Jak naštvat Rusy. Váš raketový systém Iskander nám byl ve válce o Náhorní Karabach k ničemu, hořekuje arménský premiér. Je to úplná lež, kontruje Moskva

Podle arménského premiéra Nikola Pašinjana je raketový systém Iskander-M ,,úplně nepoužitelný", což se mělo ukázat ve válce o Náhorní Karabach na podzim minulého roku.

Arménský premiér Nikol Pašinjan vyjádřil nepokojenost s raketovým systémem v souvislosti s jeho nasazením v dalším ozbrojeném konfliktu o sporné území Náhorního Karabachu proti Ázerbájdžánu. Kritika ruského raketového systému vyšla najevo, když bývalý arménský prezident Serž Sarkisjan kritizoval Pašinjanův kabinet za to, že nebyl Iskander použit třetí nebo čtvrtý den konfliktu.

Na výtky bývalého prezidenta pak spěšně reagoval i Pašinjan, když prohlásil, že ruské rakety jsou ,,úplně nepoužitelné" a že nevybuchly, když dosáhly svého cíle. ,,Zeptejte se ho (Sarkisjana), proč vyslaná raketa Iskander neexplodovala, nebo proč explodovala jen z 10%," ptal se v interview pro kanál 1in.am Pašinjan. Arménský premiér podotkl, že ruský raketový systém je nejspíše zastaralý.

Na druhé strany Pašinjanovy výroky zvedly ze židle Rusko, které dodalo několik systémů Iskander do Arménie v roce 2015 a vysoce si ho cení. ,,Iskander je velmi přesnou zbraní, která byla opakovaně prověřena během vojenských cvičení," prohlásil místopředseda obranného výboru ruské Dumy Viktor Zavarzin. Ten dodal, že Pašinjanovy výroky, které pronesl o ruských raketách, jsou ,,úplná lež".

Ruský vojenský expert Viktor Murachovskij se na dálku zeptal, odkud Pašinjanovy fantazie pocházejí, že takto o raketovém systému Iskander hovoří. Podle Murachovského nebyly rakety ve válce o Náhorní Karabach ani použity. Pašinjan se dostal pod palbu kritiky také od domácích oponentů, například generála ve výslužbě Sejrana Ohanjana. ,,Jak může 10% rakety explodovat a zbylých 90% nikoliv po zásahu cíle?" ptal se generál arménského premiéra.

Klíčoví hráči konfliktu - Rusko, Arménie a Ázerbájdžán podepsaly v listopadu minulého roku dohodu o ukončení bojů v Náhorním Karabachu, které trvaly od září 2020. Současně podpis dohody vnímali Arménci jako kapitulaci premiéra Pašinjana a v zemi se rozhořely nepokoje, kdy demonstranti dokonce vnikli do parlamentu a domáhali se okamžité Pašinjanovy rezignace. Arménie pak posléze zabránila atentátu na Pašinjana, který se měl stát výchozím bodem státního převratu v zemi. V těchto dnech však čelí arménský premiér dalšímu tlaku, tentokrát ze strany armády, která si přeje jeho demisi.

Prohlášení arménského premiéra se tak jeví čistě jako politické s cílem zajistit si pozici předsedy vlády i v dalším období, kdy Arménci vyjadřují celkem jasně nespokojenost se způsobem vedení války, výsledkem a především dohodami o vyklizení oblastí pod kontrolou Arménie.

Zde se jako relevantní jeví hodnocení použití raketových sil v daném konfliktu. Obě strany začaly masivně používat salvové raketomety k plošnému znebojeschopnění nebo poškození či psychologickému zastrašení protivníka. Též je velmi důležité se podívat na geografii regionu. Obě strany mají v případě nasazení střel typu Iskander apod. schopnost zasáhnout celé teritorium protivníka, především klíčové administrativní oblasti, jako je hlavní město nebo klíčové průmyslové podniky.

Bojové akce lze hodnotit v kategorii lokální konflikt bez zásadního regionálnho dopadu. Ve chvíli, kdy by jedna nebo druhá strana použila střely dlouhého dosahu, na straně Arménie Iskander, zřejmě by byly cíleny na hlavní město, elektrárny, zdroje pitné vody a strategické podniky, došlo by k totální válce obou stran, jež by do konfliktu zatáhla i jejich spojence jako Rusko, Izrael, Irán a další.

Toho si byly vlády obou zemí vědomy, proto k použití těchto sil na cíle jejich primárního dosahu nedošlo. Pokud by Arménci odpálili Iskander na cíl v oblasti tzv. maskové jistoty (bezpečné pro odpalující stranu), nebo ,,killing zone", tedy oblast zabití všeho v oblasti dopadu, zřejmě by ohrozili vlastní síly, a po detekci odpalu tohoto prostředku na životně důležité cíle protivníka by vyvolali adekvátní ázerbájdžánskou reakci.

Takže primárně lze říci, že Iskander v konfliktu použit nebyl (pokud vůbec) v módu pro něj určeném. Výroky arménského premiéra lze tedy spíše vnímat jako očištění se před obětováním. Arménská vláda musí čelit protestům obyvatelstva s nastalou situací a výměna premiéra je celkem logickým a nejméně bolestivým krokem. Ten se s tím však nechce smířit, ale jeho výroky ho posunují více do oblasti nekompetence, takže místo potichu vnímané pozice obětního beránka se sám posunul do pozice viníka.

Co se systému Iskander týče, západní analytici z něj mají jiný dojem, a proto jeho rozmístění v oblasti Kaliningradu nebylo hodnoceno jako neškodné gesto Ruska.

Zdroj: Defence Blog

Tagy