasadit sám komunistický prezident Klement Gottwald, který tak měl projevit vzácný záchvěv soucitu.

Právě díky iniciativě Milana Píky byl v roce 1968 nezákonný proces s popraveným generálem obnoven. Vojenský soud prokázal, že pro vznesená obvinění neexistuje jediný důkaz. Údajný "důkaz", předložený soudu v roce 1949, byl prohlášen za prokazatelný falzifikát. Rozsudkem z 13. 12. 1968 byl generál Heliodor Píka zbaven všech obvinění a plně rehabilitován.

 

 

Zdroj: Wikipedia, totalita.cz

Tagy