Autor fotografie: By Pauli Jänis - https://www.finna.fi/Record/musketti.M012:HK7744:38#image, CC BY-SA 4.0
Tak, jako na zemi likvidoval nezvané sovětské útočníky legendární sniper Simo Häyhä zvaný Bílá smrt, ve vzduchu likvidovalo agresora po desítkách největší letecké eso (mimo německé piloty) Eino Ilmari Juutilainen.
Největší finské letecké eso bojovalo v obou válkách se Sověty, tedy jak v Zimní válce (1939-1940), tak v Pokračovací válce (1941-1944) a poslal k zemi 94 sovětských letadel během 437 bojových letů. To jsou sestřely ověřené, sám Juutilainen si nárokoval 126 vítězství. 34 sestřelů získal za kniplem Brewster Buffalo, dvě ve Fokkeru D.XXI a zbytek v Messerschmittu Bf 109.
Za své hrdinství byl dvakrát vyznamenán Mannerheimovým křížem 2. třídy. Nikdy nebyl Sověty sestřelen, údajně nebyl ani nikdy zasažen, pouze jedinkrát šel k zemi v důsledku „friendly fire“ pozemních finských jednotek.
Juutilainen byl také prvním finským pilotem, který dosáhl vítězství díky radaru, když byl 24. března 1943 naveden na ruský Pe-2 německým radarovým operátorem.
Do finské armády vstoupil Juutilainen v září 1932 a od roku 1935 sloužil u letectva. Během Zimní války létal Juutilainen na Fokkeru D.XXI a již 19. prosince 1939 sestřelil bombardér Ijlušin DB-3. Zimní válku skončil se 2 sestřely.
V Pokračovací válce používal americký letoun Brewster Buffalo a jeho skóre narůstalo. Celkově sestřelil Juutilainen 34 nepřátel, z toho 28 (včetně tří trojnásobných sestřelů) mezi 9. červencem 1941 a 22. listopadem 1942, ve svém BW-364 „Orange 4“.
V roce 1943 byl Juutilainen převeden k LeLv 34 , který používal nové německé stíhače Messerschmitt Bf 109G-2s. S Bf 109 sestřelil dalších 58 nepřátelských letadel. 30. června 1944 sestřelil šest sovětských letadel (vše potvrzeno sovětskými záznamy o ztrátách), a stal se tak esem za během jediné dne a vyrovnal tak skóre, kterého dosáhl 6. ledna 1940 v Zimní válce Jormy Sarvanto.
Juutilainen odmítl povýšení na důstojnéka, protože se obával, že mu to znemožní létat.
Jeho 94. a poslední vítězství bylo nad Li-2 (ruská verze Douglasu C-47) 3. září 1944 nad Karelským Isthmem.
Po válce sloužil Juutilainen u letectva až do roku 1947. Do roku 1956 pracoval jako profesionální pilot a létal v De Havilland Moth. Jeho poslední let se odehrál v roce 1997 ve věku 83 let, ve dvoumístném Hornetu finského letectva F-18.
Juutilainen zemřel doma v Tuusula v den svých 85. narozenin 21. února 1999.
Zdroj: sci.fi, wikipedie