Možná nejlepší ruská ponorka, o níž jste ještě neslyšeli, zůstává ve stínu Akuly

Možná nejlepší ruská ponorka, o níž jste ještě neslyšeli, zůstává ve stínu Akuly
foto: public domain/K-239 Karp

V široké škále existujících tříd ruských ponorek se někdy zapomíná i na starší třídu Sierra (Projekt 945). Přitom ve své době se jednalo o vynikající plavidlo, možná nejlepší ponorku v časech studené války. V současné chvíli však zůstává v aktivní službě pouze jedna ponorka K-336 Pskov.

Ruské námořnictvo disponuje řadou ponorek z různých tříd - například Borej, která má v současné době 3 aktivní plavidla, ponorky Akula (třída Tajfun), které budou ve službě podle nejnovějších informací ještě dalších 25-30 let, třídy Delta (I.-IV.), a další, které tvoří plavidla ze sovětské éry či je Rusko modernizuje.

O třídě Sierra se však v poslední době příliš nehovoří, přičemž poněkud nespravedlivě zůstává ve stínu Akul. Třída Sierra se stala nástupcem plavidel třídy Victor III a jaderných ponorek třídy Alfa. Ponorky Sierra přitom byly výkonnější a smrtonosnější než třída Victor, Alfa či Charlie. Plavidla z třídy Sierra byla odolnější a rychlejší, se schopností se ponořit hlouběji než ponorky zmiňované třídy Victor či Charlie. Nemluvě pak o lepší výzbroji.
V současné době však zůstává od roku 1993 v aktivní službě pouze jedna - K-336 Pskov (dříve Okun). Ta se po ,,generálce", jíž si prošla v roce 2012, vrátila o čtyři roky později zpět do služby. Ostatní tři jednotky byly ze služby vyřazeny.

Původně tvořily třídu Sierra čtyři jednotky - K-239 Karp a K-276 Krab jsou označeny jako Projekt 945 Barrakuda (Sierra I) a do služby vstoupily v polovině 80. let. Zbývající dvě ponorky označené jako Projekt 945A Kondor (Sierra II), což jsou K-534 Zbatka (později Nižnyj Novgorod) a již zmíněný K-336 Okun (později Pskov), pak vstoupily do služby v letech 1990, respektive 1993. Čtveřici těchto ponorek pak měly ještě doplnit dvě nové jednotky z plánované třídy Projekt 945AB Mars (Siera III), nicméně plavidla nakonec nebyla dokončena.

Ponorky třídy Sierra měly dvojitý trup, který byl částečně postaven z titanu. Je to proto, že ponorka byla navržena pro rychlou podhladinovou plavbu. Pohon plavidel, které tvořilo 60 mužů, obstarával jeden jaderný reaktor a jedna parní turbína. Výtlak ponorky byl 5 300 t na hladině a 7 100 t pod ní. Rychlost ponorek činila 20 uzlů nad hladinou a 35 uzlů pod ní. Pokud hovoříme o výzbroji, plavidla byla vybavena 4 torpédomety 533mm a 4 torpédomety 650mm.

Na rozdíl od Akul, které mají projít opravami a modernizací, aby mohly ve službě vydržet ještě 25-30 let, však byly tři ponorky z třídy Sierra vyřazeny, jak už jsme zmínili jinde. Proč k tomu došlo? Je to možná kvůli tomu, že plavidla z této třídy bylo ,,složité" a také nákladné postavit, hlavně co se týče titanového trupu ponorky. Postavit trup z titanu bylo především drahé, a tak třída Sierra tvořily jedn 4 jednotky, z nichž jen jedna je ještě aktivní. Srovnejme to například s Akulami, jichž bylo postaveno celkem 15 a mají ,,pro změnu" ocelový trup (nízkomagnetická ocel). Přesto můžeme říct, že ve své době ponorky třídy Sierra představovaly velmi silnou akvizici, kterou mělo sovětské/ruské námořnictvo k dispozici.

 


Zdroj: nationalinterest.org

Tagy