Chtěla Fanny Kaplanová skutečně zabít Lenina, nebo šlo o zinscenovaný atentát?

Chtěla Fanny Kaplanová skutečně zabít Lenina, nebo šlo o zinscenovaný atentát?
Autor fotografie: Autor neznámý, public domain|Popisek: Fanny Kaplanová
26 / 03 / 2021, 16:00

V srpnu 1918 měl padnout ,,otec ruské revoluce" V. I. Lenin rukou Fanny Kaplanové. Atentát se nakonec nezdařil. Je však na druhé straně možné, že byl zinscenován samotným Leninem, aby měl záminku rozpoutat politické čistky.

Kaplanová přišla na svět na Volyni v roce 1890 jako jedno ze sedmi dětí. Již brzy se z ní stala horlivá revolucinářka a stala se členkou Strany eserů-revolucionářů, které historie zná pod jménem eseři. Jako 16letá byla poslána do pracovního tábora na Sibiř za podíl na zavraždění vysokého městského úředníka.
Propuštěna byla až po únorové revoluci 1917, kdy konečně padl nenáviděný carismus.

Kaplanová však za pobyt na táboře zaplatila podlomeným zdravím a zejména doživotně špatným zrakem. To jí však nebránilo v dalším politickém angažmá. Po říjnové revoluci, kdy bolševici v čele s Leninem uchvátili v Rusku veškerou moc, zakázali či zlikvidovali stranickou opozici včetně eserů. Od nich mimochodem převzali jejich rolnický program, což bylo těsně po převzetí moci klíčové, aby si dokázali politicky zavázat venkov.

Kaplanová tak vnímala politické změny po říjnu 1917 velmi negativně a spřádala plány na zavraždění Lenina, který podle ní ,,zaprodal" socialismus. Opatřila si revolver a rozhodla se zavraždit Lenina 30. srpna 1918, kdy měl přednést projev v Michelsonově závodě v Moskvě. Zde měl mimo jiné promluvit o československých legiích, jejichž přítomnost na ruském území měla být zlikvidována.

Bolševici měli podle historických pramenů z československých legií až panickou hrůzu. Právě legie měly být i důvodem k vyvraždění rodiny cara Mikuláše II., internované v Ipatěvově domě v Jekatěrinburgu. Bolševici se báli, že právě příslušníci československých legií by mohli rodinu osvobodit.

30. srpna 1918 tak měl zemřít nenáviděný bolševik. Poté, co Lenin nastoupil do auta, k němu měla přistoupit Kaplanová s revolverem a třikrát po něm vystřelit. Bolševický revolucionář byl zraněn na krku a rameni a byl ještě v závodě ošetřen. Kaplanovou po činu zatkli a ta se sama příslušníkům nechvalně známé Čeky přiznala. ,,Dnes jsem střelila Lenina. Udělala jsem to z vlastní vůle. Považuji ho za zrádce revoluce," uvedla Kaplanová při výslechu.

Samotný atentát však vyvolává i po 100 letech mnoho otazníků. Především se připomíná chatrné zdraví Kaplanové, potíže se zrakem a fakt, že držela poprvé revolver v ruce a uskutečnění atentátu by tak bylo stěží proveditelné. Jiná verze pak připomíná zinscenování atentátu Leninem, který jej měl použít jako záminku k dalším politickým čistkám.

Mimochodem Leninovo uzdravení probíhalo až podezřele rychle. Už zhruba měsíc od atentátu promlouval opět na veřejném shromáždění. Podle některých očitých svědků atentátu neměl být Lenin ani vůbec zraněn. A na rozdíl od Kaplanové nebyl Lenin podroben výslechu. Úplnou pravdu se již zřejmě nikdy nedozvíme.

Na druhé straně bylo jasné, že Kaplanová, pokud tedy opravdu střílela, si podepsala atentátem ortel smrti. 2. září 1918 byla odsouzena k trestu smrti a následující den zastřelena. Bylo jí jen 28 let.


Zdroj: historyinhour.com

 

 

 

 

 

 

Tagy článku