EU nepotřebuje další byrokratickou instituci!

EU nepotřebuje další byrokratickou instituci!
Autor: Pixabay|Popisek: EU
20 / 09 / 2021, 09:00

Je potřeba zlepšit transparentnost, zní shodně už roky od evropských politiků napříč zeměmi. I v evropských institucích bohužel dochází k netransparentnosti, porušování etických norem a nedaří se zabránit ani vzniku střetu zájmů.

Typickým příkladem špatné transparentnosti je Rada EU, která opakovaně nereaguje na požadavky na zlepšení stávající praxe v této oblasti. To je jeden z hlavních důvodů, proč stále není odhlasována účetní uzávěrka za rok 2019.

Dlouhodobý tlak na zlepšení transparentnosti

Jelikož se evropské instituce se zmíněnými problémy potýkají dlouhodobě, na stole se objevil návrh, aby na „čistotu úmyslů“ eurokomisařů a poslanců Evropského parlamentu při rozhodování o legislativě dohlížel nový orgán. Nejedná se o nic překvapivého, co by přišlo jako blesk z čistého nebe.

Už v rámci kampaně před posledními volbami do Evropského parlamentu se všichni tehdejší kandidáti do čela Evropské komise zavázali k tomu, že se o vznik takového nezávislého orgánu zasadí. To samé slíbila i předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která touto agendou pověřila českou eurokomisařku Věru Jourovou.

Celkový proces je teprve u schvalování. V parlamentním výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) vznikl v prosinci loňského roku návrh na vytvoření jakéhosi nezávislého subjektu pro etiku. Zpráva z vlastní iniciativy Výboru pro ústavní záležitosti pak byla představená minulý rok v listopadu.

V rámci kontrolního rozpočtového výboru (CONT) pak bylo stanovisko ke zprávě odhlasováno na začátku června a v nejbližší době by se mělo hlasovat na plenárním zasedání. Předpokládá se, že hlasování proběhne v říjnu.

Zbytečných institucí už je dost

Navrhovaný etický subjekt by měl např. vyšetřovat možný střet zájmů u eurokomisařů, europoslanců a dalších pracovníků institucí a dohlížet na dodržování pravidel poté, co politici opustí veřejnou funkci a zamíří do soukromé sféry.

Nový orgán by měl mj. také pomáhat s prověřováním budoucích kandidátů na eurokomisaře. Zní to sice hezky, nicméně narážíme na jeden velký problém. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by nový orgán disponoval nějakou reálnou mocí a mohl vydávat závazná rozhodnutí. Oproti současnému stavu se fakticky vůbec nic nezmění. Pouze nám přibude další byrokratická instituce, která nemůže reálně vůbec nic ovlivnit. Platit ji budeme my, evropští daňoví poplatníci.

Posilme stávající mechanismy

Jsem rozhodně pro větší transparentnost, dodržování etických norem a přísnější kontrolu střetu zájmů. Netransparentní chování je však třeba řešit napříč systémem EU a je naprostý nesmysl zakládat kvůli tomu nějakou novou instituci. Ostatně vidíme to na českém případu, kdy střet zájmů je evidentní a podklady, které jsou jasným důkazem, jsou k dispozici. Vznik nové instituce by neměl vůbec žádnou přidanou hodnotu.

S vytvořením další instituce EU proto nesouhlasím. Vzhledem k tomu, že dosavadní návrh počítá s tím, že etický orgán by měl jen podpůrnou funkci, dostal by se na stejnou pozici, jakou mají nyní poradní instituce Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů.

Jak už jsem psal dříve, oba výbory jsou kvůli ztrátě svého významu již dlouho nechvalně známé jako tzv. zombie výbory. Vykazují minimální činnost a jejich stanoviska nebere nikdo vážně pro jejich neprůchodnost. Nehledě na to, že první z „výborů“ se navíc nedávno dočkal nechtěné pozornosti kvůli dlouho neřešené šikaně svých zaměstnanců.

Vznik další podobně zbytečné instituce nemá EU zapotřebí, protože poslouží jen jako voda na mlýn euroskeptikům. Evropská unie by naopak měla některé stávající instituce rušit a zefektivnit činnost těch stávajících, a ne zakládat nové!

Přeji hezký den a veselou mysl!

 

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace