Autor fotografie: Rheinmetall / Public domain|Popisek: Mantis
Trend modernizace evropských armád narůstá. Pozadu nezůstává ani Bratislava, která obdržela 12 kusů systému PVO Mantis a pět přehledových radarů TRML-3D z Německa
Drony se v průběhu konfliktu na Ukrajině staly jedním z rozhodujích faktorů války. Na nebi dominují malé FPV UAV, které jsou nejčastěji čistě civilními zařízeními. Především Ukrajicni dosáhli mistrovství v jejich úpravě a upevnění útočného granátu na mechanickou ruku, která je následně dokáže spustit přímo do otevřených poklopů těžší vojenské techniky téměř s vražednou přesností. V současnosti navíc pokračují na obou stranách konfliktu další experimenty s drony, když jsou na ně instalovány rychlopalná děla nebo kulomety. Moskva hrozí především se svými Lancety, jež byly vyvinuty koncernem Kalašnikov. Kyjev si s nimi moc neví rady.
Řešením proti UAV mohou být systémy MANTIS
Zcela zásadním problémem jsou účinné systémy, ketré by dokázaly UAV včas zachytit a sestřelit z oblohy. Situace se komplikuje ještě víc tím, že ve vzduchu se pohybují tisíce dronů a pomalu se přechází k taktice útoků celých rojů. Slovo roj je navíc velmi symptomatické, jelikož disponuje technologicky kvalitní královnou, která méně vyspělá UAV ovládá a vysílá do boje až přímo u cíle. FPV drony jsou opravdu malé, těžko slyšitelné a většina radarů na ukrajinském bojišti není na technologické úrovni, aby je zachytila. Výjimku tvoří například staré německé Gepardy a řešením by proto mohly být systémy jako je Mantis, kterému se věnuje tento článek.
Flakpanzer Gepard je samohybný protiletecký systém z roku 1976 na podvozku Leopardu 1. Ačkoliv nebyl nikdy výrazně modernizován, jedná se o jednu z nejúčinnjěšich zbraní proti dronům na Ukrajině. Jeho vyhledávací radar s dosahem 15 kilometrů je schopen zachytávat i malé FPV drony. Naváděcí systém následně nasměruje dva rychlopalné 35mm kanóny Oerlkon na cíl a zlikviduje ho. Ani ruský protivzdušný systém Panzir-S1 z roku 2012, který má jako jednu z primárních určení obranu proti UAV, není drony schopen likvidovat s dostatečnou úspěšností, ale to téměř žádný současný systém PVO. Mantis, který může být instalován i na mobilní prostředky a je tak jedním z možných řešení budoucnosti.
Systémy Mantis obdrželi Slováci jako kompenzaci
Systémy německého Rheinmetallu dostalo Slovensko zdarma jako kompenzaci za pomoc napadené Ukrajině. Mantis bude neprodleně nasazen na východním Slovensku jako součást ochrany hranic a fakticky se připojí k mezinárodnímu kontingentu NATO, který tam již působí pod velením České republiky. Mantisy a radary v prosinci 2023 předal náčelník štábu německé armády generál Markus Laubenthal dočasnému slovenskému ministru obrany Martinu Sklenárovi.
Berlín je často terčem kritiky, že Ukrajině nepomáhá dost. Ve světle těchto domněnek je ovšem nutné si uvědomit dvě věci. Na jednu stranu je pomoc Německa při sanaci ukrajinské ekonomiky a na straně druhé skryté donátorství. Jen tento dar v podobě vojenské techniky má totiž hodnotu 200 milionů EUR (5 miliard korun). Mantisy Bundeswehr používá od roku 2011 a jedná se tedy o velmi moderní zbraně. Slováci systémy obdrželi náhradou za ruské S-300, jež jsou dlouhého dosahu, zatímco Mantis je systém dosahu krátkého. Bratislava však techniku označuje za doplnění vlastní PVO, protože jako náhradu S-300 si z Izraele objednala Barak MX, jenž ve všech ohledech převyšuje ruské zbraně.
V rámci kompenzací již Slováci obdrželi z USA vybavení v hodnotě téměř pěti miliard korun. Jednalo se o 160 taktických vozidel Okosh JLTV 4x4 a 5 000 útočných karabin Colt M4A1. V Německu již byla vycvičena stovka slovenských vojáků k obsluze systémů. Každá baterie má šest systémů a Slováci si tedy pořidili baterie dvě. Mantis je primárně určen na obranu stacionárních cílů jako jsou základny. Jeho úkolem je detekce, sledování a sestřelení přilétajících cílů na krátkou vzdálenost dříve, než dosáhnou svého cíle.
Každá baterie má šest stacionárních kusů s automatickými kanony ráže 35 mm, dva senzorové radary, jež detekují drobné projektily do vzdálenosti tří kilometrů, a centrální řídící jednotku pozemního velení. Senzorový systém se skládá z radaru, efektorů a elektrooptických senzorů instalovaných na obvodu základny. Systém ochrany MANTIS je plně automatizovaný a funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Děla jsou schopna vystřelit tisíc ran za minutu na základě vypočítané trajektorie letu řídícím systémem.
Mantis, wolframová zeď
Střelba je možná za pomoci programovatelné munice AADVANCE od Rheinmetallu. Každá střela má 152 wolframových projektilů, z nichž každý váží 3,3 gramu. Vynásobíme-li to tisícovkou, je Mantis v prostoru střelby schopen vytvořit neprostupnou zeď. Jedna dávka totiž znamená 24 ran. Při schopnosti řídícího systému vypočítat odpálení střely ve směru letu UAV, je pravděpodobnost jeho zničení velmi vysoká právě jen jednou dávkou. Předpokládaná doba odezvy systému na detekci a výstřelu je 4,5 sekundy. Vzpomínáte na roboty ve Vetřelcích? Jsou tady.
Přehledové radary TRML-3D mají dosah 200 kilometrů. Jedná se o mobilní systém s rotující fázovanou anténou, kterou Bundeswehr označuje jako NBR. Radar je vyráběn v několika verzích. TRML-3D je osazen pasivním radarem s 16 nebo 32 skenovanými poli. V době moderních systémů se zcela jednoznačně jedná o významné posílení slovenské PVO. Tedy segmentu, který s rozvojem bezpilotních prostředků nabývá na zcela zásadním významu.
Zdroj: AT, Rheinmetall, autorský komentář Jaroslava Červenky