1280 x 720 (lg)

Americké námořnictvo zahajuje rozsáhlou modernizaci super hornetů

Americké námořnictvo zahajuje rozsáhlou modernizaci super hornetů
foto: flickr.com (CC BY 2.0) /F/A-18 Hornet

Společnost Boeing tento měsíc zahajuje modernizační program víceúčelových stíhacích letounů F/A-18E/F Super Hornet z výzbroje amerického námořnictva. V první fázi má dojít ke zvýšení životnosti draků, po roce 2020 pak má následovat přestavba vybraných letounů na nejnovější standard Block III.

Víceúčelové stíhací letouny F/A-18 už nějakou dobu tvoří hlavní bojový typ pro provoz z letadlových lodí. Jen americké námořnictvo má v jednomístné variantě E i dvoumístné F variantě aktuálně ve výzbroji celkem kolem 540 Super Hornetů a dalších zhruba 135 letounů v odvozené variantě EA-18G Growler specializované na elektronický boj. Krom toho zůstává ve výzbroji ještě něco kolem čtyř stovek letounů Hornet ve variantě C/D a už jen něco kolem šedesátky strojů variantě A/B.

Navzdory vysokému počtu ve výzbroji zařazených letounů trápí námořnictvo vysoké operační tempo, v jehož důsledku má velký počet provozovaných letounů ukrojeno mnoho ze své životnosti. Za druhé v důsledku zpoždění programu F-35C nepokrývají dodávky původně plánované počty. I proto se už námořnictvo v minulých letech rozhodlo situaci řešit nákupem nových Super Hornetů a nyní i rozsáhlou modernizací, která má udržet variantu F/A-18E/F Super Hornet ve výzbroji déle, než se původně očekávalo.

Modernizace ve dvou fázích

V první fázi modernizace by u letounů varianty E/F Super Hornet mělo dojít především k prodloužení životnosti draku z 6 000 na 9 000 letových hodin a úpravám ke zjednodušení údržby na palubě letadlových lodí. Ostatně právě opotřebení je to, co všechny palubní letouny trápí nejvíce, jelikož jsou vystaveny často intenzivnímu nasazení a působením mnoha vlivům. Boeing proto v minulém roce obdržel od letectva dva stroje s vysokým počtem nalétaných hodin, aby mohl zpřesnit, jaké všechny práce budou zapotřebí.

psali jsme: Video: Pohled z kokpitu americké stíhačky F-18 Super Hornet

V současné době mají prodloužení životnosti draku podstoupit první čtyři letouny. Ale předpokládá se, že k ní dojde postupně v následujících deseti letech u velkého počtu provozovaných letounů F/A-18E/F standardu Block II, u kterých to bude mít smysl. Přesná kritéria, na základě kterých bude námořnictvo modernizovat své Super Hornety, však nejsou známy. Zajímavé je, že sama společnost Boeing hovoří v případě první fáze v podstatě o celé flotile F/A-18 Super Hornetů.

Po roce 2020 pak má být zahájena druhá a rozsáhlejší fáze modernizace týkající se letounů standardu Block II. Ani v jejím případě ještě není známo, kolik letounů jí nakonec podstoupí. Je však pravděpodobné, že námořnictvo opět nechá upgradovat všechny stroje, u kterých to opět vzhledem k počtu nalétaných hodin bude mít smysl a budou-li k tomu přiděleny finanční prostředky.

Block III: Nejmodernější standard pro Super Hornety

Jednotlivé letouny F/A-18E/F Super Hornet Block II nicméně mají být v rámci druhé fáze modernizace upgradovány na standard Block III obsahující nové konformní palivové nádrže CFT, komunikační prostředky i vylepšenou avioniku. Změny se dotknout i kokpitu, kde má být na místo několika menších instalován jeden hlavní dotykový displej o rozměrech zhruba 25 x 48 cm.

Dále se podle některých zdrojů počítá i s modernizací radiolokátoru AN/APG-79 i systému elektronického boje AN/ALQ-214, byť toto Boeing přímo nezmiňuje. Ale na místo toho prezentuje senzorový systém IRST pro centrální přídavnou nádrž. Ten je schopný sledovat tepelné stopy vzdušných cílů až na vzdálenost kolem 65 km, čímž se hodí zejména pro použití v prostředí se silným působením nepřátelských prostředků radioelektronického boje.

psali jsme: F-35 může zničit program ruského Su-57 bez jediného výstřelu

Instalací nových nádrží CFT (Conformal fuel tanks) má dojít ke zvýšení kapacity pro pohonné látky a zároveň ke zlepšení aerodynamiky, což bude mít kladný dopad na prodloužení doletu, zvýšení cestovní rychlosti i zlepšení aerodynamických vlastností. Zejména ve srovnání s využitím externích palivových nádrží pak má mít Super Hornet využívající nové CFT nádrže i podstatně menší čelní radarovou odrazivost. Zda dojde k použití i jiných vylepšení snižujících radarovou odrazivost však není, tentokrát z pochopitelných důvodů, zřejmé.

Pro Super Hornety standardu Block III je připravený také stealth zbraňový kontejner umístěný pod trupem EWP (Enclosed Weapons Pod), byť není jisté, zda jej nakonec budou letouny námořnictva využívat. Každopádně do EQP se vejdou buď dvě střely AIM-120 nebo dvě laserem naváděné pumy Paveway. Uvádí se dokonce, že využití kontejneru EWP má až o 50% snižovat radarovou odrazivost ve srovnání s výzbrojí pod křídly – bohužel ale za cenu menšího množství nesené munice.

psali jsme: Austrálie prodá Kanadě 18 použitých letounů Hornet

Stejně tak není ani jisté, zda vůbec a případně kdy dojde na implementaci zásadně vylepšených pohonných jednotek F414-GE-400 nabízející údajně až o 18% vyšší tah a až o 3% nižší spotřebu. Ty mimochodem figurovaly už v o něco ambicióznější navrhované variantě Advanced Super Hornet, jejíž letové zkoušky započaly už v roce 2013.

Společně s F-35C

Plánované modernizace se nicméně netýkají nejstarších variant F/A-18A/B, které jsou již nyní nahrazovány moderními F-35C. Ty pak mají do roku 2025 nahradit i variantu F/A-18C/D. Oproti tomu modernizované Super Hornety na standard Block III mají zůstat ve výzbroji námořnictva přes rok 2030. Na palubách letadlových lodí tak budou sloužit po boku F-35C a celé řady bezpilotních letounů.

Nedávno navíc dostalo námořnictvo finance na pořízení dalších 110 nových Super Hornetů, což by mělo minimálně do roku 2023 udržet výrobní linku v St. Louis ve státě Missouri. Všechny mají být vyrobeny rovnou v nejnovějším standardu Block III. Krom toho ovšem Boeing chystá vytvořit dokonce modernizační linku v San Antoniu v Texasu.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

Tagy