Admiral Hipper, první z pěti lodí své třídy těžkých křižníků, sloužila v německé Kriegsmarine během Druhé světové války. Stavba lodi začala v loděnici Blohm & Voss v Hamburku v červenci 1935 a loď byla spuštěna na vodu v únoru 1937.
Admirál Hipper vstoupil do služby krátce před vypuknutím války, v dubnu roku 1939. Loď byla pojmenována po admirálovi Franzi von Hipper, veliteli německé bitevní eskadry během bitvy u Jutska v roce 1916 a pozdějším veliteli německé císařské Hochseeflotte.
foto: undefined/Admiral Hipper
Admiral Hipper dělal čest svému jménu a zúčastnil se velkého množství akcí během války. Vedl německý útok na Trondheim během "Operation Weserübung", a zatímco jeho sesterská loď Blucher byla potopena norskou pobřežní obranou, Admiral Hipper potopil dne 8. dubna 1940 britský torpédoborec HMS Glowworm.
foto: undefined/Vrak HMS Glowworm
V červnu 1940 Admiral Hipper s bitevními křižníky Scharnhorst a Gneisenau participoval v operaci Juno a mezi Severním mysem a Špicberkami potopil nákladní loď. Od listopadu Hipper opět řádil v Atlantiku a při svém prvním výpadu v prosinci 1940 poškodil těžký křižník Berwick chránící konvoj WS-5A a během návratu do domovského přístavu Brest potopil nákladní loď. 12. února 1941 zaútočil na nechráněný konvoj SLS-64, a potopil sedm z celkem devatenácti lodí konvoje. Zbytek lodí se zachránil jen díky tomu, že německému křižníku došla munice...
Od března 1942 měl Admiral Hipper napadat takzvané arktické konvoje zásobující SSSR a účastnil se i útoku proti legendárnímu konvoji PQ-17. 30. listopadu 1942 vyplul společně s obrněným křižníkem Lützow a šesti torpédoborci k útoku proti konvoji JW-51B. Na Silvestra se utkal v Barentsově moři se šesti britskými doprovodnými plavidly. Hipper byl poškozen v bitvě s britskými lehkými křižníky HMS Sheffield a HMS Jamaica, ale podařilo se mu potopit minolovku Bramble a torpédoborec Achates. Debakl operace rozzuřil Hitlera, který nařídil, aby byly všechny velké hladinové lodě vyřazeny a peníze investovány do výstavby ponorek. Admirálu Karlu Dönitzovi se naštěstí podařilo přesvědčit Hitlera, aby hladinovou flotilu úplně nezlikvidoval. Křižník se vrátil do Německa a byl vyřazen z provozu kvůli opravám. Loď ale nikdy nebyla nikdy opět opravena do provozního stavu. 3. května 1945, bombardéry RAF těžce poškodily loď kotvící v Kielu. Její posádka pak loď v kotvišti potopila a v červenci 1945, byla loď vyzvednuta a odtažena do zátoky Heikendorfer.
foto: undefined/Vrak lodi v roce 1946
Admiral Hipper byl rozebrán do šrotu v letech 1948--1952. Lodní zvon je v National Maritime Museum v Greenwichi.
Technické údaje:
Výtlak: 16.170 tun, plný výtlak 18.200 tun
Délka: 202,8 m
Šířka: 21,3 m
Ponor: 7,2 m
Pohon: 3 × parní turbíny Blohm & Voss, 3 × třílistá vrtule, výkon 132.000 SHP (98 MW)
Rychlost: 32 uzlů (59 km / h, 37 mph)
Posádka: 42 důstojníků, 1,340 členů posádky
Výzbroj:
8 × 20,3 cm, 12 × 10,5 cm, 12 x 3,7 cm, 8 x 2 cm, 6 x torpédomet 53,3 cm
Pancéřování:
Boky: 70 až 80 mm, paluba: 20 až 50 mm, čelní strana dělových věží 105 mm
Zdroj: Kriegsmarine: The Forgotten Service
Tagy