foto: Balon Greyjoy, CC0 1.0/Hs 293
Mezi výsledky vojenského výzkumu druhé světové války patří bezesporu zintenzivnění elektronického boje a zdokonalení naváděných bomb do použitelné podoby. Nacistické Německo disponovalo asi nejlepší zbraní z tohoto druhu, Hs 293 s raketovým motorem.
Jednalo se v podstatě o modifikaci tradiční bomby SC 500 s raketovým motorem a řídícím systémem Kehl-Straßburg. Funkgerät (FuG 230) Straßburg na létající bombě přijímal signály z joysticku prostřednictvím FuG 203 Kehl, ovládaným z letadla. Zkoušeno bylo více variant, ale pouze Hs 293A-1 byla použita bojově, byť ne ve velkém množství.
Psali jsme
Skupina mužů, vyhlížejících na cvičný vojenský polygon, strne. Několik kilometrů od jejich bunkru dochází k velmi silné explozi. Nejdříve všechny...
Raketový motor Walter 109-507 průměrně hořel 55 s a maximální rychlost tak mohla dosáhnout až 860 km/h, po vypotřebování pak klouzavě 345 km/h. Největší nevýhodou byla nutnost kombinace dobrého počasí a krytí bombardéru, který střelu vypouštěl. Obloha byla ovšem ovládána spíše spojenci než Jagdwaffe. Po prvním použití v Biskajském zálivu, se pozornost přesunula do Středomoří, a především do oblasti vylodění u Salerna v jižní Itálii. Nemocniční loď HHMS Newfoundland vylodila 12. září 103 zdravotní sestry. Další dvě se nacházely poblíž. Lodě byly nasvíceny, aby bylo vidět krásné bílé boky a červené kříže. Bomby zatím dopadaly hodně vedle.
Loď zvedla kotvy a zamířila na volné moře, kde ji potkala katastrofa. Kolem 05.00 byla asi 40 námořních mil od přístavu, když byl slyšet blízký dopad bomby. Americká sestra Vera Lee z 95th Evacuation Hospital (evakuační nemocnice), stejně jako ostatní, šla ale zase spát. „V 05.10 jsme uslyšely letadlo, pak ten hnusný příšerný svistot, který dělá bomba, a bum“. Hlavou jí prolétlo tisíc myšlenek. Ze stropu na ni sletělo něco těžkého.
Všechny spaly nahé, protože oblečení bylo poskládáno a uloženo. Snažila se najít kombinézu, stejně jako její kolegyně Wheeler a Waldin. Overal našla, ale byl mokrý a špinavý. Ostatně, pro kouř toho nebylo moc vidět. Nalezla rovněž boty, helmu, nádobu na vodu, chytila se někoho za ruku a následovala světlo, které držela její kolegyně Claudine. Ta měla problém najít dveře, protože výbuchem byla proražená zeď.
Na jedné straně lodi byla díra, takže se všechny shromáždily na palubě na té druhé. „Nikdy nezapomenu, jak jsem viděla jednu britskou sestru zkoušet dostat se skrz kulaté okénko, ale byla příliš velká. Příšerně křičela, protože její místnost byla v plamenech. Jeden britský chlapík viděl, že se z toho nemůže nikdy dostat, a tak jí dal pěstí do hlavy a vtlačil do místnosti. Zemřela, ale bylo to mnohem snaží, než kdyby uhořela.“
Na záchranný člun pro 30 se jich natlačilo asi 70. Poblíž boku lodě byl torpédoborec USS Mayo, který je zachránil a převezl na jinou nemocniční loď. Zážitky z párty předchozího večera tak byly úplně překryty dnešní katastrofou, při níž zahynulo 6 ze 14 britských sester, včetně té hlavní Agnes McInnes Cheyne. Vera se opila skotskou, poplakala si, ale z boje si odnesla jen podřené koleno, pořezané levé chodidlo a od věcí ze stropu podrápanou hruď. Jediní dva pacienti na palubě byli zachráněni, druhý důstojník měl zlomenou nohu, zato kapitán Capt. John Eric Wilson řídil záchranářské práce. Ty se ukázaly jako naprosto marné.
Loď i přes posily z USS Mayo úplně vyhořela. Po 36 hodinách marného boje byla odtažena a potopena USS Plunkett. Kromě výše zmíněných, zahynulo minimálně 16 dalších, nemluvě o vážně zraněných. Jejich seznam se nachází v britském The National Archives, Kew v Londýně pod značkou WO 361/463. Bombu shodil jeden z Do 217E od III./KG 100, která se na tyto denní operace specializovala. Dopadla na člunovou palubu hluboko za můstkem a založila požáry, které byly živeny benzínem. Tato nemocniční loď samozřejmě nebyla jedinou obětí létající bomby, ale o tom až zase někdy příště.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik
Zdroj: history.com
Tagy