Car Alexandr II., milovaný svým lidem, byl zabit levicovým atentátníkem

13. března roku 1881 byl oblíbený car Alexandr II. zavražděn levičáky z ilegální skupiny Vůle lidu (Narodnaja Volja), po výbuchu bomby na mostě přes řeku Něvu.

"Alexandr II. musí zemřít… Zemře a společně s ním zemřeme i my, jeho nepřátelé, jeho vrazi… Dějiny jasně ukazují, že nádherný strom svobody vyžaduje lidské oběti…"

Tato slova napsal člen organizace Vůle lidu, Ignacy Hryniewiecki, večer 12. března roku 1881. Oblíbenému caru Alexandru II., který před 20 roky zrušil samoděržaví a modernizoval zaostalý stát, zbývalo posledních pár hodiny života. 

Revoluční skupina vůle lidu vznikla roku 1879 a teroristickými metodami usilovala o svržení carské autokracie, její členové vraždili státní úředníky a o život cara usilovali několikrát během neúspěšných pokusů.

psali jsme: Před 100 lety vypukla v Rusku únorová revoluce. Svrhla nenáviděný carismus

Carovy reformy ale intelektuální a zfanatizované levici nestačily a tyranský car musel být podle jejich pohledu zlikvidován. K osudovému útoku došlo během vojenské přehlídky v Petrohradě. Spiklenci vedení studentem polského původu Hryniewieckim čekali na mostě s připravenými bombami na carův kočár. Jeden z atentátníků tlak situace nevydržel a svoji pozici opustil, další jménem Rysakov ale nezaváhal a na kočár hodil bombu. Následkem výbuchu zemřeli dva kozáci z carova doprovodu a malý chlapec. Rysakov byl zatčen a car jel dál, kde čekal vůdce spiknutí Hryniewiecki. Exploze bomby cara těžce zranila a panovník Ruska umírá na následky zranění po několika hodinách od atentátu.

Na jeho pomníku v Moskvě stojí:

"Caru osvoboditeli Alexandru II.
Imperátor Alexandr II. zrušil roku 1861 nevolnictví
v Rusku a osvobodil milióny rolníků
od staletého otroctví

Provedl vojenskou a soudní reformu,
zavedl systém místní samosprávy,
městské rady a zemské úřady

ukončil mnohaletou kavkazskou válku

osvobodil slovanské národy
od osmanského jha

zahynul 1. března roku 1881
v důsledku teroristického činu"

Ale ani samotný atentátník svůj útok nepřežil, exploze bomby ho odhodila do Něvy, kde se utopil. 

psali jsme: Carského oblíbence Rasputina museli zabít dvakrát

Je ironií, že v den, kdy byl car zabit, podepsal proklamaci, tzv. Loris-Melikovovu ústavu, která by vytvořila dvě legislativní komise složené z nepřímo volených zástupců (dlouho zapomenutou myšlenku na parlamentní systém a konstituční monarchii vzkřísil carův spolupracovník, arménský hrabě Loris Melikov).

Jeho 36letý syn Alexandr III. ústavu Lorise-Melikova odmítl a spiklenecká skupina atentátníků Alexandra II. byla 15. dubna popravena. Konkrétně Nikolaj Kibalčič, Timofej Michajlov, Nikolaj Rysakov, Sofie Perovská a Andrej Željabov. V té době těhotná Gesja Gelfmanová umírá o rok později na nucených pracích.

 

Zdroj: History.com, Wikipedie