Napoleon vstoupil do Moskvy aneb začátek konce slavné armády

Napoleon vstoupil do Moskvy aneb začátek konce slavné armády
Popisek: Z výsledku bitvy u Borodina se Napoleon dlouho neradoval
14 / 09 / 2018, 13:00

Týden po nejkrvavějším střetu napoleonských válek, bitvě u Borodina, Napoleon se svou armádou 14. září 1812 vstoupil do Moskvy. Nebylo to ale radostný triumf. Do Francie se pak z původní půlmilionové armády vrátilo zhruba 100 tisíc mužů.

Ačkoli Moskva byla hlavním cílem celého tažení, její dobytí si vyžádalo mnohé životy. Ještě více vojáků však mělo zemřít při neslavném návratu z Ruska. Bitva u Borodina 7. září trvala jen jeden den a zúčastnilo se jí prý na čtvrt milionu lidí. Rusko vedl generál Michail Kutuzov a podle některých historiků dopadl střet francouzských a ruských vojáků nerozhodně, podle jiných se jednalo o krvavé a velmi těsné vítězství napoleonské armády. Napoleon byl přesvědčen o svém vítězství a 14. září vpochodovala jeho vojska do Moskvy. Tam však proti očekávání nebyl nikdo z carských úředníků, se kterými by Francouzi mohli jednat o podmínkách míru. Napoleonské vojsko našlo prázdné evakuované město jen s hrstkou obyvatel, bez zásob pro své vyčerpané muže. Moskva, která v té době byla ještě převážně dřevěná, navíc začala krátce po půlnoci hořet. Předpokládá se, že ji zapálili sami ruští patrioti, kteří nechtěli nechat Francouzům před nadcházející tuhou zimou absolutně nic.

V době tažení do Ruska, byl Napoleon navzdory prohře s Velkou Británií na vrcholu svých sil. Jeho vizí bylo získat ještě Španělsko a přimět ke spolupráci právě ruského cara Alexandra I. Tím by došlo k naplnění jeho vize kontinentálního systému, který by pak odříznul a blokoval Británii. Car sice z počátku souhlasil s křehkým příměřím, ale vůči dalším krokům byl odměřený. Napoleon proto, aby cara zastrašil, shromáždil na jaře své vojsko v Polsku. S Alexandrem to však ani nehnulo.

V červnu proto svou "Grande armée" poslal do Ruska. Jednalo se o největší armádu, kterou do té doby kdo shromáždil – čítalo prý až 500 tisíc vojáků a dalšího "personálu". Pod francouzskou vlajkou pochodovali také vojáci z Pruska a Rakouska a dalších zemí pod mocí Napoleona. Rusko ale zvolilo záludnou taktiku neustálých ústupů a útěku, a jak francouzské vojsko postupovalo, tak mu Rusové jen systematicky ničili a pálili všechny zdroje zásob a surovin. Ačkoli nikdo v tu chvíli nechápal, proč se Rusko nepostaví Napoleonovi v přímém vojenském střetu, tato strategie se ukázala ve finále jako více než účinná.

Napoleonův návrat z Ruska byl plný smrti a strádání

Konečně car pod tlakem veřejného mínění poručil generálovi Machailovu Kutuzovi, aby se postavil Napoleonovi. Generál si vybral jako místo střetu právě Borodin, nedaleko Moskvy. I když byl Napoleon přesvědčen, že po bitvě již car musí kapitulovat, nic takového se nestalo. Místo toho v noci z 14. na 15. září císař pozoroval z oken Kremlu, jak město pohlcují plameny. Když o tři dny později přestala Moskva hořet, ukázalo se, že z ní zůstala stát sotva třetina budov.

Napoleon proto zkusil ještě Alexandrovi napsat: "Krásná magická Moskva již neexistuje. Jak jste mohl nechat zničit nejkrásnější město na světě, město, které trvalo postavit stovky let?" Odpovědí mu však bylo jen to, že spálení Moskvy "osvítilo duši" cara Alexandra, který díky tomu odmítal i nadále vyjednávat s Napoleonem.

Po měsíci marného vyčkávání na kapitulaci, která nikdy nepřišla, se dala vyhladovělá francouzská armáda na pochod zpátky. A byl to doslova a do písmene pochod smrti. Vojáci trpěli vyčerpáním, hladem a mrazy hluboko pod nulou a navíc i permanentními útoky Rusů, kteří decimovali už tak dost zdeptanou armádu. V prosinci se Napoleon odtrhnul od své armády, aby sám a inkognito spěchal do Paříže, kde hrozilo, že bude svržen jeho režim, protože se hovořilo o tom, že císař zemřel. Jeho vojsko dorazilo jen o pár dní později v prosinci. Tažení do Ruska, na kterém si o více než sto let vylámal zuby také Hitler, znamenalo pro Grande armée ztráty statisíců mužů. Do Francie se z původní půlmilionové armády vrátilo zhruba 100 tisíc mužů.

Zdroj: History.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace