Těžká služba ponorky U-256. Svému osudu nakonec neunikla

V dnešním článku si řekneme něco více o osudech ponorky U-256.

Kýl U-256 byl položen 15. února 1941 v Bremer Vulkan-Vegesacker Werft, Bremen-Vegesack, spuštěna na vodu byla 28. října, přijata do služby 18. prosince s velitelem Kptlt. Odo Loewem. K první hlídkové plavbě vyplula 28. července 1942 z Kielu. Byla naprosto bezvýsledná. V noci v 02.42 25. srpna jižně od Grónska získala fregata HNoMS Eglantine radarový kontakt, když byla za konvojem ONS 122 poblíž trosečníků z lodi Trolla, potopené U-438 s 6 mrtvými a 16 přeživšími. Během 10 min. je nabrala z vody a jela U-256, součást vlčí smečky Lohs, prozkoumat. Ponorka se potopila, jakmile spatřila světlice. Korveta se nicméně v 02.47 pokusila vypustit nálože, jenže nakonec vystřelila jen jedna. Zázrakem však vybuchla poměrně blízko U-256 a způsobila únik v zadní výpusti, což vedlo k tomu, že ponorka šla nekontrolovatelně do 200 m.

Korveta provedla další dva útoky, kdy shodila 8 a 10 náloží, ale bezúspěšně, načež se již v 02.58 vrátila ke konvoji. O 30 min. později šla U-256 nahoru, ale poškození bylo takového rázu, že musela přerušit patrolu. Když mířila 2. září zpět, byla v 08.30 v biskajském zálivu, když ji napadl Whitley Mk.V Z9515/KN-H, chybně identifikovaný jako Wellington, střílel z palubních kulometů a shodil dvě nebo tři nálože, které dopadly asi 15 za zádí. U-256 zareagovala palbou a posádka spozorovala zásahy v prostoru kokpitu. Letoun byl naposledy spatřen letící velmi nízko s vlečkou kouře. Ve skutečnosti vyslala osádka SOS a skončila v moři. Nikdo z pětičlenné osádky P/O A. Cassieho nepřežil. U-Boot nicméně taky utrpěl velmi závažné škody, dokonce úderem o palubu, a dobelhal se dalšího dne do Lorientu. Tam musely proběhnout provizorní opravy, protože mezi 22. a 23. září plula U-256 do Brestu.

Původně se předpokládalo, že ponorka bude odepsána, ale nakonec bylo 16. dubna 1943 rozhodnuto, že jen bude předělána na protiletadlovou, tzv. U-Flak. Dovybavení spočívalo v dalších dvou 2cm čtyřčatech. Ponorka měla mnohem kratší dosah a nesla jen 5 torpéd přímo v trubicích. Novým velitelem se 16. srpna stal Oblt. Wilhelm Brauel k první plavbě s ní vyplul 4. října. Již 8. října v 03.35 spatřil operátor RDF na obrazovce ve Wellingtonu HP190/J cíl a o dvě minuty později jej osádka zahlédla a provedla útok. Letoun pilotoval Australan P/O M. H. Paynter. Podmínky byly velmi dobré s mraky 2/10 bez svitu měsíce. Viditelnost byla zhoršena mlžným oparem nad moře na střední. Při útoku pálila ponorka 20mm kanóny a bombardér odpovídal kulomety, čímž palbu údajně oslabil. V 03.38 shodil 6 250lb náloží z 200 stop pod úhlem 45o. Výbuchy byly vidět po obou stranách věže. Zasažena byla levá výškovka a po návratu byl znovu v akci 18. října. Ponorka unikla bez poškození.

Podobně neúspěšný útok přežila 16. listopadu na cestě zpět v 02.05, kdy Halifax Mk.II D od 502. Squadrony zasáhla do konce pravého křídla. O shození bomb nebo náloží není ani zmínka a letoun F/O P. T. Culling Manninxe v 13.20 přistál. 25. ledna 1944 vyplula na další hlídku. Cdr. D. A. Rayner byl na palubě torpédoborce HMS Woodpecker. U-256 se nacházela 20. února 1944 s nepřítelem po obou stranách. V 00.11 v kvadrantu QU1843 vystřelila ze zadní trubice Zaunkönig na torpédoborec vpravo na 3500 m a z trubice č. 2 další 2000 m daleko nalevo. Poté klesla do 160 m. Po 2 min. a 2 sec. byl slyšel velký výbuch a známky potápění, po 3 min. 10 sec. druhý s tímtéž doprovodem.

Skutečnost byla taková, že HMS Woodpecker byl zasažen na zádi, zničeno bylo kormidlo i šrouby. Další škody a praskliny byly vážné, nicméně i tak se předpokládalo, že by se dala zachránit a dotáhnout do Falmouth. K tomu nedošlo, protože 27. února špatné počasí ji poslalo na dno, byť s mírnou pomocí palby asi 60 námořních mil od Bishop Rock Light. U-256 čelila dalšímu nebezpečí 11. března, kdy se při útoku na ni zřítil Wellington HF311/H od 407. Squadrony. Osádka pilota P/O E. M. O’Donnella zahynula. Hned 19. března byla osvícena Liberatorem F od 224. Squadrony. Němci zahájili palbu a zaznamenali zásahy jak z 2cm, tak 3,7cm děl. Plameny byly spatřeny u bombometnice a z jednoho motoru.

Bombardér F/Lt R. Dunna proletěl, shodil 6 náloží a dopadl 500 m od ní. 10 členů osádky zahynulo. Další stroj M od téže jednotky U-Boot sestřelil 7. června někde u Brestu, jenže utrpěl vážné škody. Opět bylo uvažováno o odepsání U-256, ale zase byla opravena. Nakonec byla rozebrána 23. října po bojové plavbě na náhradní díly.   


Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

Zdroj: history.com

Tagy