Energetický regulační úřad a jeho absurdní šetření trhu

Energetický regulační úřad a jeho absurdní šetření trhu
Autor: Pixabay
02 / 11 / 2021, 16:00

Energetický regulační úřad (ERÚ) teprve nyní zkoumá, zda nehrozí pád dalších obchodníků s elektřinou a plynem. Veřejnost i politické špičky, které rozhodují o odvolání nebo jmenování Rady, se snaží přesvědčit o aktivitě, důležitosti a smysluplnosti této instituce. Veškerá činnost ale přišla pozdě a ERÚ akorát odklání pozornost veřejnosti od svých pochybení, které mnohdy bagatelizuje, nebo o něm informuje, eufemisticky řečeno, ne zcela pravdivě.

Ve spolupráci s ministerstvy a dodavateli poslední instance ERÚ údajně hledá řešení, jak zmírnit dopady dramatického růstu předepsaných záloh. Podle svých prohlášení obeslal přesně 434 držitelů licencí pro obchod s elektřinou a plynem, přičemž odhaduje, že aktivních obchodníků je přibližně třetina. Obchodníci údajně postupně odpovídají. Pád Bohemia Energy podle člena vedení Energetického regulačního úřadu Ladislava Havla obnažil některé systémové chyby, zejména z pohledu možností včas identifikovat blížící se problémy a reagovat na ně. ERÚ podle jeho vyjádření vlastně nemá páky, jak ovlivnit nákupní obchodní strategii obchodníků.

Když pomineme skutečnost, resp. otázku, co odpovědní úředníci, jejich nadřízení a sama Rada dělali doposud, neubráním se jiné otázce – jak nyní ERÚ zvládne tak masivní kontrolu? Nebylo by vhodnější vytipovat potenciálně rizikové dodavatele, než provést kobercový nálet? Neměl by se ERÚ spíše zabývat analýzou cen dodavatelů poslední instance (DPI)?

Rovněž s podivem je skutečnost, že ERÚ nemá přehled o tom, kdo je aktivním a kdo neaktivním obchodníkem. To opravdu vypovídá o rozsáhlé znalosti energetických trhů od v této oblasti nejpovolanějšího orgánu tohoto státu.

Mimo to se ukazuje, že se ERÚ v dotazníkovém šetření doptává i na řadu naprostých zbytečností a řada obchodníků proto některé položky ani nevyplňuje. Výstup, kvalita a vypovídací hodnota takového šetření tak asi bude odpovídat běžné praxi – snažili jsme se a dopadlo to jako vždycky. ERÚ nemá kritéria jak hodnotit přiměřenost zajištění obchodníků, to, jak každý obchodník nakupuje je jen otázka jeho přístupu k riziku, navíc nikdo netuší, jak vlastně ERÚ dotazníky hodlá vyhodnocovat, když, jak sám ERÚ přiznává, vrácené vyplněné dotazníky nejsou úplné. Výstupy z nich tak nebudou v žádném případě vypovídající a opatření, na tomto šetření přijatá (pokud nějaká vůbec budou), nebudou odpovídat realitě, resp. řešit konkrétní problémy. Očekávání Rady ERÚ jsou tak naprosto liché. Navzdory reakcím trhu však radní ERÚ Havel již předjímá výsledek šetření, když konstatuje:

„Těch odpovědí jsme k dnešnímu dni (středa 27. října, pozn. red.) dostali asi 355 a dělat nějaké indikace není jednoduché. Ta otázka je momentálně předčasná. Ale odborníci z našeho úřadu odpovědi vyhodnocují a podle zpráv, které jsem dostal, než jsem sem jel, tak u těch významných obchodníků jsme nenarazili na problém, že by neměli do budoucna zajištěnou komoditu.“

Je sporné, zda hrozí další, stejně rozsáhlý problém, jaký vyvolal odchod Bohemia Energy z energetického trhu, nebo zda budou další obchodníci krachovat. Krachování ani ukončování činnosti se rozhodně vyloučit nedá, běžnou praxí menších obchodníků je spíše ukončit činnost a potichu přeprodat portfolio zákazníků jiné silnější firmě (mnohdy dceřiné), která je schopna energie dodávat. Očekávat krach v rozsahu BE není příliš realistické, to by musel zkrachovat někdo z DPI – a to vyloučil dokonce i premiér Babiš. To, že je ale situace na trhu vážná popřít nelze – a právě zde je role ERÚ – ERÚ dohlíží na to, komu udělí licenci na obchod, je odpovědný i za to, že bude dohlížet na plnění podmínek udělené licence. Navíc má situaci na trhu monitorovat a na problémy upozorňovat a aktivně hledat řešení. Nic z toho však regulátor neudělal a vymlouvat se na to, že krachují obchodníci i v jiných státech, je alibismus, české občany zajímá, jak se k situaci postaví české odpovědné instituce.

Radní ERÚ, Ing. Havel, v minulém týdnu poskytl rozhovor pro Seznam, kde např. uvedl: „Samozřejmě, dneska jsme všichni na tom tak, že říkáme: mohli jste, nemohli jste. Naštěstí se ptáte podmiňovacím způsobem. Ale ERÚ se řídí zákony této země a ty v energetice vycházejí z pravidel EU. Máme možnost ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, nebo s jeho souhlasem, udělat šetření na trhu s elektřinou a s plynem, pokud je indikace, že byla porušena hospodářská soutěž. A to jsme neměli.“

Otázka zní, mlží a lže radní Havel z neznalosti, nebo se úmyslně pokouší udělat z veřejnosti idioty? Jako radní řekl správně, že se ERÚ musí řídit předpisy EU a národní legislativou. Tak proč ERÚ nepostupoval podle energetického zákona, který ukládá monitorovat trh s energiemi a dozorovat trh s energiemi? Proč, když jak radní Havel i premiér ČR, přiznali, že o situaci věděli od jara (tudíž indikace zjevně měli), nevydali žádné upozornění, nezačali žádné řízení ani nevydali varování pro klienty? Proč ERÚ průběžně nekontroluje plnění podmínek udělené licence? Zahájil již ERÚ řízení o odebrání licence, aby BE již neumožnil návrat na energetický trh? Radní Havel, ačkoli to asi neudělal úmyslně, přiznal naprostý amaterismus vedení ERÚ, absenci řízení i absenci jakékoli vize, jak pracovat efektivně a ve prospěch občanů této země.

Na otázku Seznamu „Ukázal podle vás konec Bohemia Energy nějaké systémové chyby ve fungování trhu?“ odpověděl radní Havel klasickým cimrmanovským úkrokem stranou: „Myslíme si, že ano. Ani ne tak trhu, ale v nástrojích, kterými to fungování trhu lze z pohledu státu ovlivnit. A ten hlavní nástroj je legislativa. A my zjišťujeme, že nemáme dostatek nástrojů pro takovéto situace. Nástroje fungují za běžných tržních situací, ve kterých jsme doposud byli.“

Uvedená prohlášení ERÚ a jejích představitelů, resp. kontrast reality oproti jejich prohlášením, tak ukazují to, co rezonuje všemi diskuzemi pod jakýmkoliv článkem na toto téma ze současnosti. Že je Energetický regulační úřad neprofesionální a zbytečný, neboť neplní svoje základní role a zřejmě by bylo lepší ho zrušit (což ale s ohledem na legislativu Evropské unie nejde), popřípadě se hluboce zamyslet nad jeho personálním obsazením.

 

Autor: Anna Binderová

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace