Sultán Sulejman Nádherný byl mimořádně úspěšný dobyvatel a za jeho panování dosáhla Osmanská říše vrcholu své moci. Sulejman svedl velkou řadu vítězných bitev a na válečném poli zažil jen několik málo nezdarů. Asi ten nejbolestivější byl neúspěch při dobývání Vídně roku 1529.
Čas nejde zastavit a stárnoucí sultán cítil, že se blíží jeho čas. V lednu 1566 mu bylo 72 let, trápila ho dna a nechal se přepravovat na nosítkách. Říši vládl dlouhých 46 let, země se stala světovou velmocí a svým sousedům naháněla strach. Sultána trápila jediná věc. Neúspěšné tažení na Vídeň mu zabránilo nad městem vyvěsit posvátnou vlajku z Mekky a Sulejman byl pevně rozhodnutý, že to změní ještě za svého života. V květnu 1566 opouští Konstantinopol jedna z největších armáda, které doposud velel.
Bylo to jeho třinácté tažení a sultán cítil, že možná i jeho poslední. Za 29 dní pochodu dosáhla jeho armáda Bělehradu, kde se setkal s vojsky svého vazala, sedmihradského vévody Jana II. Zápolského. Podle sultánova plánu měla turecká vojska nejdříve ovládnout Uhry a na hlavu Jana II. měla být dosazena uherská koruna. Po ovládnutí Uher měla přijít na řadu Vídeň.
psali jsme: Žízeň a obdivuhodné gesto Saladina. Před 830 lety začala klíčová bitva u Hattínu. Muslimové dobyli zpět Jeruzalém
Ještě než Turci dosáhli Dunaje, napadl je velitel předsunutých habsburských jednotek, bán Mikuláš Zrinský. Zrinský byl zkušený voják a také pamětník obléhání Vídně. Během nečekaného přepadu získal v tureckém táboře kořist 17 000 dukátů a pak i se svými vojáky zmizel ve své vodní pevnosti Szigetvár, která stála na levém břehu Dunaje. Tuto potupu nemohl sultán nechat bez odplaty a nařídil Szigetvár vypálit do základů. Szigetvár byl rozdělen na staré město, nové město a citadelu. Všechny tři části města oddělovala voda, přes které vedly mosty a hráze. Posádka města byla složena z 2 300 chorvatských a uherských vojáků, většinou to byli muži z okolí a bojovníci Zrinského osobní stráže. První turecké oddíly přitáhly ke městu 2. srpna a hned za pochodu se pokusily město vyvrátit. Obránci města je snadno odrazili a několika výpady jim způsobili velké ztráty. Samotný sultán dorazil 5. srpna a utábořil se nedalekém kopci a odtud sledoval obléhání. Velení vojska svěřil velkovezírovi Sokolovičovi. Hned následující den spustili Turci mohutnou kanonádu, kterou následovaly sebevražedné útoky divokých janičářů.
Celý měsíc vydržela statečná posádka bojovat o každý kámen hradeb, až se posledních 600 mužů muselo stáhnou do městské citadely. Sultán ohromen statečným odporem nabídl obráncům život a hrdinnému Zrinskému vládu nad Chorvatskem. Obránci s pohrdáním odmítají a připravují se na poslední bitvu.
psali jsme: 11. - 12. záři 1683 se v bitvě Vídeň se podařilo zastavit šíření islámské víry v Evropě
6. září náhle umírá Sulejman ve svém stanu na zástavu srdce. Sokolovič se rozhodne, že jeho úmrtí na 48 hodin zatají, protože má strach, aby se mu nerozpadla armáda. Vysílá do Konstantinopole tajného posla, aby informoval Sulejmanova nástupce Selima, a sám se připraví na poslední útok proti citadele.
7. září útočí Turci na rozbořenou citadelu ze všech stran a kouř z pušek a děl zatemňuje oblohu. Zrinský a jeho zbytek obránců tuší, že se blíží konec, a tak se rozhodnou zemřít jako praví rytíři. Krátce po poledni se Turci dostanou k úzkému mostu, který vedl k bráně citadely a pokusí se ji vyhodit do vzduchu. Náhle se brána sama otevřela a z citadely vyjeli na koních její obránci. V jejich čele je sám Zrinský. Stateční muži smetou všechny Turky z mostu a vrhnou se na zbytek armády. Následuje strašné krveprolití a během něj umírá Zrinský a většina jeho mužů. V posledním boji zahynula i tisícovka Turků a do zajetí padne pouhých sedm obránců. Janičáři dojatí jejich odvahou je nepopraví, jak bylo jejich zvykem, ale dají jim svobodu.
psali jsme: Babyloňané skutečně před více než 2 600 lety vypálili Jeruzalém. Archeologové našli důkazy
Zrinský měl však pro Turky připraveno ještě jedno překvapení. Když se Turci nahrnuli do citadely, aby ji vyrabovali, odpálil jeden z poslední obránců 6000 kilogramů střelného prachu. Obrovská exploze zabila 3 000 Turků, Sokolovič se zachrání jen rychlým útěkem. Prakticky celé město bylo zničeno a v jeho troskách kromě Turků zemřela i většina statečné posádky. Hlavu Zrinského Turci useknou a odvezou novému vládci.
Sokolovič zamlčoval Sulejmanovu smrt tři týdny a teprve potom byl novým sultánem prohlášen Selim II. Ten byl však slaboduchý slaboch a opilec a zdaleka nedosahoval velikosti svého otce. Než se mohla dát armáda znovu na pochod, napadl sníh a tažení se muselo přerušit. Příštího roku už Turci v tažení nepokračovaly a Selim souhlasil s příměřím. Vídeň si mohla na čas oddechnout.
Zdroj: FB Svatá válka
Tagy