Ničitel železné jízdy, postrach křižáků, český Napoleon Jan Žižka zemřel před 595 lety

Autor fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_%C5%BDi%C5%BEka.JPG|Popisek: Jan Žižka

11. října roku 1424 zemřel u Přibyslavi český válečník, který nikdy se svým husitským vojskem neprohrál. Jan Žižka z Trocnova byl autorem nebo alespoň jedním z prvních uživatelů revoluční defenzivní strategie vozové hradby. Díky vozové hradbě mohla amatérská a méně početná pěchota především z řad sedláků vítězit nad profesionální obrněnou rytířskou jízdou.

Byl to bezesporu skandál světového formátu, když nejmocnější panovník tehdejšího křesťanského světa, římský císař Zikmund Lucemburský pod záštitou papeže vytáhl s výkvětem rytířstva na Prahu a na Vítkově roku 1420 prohrál s husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova. Dnes se zdá neuvěřitelné, že proti spojeným evropským silám dokazal Žižka vítězit i opakovaně.

Na počátku října 1421 odrazil Žižka vojska druhé křižácké výpravy nejprve u Žatce a v lednu následujícího roku k několika tvrdým porážkám Zikmunda Lucemburského porazil v bitvách u Kutné Hory. Od té doby si už do Čech netroufla žádná početnější armáda. Až tři roky po smrti Žižky v roce 1427 se situace změnila. Smutné je že po odražení vnějších nepřátel jako tolikrát v našich dějinách zavládly bratrovražedné války.

Žižka mimo jiné musel oblehnout i Prahu, aby sjednal jednotu husitských sil. Při výpravě na Moravu při dobývání Přibyslavského hradu zemřel na blíže nezjištěné zánětlivé onemocnění. Ostatky Jana Žižky z Trocnova po Bílé hoře zmizely. V Čáslavi, kde byl nakonec pohřben v místním chrámu, byl dokonce zničen jeho náhrobek.

Až 21. listopadu 1910 byl při rekonstrukčních pracích uvnitř chrámu nalezen výklenek, který byl podle architekta Kamila Hilberta vestavěný do zdi kostela při stavbě věže kolem roku 1450. V tomto výklenku bylo nalezeno několik kostí včetně části lebky, která až v 80. letech byla definitivně identifikována jako Žižkův ostatek. Hrob největšiho českeho vojevůdce však do dnešních dnů chybí.