Autor fotografie: flickr.com|Popisek: koncentrační tábor
Bývalá dozorkyně jednoho z mnoha koncentračních táborů v KLDR popisuje, jaké hrůzy se děly uvnitř těchto ,,továren na smrt".
Bývalá strážkyně jednoho z mnoha koncentračních táborů v KLDR popisuje, jaké hrůzy se děly uvnitř těchto ,,továren na smrt".
Lim Hye-jin byla strážkyní koncentračního tábora v KLDR, která už nemohla snést nelidské podmínky, které v nich panují. Z hrůz, jež viděla, byla tak traumatizována, že nemohla několik dnů jíst. Nyní popisuje, co vše v koncentračních táborech, které si nezadají s těmi nacistickými, viděla.
Hlubokou stopu v ní zanechal například útěk dvou bratrů. Za to bylo ihned popraveno sedm členů jejich rodiny, další vězni byli ,,kolektivně" potrestáni surovým bitím. 'Byla svědkem i toho, jak byla jedna vězenkyně svlečena donaha a pak zapálena za to, dostatečně nespolupracovala při výslechu.
Podle Lim bylo za sedm let, co složila v jednom koncentračním táboře, na ,,denním" pořádku bití vězňů, mučení, znásilňování, popravy, které byly nařizovány většinou za úplné maličkosti. V koncentračních táborech panuje všudypřítomný hlad a strádání. Podle Lim jsou vězni, kteří musejí navíc vykonávat těžké fyzické práce, hladem tak zesláblí, že jedli i hady, které našli uvnitř ,,továrny na smrt". Popravovalo se nezřídka hromadně a týkalo se v mnoha případech rodinných příslušníků, žen nevyjímaje.
,,Dozorci tábora nevidí vězně jako lidi, ale pouze jako zvířata," popisuje Lim, která sama utekla před patnácti lety do Číny. ,,Byli jsme manipulováni tak, abychom necítili sebemenší lítost s vězni. Bylo nám řečeno, že spáchali strašné zločiny. Teď vím ,že to byli obyčejní lidé a cítím se velmi proviněná," řekla Lim. Dozorci táborů podle Lim dostávali dvakrát týdně ideologické ,,školení", jehož hlavním cílem bylo vězně úplně ,,odlidštit".
související: Norská policie boduje: Arbeit macht frei nalezen
Strážci si prý mohli dovolit k vězňům téměř vše. ,,I kdyby dozorce přejel dítě, nebyl by reálně potrestán," prohlásila Lim. Podle Lim jsou běžná i znásilňování vězenkyň strážci. Pokud žena v jeho důsledku otěhotní, musejí jít ženy na povinný potrat, nebo dostanou smrtící injekci. Pokud je těhotenství v pokročilém stadiu, tak jsou ještě nenarozené děti ubity k smrti či zaživa upáleny.
Vězni pracují sedm dní v týdnu a vykonávají těžkou fyzickou práci například v dolech. V pět hodin ráno se obvykle probudí a pracují až šestnáct hodin denně. Není divu, že tento režim mnoho vězňů nepřežilo. S mrtvolami navíc není podle Lim nakládáno vůbec důstojně a humánně. Mrtvoly jsou hozeny většinou na jednu hromadu a pak spáleny. Žádný pohřeb nepřipadá uvnitř koncentračního tábora v úvahu.
Nyní žije Lim v Soulu v Jižní Koreji dostatečně daleko od všch hrůz, které viděla. Obává se, že nyní je režim v koncentračních táborech ještě horší, než v době, kdy v jednom z nich pracovala jako strážkyně. ,,Cítím se zrazená severokorejskými představiteli, kteří nám lhali. Říkali nám, že vězni nejsou lidé. Cítím se nyní trumatizována," říká dnes Lim.
Podle odhadů je uvězněno v koncentračních táborech v KLDR asi 200 000 lidí z politických či jiných důvodů. Severokorejský režim stále popírá, že by na jeho území takové tábory byly.
Zdroj: dailymail.co.uk