Problémy švédského letectva: Chybějící piloti, méně nalétaných hodin, potíže s dodavatelským řetězcem

Nově publikovaná výroční zpráva vztahující se ke švédským ozbrojeným silám pro rok 2022 odhalila problémy, s nímž se musí vypořádávat například vzdušné síly skandinávského státu.

Méně nalétaných hodin, potíže s dodavatelským řetezcem a další přidružené problémy, to mimo jiné vyplývá z výroční zprávy pro švédské ozbrojené síly pro rok 2022, informuje server Breaking Defense.

Co se týče nalétaných hodin, ve zprávě bylo uvedeno, že letouny Gripen odlétaly o 1 363 hodin méně než v roce 2021. To je skoro o 12% méně. Počet nalétaných hodin v tomto roce činil 11 727. Švédsko se v tomto směru dlouhodoběji potýká s nedostatkem pilotů, takže to není úplná novinka.

Zde je evidentní, že se jednalo o zkrácení nebo omezení základního výcviku pilotů všech kategorií. Výcvik v tankování za letu, střelby, pohotovostní lety nebo navigační lety nad mořem asi velení letectva bude těžko omezovat.

Na druhé straně nechybějí jen piloti, ale také letoví technici a a další podpůrný personál. Švédsku chybí rovněž námořní piloti, dlužno dodat. Zkušení piloti odcházejí do výslužby, jednou z příčin je ,,věková politika". V minulosti mohli odejít piloti do výslužby ve věku 55 let, nicméně ti, kteří se narodili v roce 1988 nebo později, se věk pro odchod zvýšil na 67 let bez příslušné kompenzace.  

To, že má Švédsko v tomto ohledu vážnější problém, připouští i šéf švédských vzdušných sil generálmajor Carl-Johan Edström. Přidruženou těžkostí je pak rekrutace a výcvik nových pilotů. Švédští piloti podle mnoha zdrojů cítí, že s nimi není adekvátně zacházeno, což se promítá také do jejich platů. Ty jsou ve srovnání s civilním sektorem nízké a komerční aerolinie si ,,brousí zuby" právě na piloty u vzdušných sil a nabízí jim vysoké finanční ohodnocení.

Problém nedostatku vycvičených vojáků trápí i  další součásti švédské armády, proto byla otevřena diskuze o obnovení základní služby. Ta by měla být poměrně krátká a vykrývat ty nejzákladnější funkce.

Možná stejně vážný je podle výroční zprávy stav celého dodavatelského řetezce. Jak report uvádí, chybějící komponenty a nedostatek materiálu nepříznivě ovlivnily dodávky materiálů a výrobu. Kromě zmíněných problémů se obšírněji zpráva zaobírá dostupností vybrané techniky, která souvisí právě s nedostatkem personálu. Přitom letectvo, námořnictvo, bezpilotní systémy a krypto jsou strategické součásti, jež švédská vláda může zadávat a zadává bez výběrového řízení švédským firmám, tedy primárně společnosti SAAB.

Zde ještě malá odbočka - na druhé straně lze tyto problémy vztáhnout také na ,,nešťastný" nákup vrtulníků NH90. Na začátku milénia se rozhodlo Švédsko pořídit 18 těchto strojů. Samotné dodávky nabraly velké zpoždění, nicméně jak se záhy ukázalo, operační připravenost NH90 byla velmi nízká,  potíže nastaly rovněž s nedostatkem náhradních dílů. Na podzim minulého roku pak bylo oznámeno, že Švédsko se rozhodlo ukončit dohodu na pořízení vrtulníků NH90. 

U vrtulníků NH-90 došlo k tomu, že švédská armáda začala nejednou požadovat řadu úprav, jako zvýšení stropu v prostoru pro výsadek a podobně. To znamená změnu konstrukce a i jiné náhradní díly, třeba délka a tvar některých trubek hydrauliky se proti ostatním NH-90 změnily. Takže když ostatní uživatelé NH-90 zahajovali cyklus střednědobých oprav, Švédsko tyto vrtulníky teprve zavádělo.

Obdobně se Norsko zapojilo do projektu samohybné houfnice ARCHER. Přidalo se ke Švédsku se zpožděním, žádalo řadu úprav a pak s odvoláním na zpoždění projektu (jím vyvolané) z projektu odstoupilo.

Švédské letectvo tak zápasí s četnými problémy na více frontách, které byly však identifikovány, a vedoucí představitelé o nich vědí. Druhou věcí je pak samozřejmě implementace nápravných opatření do praxe.


Zdroj: Breaking Defense

Tagy