KOMENTÁŘ: Posílení transatlantické vazby a obranná spolupráce s USA. Poptávka po vojenské technice roste - Česká republika nesmí zaspat

KOMENTÁŘ: Posílení transatlantické vazby a obranná spolupráce s USA. Poptávka po vojenské technice roste - Česká republika nesmí zaspat
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Abrams USMC v roce 2018
20 / 04 / 2022, 15:00

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes odlétá na pracovní cestu do Washingtonu, kde bude jednat se svým protějškem, ministrem obrany USA Lloydem Austinem. Tématem bude trvající zájem České republiky na dohodě o obranné spolupráci (DCA), současná bezpečnostní situace, posílení naší obrany a rozvoj transatlantických vztahů, včetně možností spolupráce v oblasti nákupů techniky a modernizace výzbroje Armády České republiky. Ruská agrese proti Ukrajině zásadním způsobem mění pohled mnohých na potřebu tyto procesy zefektivnit a urychlit. Polsko a Slovensko budují své dvojstranné vztahy s USA v tomto ohledu velmi intenzívně delší dobu. Je dobře, že se Česká republika přidává. Jde o dostupnost, spolehlivost dodávek, kapacitu a ceny.

Dosud převážně hrubě podfinancovaným západním armádám, včetně AČR, se v důsledku překvapivého rozhodnutí ruského diktátora řešit spory a prosazovat své zájmy prostředky 20. století dostává po letech pocitu bezpečí nehrané pozornosti. Vláda České republiky prosadila původně s odkazem na nemožnost podpisu smlouvy o nákupu pásových BVP obranný rozpočet ve výši 88 miliard. Ale již 6. dubna také plán ministryně obrany na urychlení nákupu vojenského materiálu pro roky 2022-2024 s cílem rychlejšího provedení vybraných modernizačních projektů a plynulejšího dosažení hranice výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v roce 2025. Pro rok 2022 má jít o částku 14,58 miliardy korun.

Oproti původním plánům zaneseným v roce 2019 do stále platné Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 má dojít k rychlejšímu pořízení mj. kolových obrněných vozidel Pandur II a TITUS, ženijních vozidel, lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Bezprostředně pak o nákup balistických prostředků, munice, náhradních dílů a dalšího, a to především v rámci existujících rámcových smluv.

Na horizontu jsou ale také velké projekty, o nichž se dosud hovořilo spíše obecně. V dobách relativně klidných, kdy se konvenční ozbrojený konflikt v našem bezprostředním okolí nezdál být pravděpodobný, a také s ohledem na potřebu ekonomického zotavení země po dvou letech covidových restrikcí a ztrát, byly tyto plány racionální, nebo přinejmenším politiky obhajitelné a společensky přijatelné. Ruským útokem na Ukrajinu ovšem zřetelně vyvstává potřeba i tyto velké projekty zásadním způsobem urychlit. Řeč je zde především o modernizaci výzbroje tankového praporu, o nákupu nadzvukových stíhacích letounů, o zavádění bezpilotních letounů různých schopností.

Jde o prostředky, které nelze pořídit u domácích českých firem, jež ovšem na druhou stranu bude třeba efektivně zapojit do údržby životního cyklu pořízené techniky. Kromě míry urgence dané poznanou prakticky bezprostřední hrozbou ze strany Ruska jde druhotně i o problém kapacitní. Polsko nedávno uzavřelo smlouvu na nákup 250 hlavních bitevních tanků Abrams. Již dříve uzavřelo také smlouvu na pořízení 32 stíhacích letounů F-35 s opcí na dalších 16. Zvažuje rovněž nákup vrtulníků systému H-1, tedy bitevních Viperů a víceúčelových Venomů, a pořizuje také protiletadlový systém Patriot. Slovensko zavádí stíhací letouny F-16 a i zde je ve hře pořízení Patriotů.

Své vojenské akvizice přitom urychlují všechny evropské státy NATO a EU. Dosavadnímu spíše pomalému tempu a relativně nižším obranným výdajům byly přitom přirozeně uzpůsobeny kapacity evropského obranného průmyslu, a ty nelze znásobit ze dne na den, a kromě toho se budou v první řadě orientovat na posílení schopností vlastní národní armády. Je tedy jen přirozené, hledá-li Polsko, Slovensko a dnes i Česká republika možnou odpověď na situaci ve Spojených státech. Času není nazbyt nejen z hlediska dostupných kapacit. S poptávkou roste také cena.

Jestliže se o pořízení moderních tanků pro 73. tankový prapor 7. mechanizované brigády dosud hovořilo v horizontu let po roce 2030 a řešení bylo mj. odloženo diskutabilní modernizací tanků T-72M4 CZ, a jestliže jsme dosud měli pocit, že i na řešení otázky nadzvukového letectva je "času dost", protože Gripeny máme pronajaté do roku 2027, a smlouvu lze prodloužit do roku 2029, nárůst poptávky a omezené kapacity v nové situaci nutí k přijetí rozhodnutí co nejdříve. Dvanáct v roce 2019 pořízených vrtulníků Viper a Venom je počet nedostatečný – a dokoupení dalších nelze v dané situaci odkládat. A stejně tak nelze odkládat zavádění osvědčených dronů, které v oblastech průzkumu a elektronického boje zásadním způsobem zefektivňují nasazení pozemních sil, a prokázaly svou účinnost proti obrněné technice nebo dělostřelectvu nejen na Ukrajině.

Rusko na Ukrajině neuspělo a neuspěje. I kdyby nakonec statečně se bránící a účinně Západem podporovanou ukrajinskou armádu svou početní převahou udolalo, vzbudilo svým přístupem nenávist, která mu zabrání případně dobytá území efektivně dlouhodobě spravovat. Svými prostředky ostatně širokým oblastem i velkým městům přivodilo takové škody, že si jejich efektivní obnovu jednoduše nebude moci dovolit. Bez ohledu na to ovšem představuje hrozbu, kterou nelze podceňovat, a 24. února a vším, co následovalo, předvedlo, že "dokáže" jednat iracionálně.

Nejde přitom o výsledek možného konfliktu. Podle výkonů ruské armády na Ukrajině lze soudit, že její střetnutí s profesionálními a moderně vyzbrojenými armádami NATO by dopadlo jednoznačně. Přineslo by to ovšem ztráty a zkázu, kterým je třeba se vyhnout - odstrašením potenciálního nepřítele. Rusko rozumí síle. A sílu je třeba mu dávat neustále najevo. Efektivní modernizace a posílení schopností západních armád jsou žádoucí odpovědí - a posílení transatlantické vazby a navázání užší spolupráce s USA v této oblasti je v současnosti zřejmě nejschůdnější cestou.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace