Popisek: radar MADR
Ministryně obrany Karla Šlechtová čelí tlaku z mnoha stran. Při svém posledním vystoupení v Otázkách Václava Moravce ale nechtíc prozradila tlak z nečekaných míst: někteří ministři obrany členských států NATO jí vyhrožují, že neumožní zapojení radarů MADR od izraelské vlády, které chce Česká republika pořídit, do systémů NATO. Tato naprosto skandální informace zatím unikla pozornosti českých médií.
Připomeňme si, co v řadě případů příliš výřečná a nediplomatická Karla Šlechtová v neděli 25. února v otázkách Václava Moravce řekla:
„A pokud by si někdo do té židle opravdu chtěl sednout, tak bude dělat úplně to samé, co dělám já. Protože podepsat něco za 4 miliardy, kde si nejste jistý, že se to napojí do naťáckého systému a říkají vám určité státy, ministři obrany, ale my vám to nedovolíme, tak kdo by to chtěl podepsat?“
psali jsme: Nové radary pro českou armádu dodá Izrael
V kontextu debaty u Václava Moravce, jejímž hlavním motivem bylo nedotahování klíčových armádních projektů, které přenechal ministryni Šlechtové v různém stádiu rozpracovanosti její předchůdce Martin Stropnický, je zřejmé, že výrok Šlechtové se týkal izraelských radarů MADR.
Stropnický připravil smlouvu, Šlechtová odmítla podepsat
Když Stropnický z rezortu odcházel, byla mezivládní smlouva mezi Českou republikou o Izraelem o pořízení osmi radarů za 3,5 miliardy Kč před podpisem. Připomeňme si, že se jedná o radary EL/M-2084 MMR vyráběné izraelským státním podnikem ELTA Systems, které jsou součástí dnes už legendárního systému Železná kopule (Iron Dome) chránící Izrael proti letadlům, dronům a dokonce i neřízeným raketám odpalovaným na Izrael teroristickými organizacemi Hamás a Hizballáh z Libanonu či Pásma Gazy.
Pořízení těchto radarů je klíčový projekt pro bezpečnost České republiky: Radary fungují 24 hodin denně a hlídají situaci v českém vzdušném prostoru, budou sloužit i k navádění hotovostních letounů Gripen při ostrých startech k neidentifikovaným letounům. Současné radary sovětské výroby staré čtyři desítky let dávno překročily svoji životnost a v kritických okamžicích, kdy jsou Gripeny naváděny k potenciálním cílům v českém vzdušném prostoru, selhávají. Pilotovi pak nezbývá než se spolehnout na omezený výkon palubního radaru.
Ministryně Šlechtová ale po svém nástupu odmítla smlouvu s Izraelskou vládou podepsat a tento krok podmiňuje různými, v některých případech těžko představitelnými kroky. Asi nejméně realistický požadavek, který z úst ministryně ve stejných Otázkách Václava Moravce také zazněl, je, aby se Izrael zaručil, že zapojí dodané radary do systémů NATO. Šlechtová doslova prohlásila, že bude požadovat odpovědnost státu Izrael, že radary zapojí do systémů NATO. Jak může dodavatel, dokonce stát, garantovat zapojení do systémů NATO?
Izraelské radary v NATO fungují
Izraelské radary od ELTA Systems ze stejné typové rodiny, jako je ten budoucí český, samozřejmě u zákazníků v zemích NATO fungují. Jejich uživatelem je Itálie, která se s nimi úspěšně zapojila do aliančních cvičení, nebo Kanada. Jejich zapojení do systémů NATO je tedy standardní záležitostí. Nemůže ale za něj nést odpovědnost nikdo jiný než Česká republika, resp. Ministerstvo obrany ČR.
psali jsme: Radiolokátory MADR pro AČR – multifunkční radarové systémy pro nejnáročnější
Jak si tedy vykládat nátlak jiných ministrů obrany ze států NATO, že radar nemusí být do systémů NATO zapojen? Tato neslýchaná věc má nejpravděpodobnější vysvětlení v tom, že politici z jiných států NATO lobují za zájmy svých radarových výrobců. V této souvislosti připomeňme, že izraelský radar byl v soutěži s francouzskými radary od firmy Thales a švédskými radary, jejichž výrobcem je Saab. Otázkou je, jestli by se nesmyslný požadavek, aby cizí stát garantoval zapojení radarů do systémů NATO, objevil u Švédů, kteří jak známo také nejsou členy Severoatlantické aliance. Když jdeme ještě dál do historie, lobbistický a mediální argument o ´nekompatibilitě s NATO´ zazníval i při zavádění švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen do výzbroje českých vzdušných sil. Jeho váha se ukázala jako nulová: jednalo se jen o součást konkurenčního boje.
Naletěla Karla Šlechtová vydírání?
S nadsázkou tedy lze tvrdit, že nezkušená ministryně obrany, která opakovaně dává najevo nejistotu a nedůvěru k úředníkům svého ministerstva i generalitě Armády ČR, je obětí mírného vydírání od svých zahraničních protějšků, jehož cílem je projekt s Izraelem rozbořit a otevřít cestu pro jiný, konkurenční systém. Argumenty o nekompatibilitě navíc v českém prostředí vydatně živí obchodní agentura Omnipol s Richardem Hávou v čele.
Ministr obrany se pohybuje ve složité matici vztahů mezi svým ministerstvem, Generálním štábem Armády ČR a civilní i vojenskou strukturou Severoatlantické aliance. Kdo chce v čele komplikovaného rezortu uspět a něco pozitivního obranyschopnosti České republiky přinést, by měl být velmi opatrný v posuzování informací i v tom, kdo a proč mu je dává. Ví Karla Šlechtová, komu svými hrubými výroky vlastně prospívá?
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více