BVP PUMA: Spolkové ministerstvo obrany se kaje. Vinu na zbrojaře svalovalo neprávem

BVP PUMA: Spolkové ministerstvo obrany se kaje. Vinu na zbrojaře svalovalo neprávem
15 / 11 / 2018, 18:30

Německé ministerstvo obrany provedlo překvapivý obrat. Přiznalo zásadní podíl na kritizovaném stavu bojeschopnosti Bundeswehru. Hodlá zásadně zlepšit kooperaci s dodavateli výzbroje, s nimiž dosud mělo velmi napjaté vztahy. V reakcích na kritiku totiž pokaždé přehazovalo vinu na ně (poukazem na pozdní dodávky, jejich vysokou cenu či nekvalitní provedení). Teď se ale k problému postavilo čelem.

Mezi největší a nejsledovanější armádní zakázky posledních měsíců patřila v Německu bojová vozidla pěchoty (BVP) PUMA. Právě ta byla terčem výmluv spolkového ministerstva nejvíce. Výpady v německém tisku navíc s chutí a opakovaně vyzdvihovali v českých médiích konkurenti, kteří se aktuálně ucházejí o dodání nových BVP pro českou armádu za 53 miliard.

psali jsme: Jubilejní 100. vozidlo BVP Puma sjelo z montážní linky závodu společnosti Rheinmetall v německém městě Unterlüß

Tiskový mluvčí německého resortu obrany pro německý Wirtschafts Woche minulý týden konkrétně sdělil: „Nízká provozní úroveň BVP Puma je zapříčiněna absencí náhradních dílů a speciálních nástrojů“, přičemž tyto potíže, jak doplnil, zapříčinilo samo ministerstvo. Jednoduše je vůbec neobjednalo, a proto není možné splnit okamžité požadavky ministerstva, jež ale zná dodací lhůty. „Výrazné zlepšení očekáváme v polovině roku 2019, některé dodávky již běží od října,“ dodal mluvčí. Pochválil rovněž zlepšení komunikace mezi armádou a dodavateli a jejich vstřícnost: „I díky dodavatelům budou problémy brzy odstraněny.

Ministerstvo ovšem „káplo božskou“ až po vyhrocené parlamentní interpelaci. Na dotazy poslance Matthiase Höhna (Die Linke) týkající se vojenských dopravních letounů Airbus A-400M a BVP PUMA totiž ještě minulý týden nový státní tajemník ministerstva obrany Peter Tauber (CDU) přilil olej do ohně. Podle jeho sdělení německá armáda neobdržela, co si objednala, leda tak výzbroj zralou na okamžitou opravu. Toho se opět chytla média a například Frankfurter Rundschau přišel s titulkem „Zbrusu nový šrot pro Bundeswehr“.

psali jsme: Bojové vozidlo LYNX od firmy Rheinmetall – víceúčelová, silná „kočkovitá šelma“ pro české ozbrojené síly

To už zbrojařům docházela trpělivost, přesto zachovali dekorum a Taubera, který je ve funkci teprve půl roku, věcně informovali o pravém stavu věcí. Včetně toho, jak fungují výstupní a předávací technické kontroly, od továrny po konkrétní vojenské jednotky. Podle přísných německých norem totiž vojáci jednoduše nemohou převzít žádnou techniku v nefunkčním stavu či „zralou na okamžitou opravu“. Zbrojaři podnikli i kroky, aby mohli ministerstvo ujistit, že „pokud má samo problémy, jsou připraveni řešení převzít i na vlastní bedra“, píše německý Wirtschafts Woche.

Díky tomu se tón zaznívající z berlínských ministerských kanceláří významně změnil.

Záhy vyšlo najevo, že docházelo mimo jiné k udělování výjimek pro provoz některých zbraní na základě individuálních rozhodnutí armádních kontrolorů. A sice poté, kdy „úpravy“ dodané techniky např. v podobě změny řídícího softwaru (!) provedl sám Bundeswehr, nikoli dodavatel. „Takové zásahy nevedly k úplnému znepojízdnění, ale k vyřazení některých funkcí techniky“ upozornil jeden ze zdrojů citovaných německými médií, navíc s poukazem na snižování počtů kvalifikovaných techniků. (Pozn.: Bundeswehr je spolumajitel licence na vývoj/výrobu BVP PUMA, přímo se podílel na jeho vývoji, tedy má licenční práva provádět úpravy, výrobcem/dodavatelem však není)

psali jsme: Exkluzivně: Největší německá zbrojovka Rheinmetall chce bojová vozidla pro armádu vyrábět v Česku

Každopádně největším – konečně přiznaným – problémem je vůbec nedostatek náhradních dílů a souvisejícího vybavení. Jak spolkové ministerstvo obrany přiznalo, jeho speciální komise pro úsporná opatření (Truppe aus übertriebener Sparsamkeit) doháněla celé roky životnost techniky do extrému. Jednoduše se šetřilo a oddalovaly se investice. „Musíme nyní napravit 25 let škrtů a úspor na naší obraně, pokud možno do roku 2030,“ sdělil pro Wirtschafts Woche mluvčí Bundeswehru.

Šéf armádního úřadu pro vyzbrojování dokonce řekl, že „armáda na problém řadu let hlasitě upozorňovala, bohužel bez odezvy“. Právě proto dnes zbrojní dodávky vyžadují i delší dobu, protože pasivita německého resortu obrany přinutila tamní zbrojovky přesunout výrobní kapacity a lidské zdroje do jiných projektů. „Těžko jsme mohli držet na skladech drahé náhradní díly a speciální nástroje, které si nikdo neobjednal“, dodává pro Wirtschafts Woche zdroj z průmyslu.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace