Středověká klání: Dobývání Moravské brány 2018

Středověká klání: Dobývání Moravské brány 2018
Autor fotografie: Kulturní Morava |Popisek: Dobývání Moravské brány 2017
26 / 07 / 2018, 16:30

Pátý ročník oblíbené akce proběhne 4. srpna 2018. Během dne můžete shlédnout velkou středověkou bitvu, různá vystoupení, rytířský turnaj nebo ohňovou show. Po několika letech se akce přesouvá do Bezručových sadů v Olomouci, které poskytnou účastníkům i návštěvníkům akce lepší dostupnost a dostupnější zázemí.

„Zažijte temný středověk. Vraťme se do dob, kdy slovo rytíře a síla meče znamenalo vše. Užijme si rytířské souboje, jejich zvyky i zábavu, hrátky s ohněm až do nočních hodin.“ Zve návštěvníky pořádající spolek Kulturní Morava na svém webu.

Loňského ročníku se zúčastnilo na dvě stě rytířů a bojovníků a předvedli vylodění Angličanů ve Francii u příležitosti 780. výročí vypuknutí stoleté války (1337–1453) – proběhla také připomínka upálení Johanky z Arku. Stoleté válce bude věnován i letošní ročník.

Program

  • 11:00 Otevření areálu, prohlídka tábora, seznámení se s akcí, pozvání na oběd
  • 11:00 Ukázky táboření a dobového jídla
  • 12:00 Středověká kuchyně od restaurace Lobster
  • 13:00 Rytířský turnaj, vznik zápletky pro velkou bitvu
  • 13:30 Příběh stoleté války
  • 14:00 Velká bitva všech účastníků
  • 15:00 Umění mistra popravčího,vystoupení kata
  • 15:30 Vystoupení tanečnic El Zaffa
  • 16:00 Objevení Jarmeliky, vystoupení skupiny Carpe Diem
  • 17:00 Vystoupení tanečnic El Zaffa
  • 17:30 Příběh stoleté války
  • 18:00 Souboj družin, první objevení Johanky
  • 19:00 Vystoupení tanečnic El Zaffa
  • 19:30 Pranýřování Johanky, vystoupení kata
  • 20:00 Soud a následné upálení Johanky z Arku
  • 21:30 Ohňová show

Doprovodný program

Večerní program - kapela Kabát revival - Skákací hrad pro děti po celý den zdarma - Střelba z luku - Tetování hennou - Středověké stánky - tržiště, historická kuchyně

Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Stoletá válka byla vrcholnou fází konfliktu, který roku 1066 zahájil Vilém Dobyvatel porážkou anglického krále Harolda II. v bitvě u Hastingsu. Vilém si ponechal i v roli anglického krále své državy na území dnešní Francie a angličtí králové si nadále nárokovali také francouzskou korunu. To v následujících stoletích nevyhnutelně vedlo ke sporům mezi Francií a Anglií. Stoletá válka vypukla v roce 1337 a její první fáze skončila po řadě francouzských porážek, mj. u Kresčaku (26. srpna 1346), kde padl český král Jan Lucemburský, v roce 1360 mírem v Brétigny, jímž se anglický král Eduard III. zřekl francouzské koruny – zato však Angličanům zůstala většina jejich držav na francouzském území. Stanovené vysoké výkupné za Jana II., zajatého u Poitiers, jeho syn Karel (budoucí král Karel V.) nezaplatil, a jeho otec zemřel v roce 1364 v Anglii jako zajatec.

Karel V. ve druhé fázi stoleté války dokázal do roku 1380 dobýt na Angličanech většinu jejich území. V anglických rukách zůstávalo jen pět velkých přístavů: Bayonne, Bordeaux, Brest, Cherbourg a Calais. Následující období vlády Karla VI. však provázely četné spory a dokonce občanská válka s ambiciozním Burgundskem. Nepokojů využil anglický král Jindřich V. a v roce 1415 se vylodil v Normandii, čímž začala poslední fáze stoleté války. Angličané zvítězili ve velké bitvě u Azincourtu, ovládli Normandii a opět byla ve hře francouzská koruna pro anglického krále. Tentokrát skrze smluvený sňatek dcery Karla VI. s Jindřichem V. Smlouvu podporoval také burgundský vévoda. Jindřich V. však v roce 1422 zemřel. Jménem devítiměsíčního Jindřicha VI. vládl v anglických državách ve Francii jeho strýc, vévoda z Bedfordu, a Francii pak devatenáctiletý Karel z Valois jako Karel VII. Válka pokračovala, a v roce 1428 oblehli Angličané Orléans. Klíčové město pro udržení francouzské moci ve Francii, jehož dobytí hrozilo pro Francouze definitivní porážkou.

Hundred years war

Do dějin zde vstupuje Johanka z Arku (1412–1431). Údajně inspirovaná hlasy světců a archanděla Michaela přesvědčila v Chinonu Karla VII. a ten jí svěřil vojsko, s nímž se jí podařilo vyprostit obležený Orléans. Ve válce došlo k obratu. Johanka sama byla u Compiègne zajata Burgunďany, kteří ji za 10 tisíc liber vydali Angličanům, a ti ji nechali v roce 1431 v Rouenu upálit jako kacířku. Francouzi dobyli v roce 1436 Paříž, Burgundsko se přiklonilo na francouzskou stranu, o patnáct let později dobyli na Angličanech také Normandii. Vyčerpaná Anglie přistoupila na příměří, které v roce 1453 fakticky stoletou válku ukončilo. Angličanům zůstal jen přístav Calais a Normanské ostrovy.

Odkazy:

Tagy článku

-->