foto: public domain/K-239 Karp
V široké škále existujících tříd ruských ponorek se někdy zapomíná i na starší třídu Sierra (Projekt 945). Přitom ve své době se jednalo o vynikající plavidlo, možná nejlepší ponorku v časech studené války. V současné chvíli však zůstává v aktivní službě pouze jedna ponorka K-336 Pskov.
Ruské námořnictvo disponuje řadou ponorek z různých tříd - například Borej, která má v současné době 3 aktivní plavidla, ponorky Akula (třída Tajfun), které budou ve službě podle nejnovějších informací ještě dalších 25-30 let, třídy Delta (I.-IV.), a další, které tvoří plavidla ze sovětské éry či je Rusko modernizuje.
Psali jsme
Velikost ruského loďstva v Barentsově moři časem poroste, protože staré ponorky nebudou vyřazovány a nové budou přibývat.
O třídě Sierra se však v poslední době příliš nehovoří, přičemž poněkud nespravedlivě zůstává ve stínu Akul. Třída Sierra se stala nástupcem plavidel třídy Victor III a jaderných ponorek třídy Alfa. Ponorky Sierra přitom byly výkonnější a smrtonosnější než třída Victor, Alfa či Charlie. Plavidla z třídy Sierra byla odolnější a rychlejší, se schopností se ponořit hlouběji než ponorky zmiňované třídy Victor či Charlie. Nemluvě pak o lepší výzbroji.
V současné době však zůstává od roku 1993 v aktivní službě pouze jedna - K-336 Pskov (dříve Okun). Ta se po ,,generálce", jíž si prošla v roce 2012, vrátila o čtyři roky později zpět do služby. Ostatní tři jednotky byly ze služby vyřazeny.
Původně tvořily třídu Sierra čtyři jednotky - K-239 Karp a K-276 Krab jsou označeny jako Projekt 945 Barrakuda (Sierra I) a do služby vstoupily v polovině 80. let. Zbývající dvě ponorky označené jako Projekt 945A Kondor (Sierra II), což jsou K-534 Zbatka (později Nižnyj Novgorod) a již zmíněný K-336 Okun (později Pskov), pak vstoupily do služby v letech 1990, respektive 1993. Čtveřici těchto ponorek pak měly ještě doplnit dvě nové jednotky z plánované třídy Projekt 945AB Mars (Siera III), nicméně plavidla nakonec nebyla dokončena.
Psali jsme
Skupina lodí okolo ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov byla jen ”zástěrkou”, která měla odpoutat pozornost od vyslání tří ruských ponorek vyzbrojených...
Ponorky třídy Sierra měly dvojitý trup, který byl částečně postaven z titanu. Je to proto, že ponorka byla navržena pro rychlou podhladinovou plavbu. Pohon plavidel, které tvořilo 60 mužů, obstarával jeden jaderný reaktor a jedna parní turbína. Výtlak ponorky byl 5 300 t na hladině a 7 100 t pod ní. Rychlost ponorek činila 20 uzlů nad hladinou a 35 uzlů pod ní. Pokud hovoříme o výzbroji, plavidla byla vybavena 4 torpédomety 533mm a 4 torpédomety 650mm.
Na rozdíl od Akul, které mají projít opravami a modernizací, aby mohly ve službě vydržet ještě 25-30 let, však byly tři ponorky z třídy Sierra vyřazeny, jak už jsme zmínili jinde. Proč k tomu došlo? Je to možná kvůli tomu, že plavidla z této třídy bylo ,,složité" a také nákladné postavit, hlavně co se týče titanového trupu ponorky. Postavit trup z titanu bylo především drahé, a tak třída Sierra tvořily jedn 4 jednotky, z nichž jen jedna je ještě aktivní. Srovnejme to například s Akulami, jichž bylo postaveno celkem 15 a mají ,,pro změnu" ocelový trup (nízkomagnetická ocel). Přesto můžeme říct, že ve své době ponorky třídy Sierra představovaly velmi silnou akvizici, kterou mělo sovětské/ruské námořnictvo k dispozici.
Zdroj: nationalinterest.org
Tagy