Exkluzivní rozhovor s předsedou podvýboru pro akvizice AČR: Proč kupovat technologie ze Švédska a ne od českých firem?

Exkluzivní rozhovor s předsedou podvýboru pro akvizice AČR: Proč kupovat technologie ze Švédska a ne od českých firem?
Autor: Facebook Jana Řehounka|Popisek: Jan Řehounek
26 / 09 / 2018, 10:30

Jan Řehounek, poslanec za hnutí ANO a předseda klíčového podvýboru pro akvizice Armády České republiky, si pravidelně volá generály a náměstky ministerstva obrany. Podvýbor pod jeho vedením chce sledovat všechny tendry pro armádu a vysvětlit navrhovaná řešení realizace, jako jsou jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), přímé oslovení, společný nákup tak, aby se tyto postupy daly srozumitelně vysvětlit veřejnosti. Proto jsme panu poslanci položili následující dotazy.

Pane předsedo, souhlasíte s tím, že plánované nákupy pro AČR budou řešeny na  základě mezivládních dohod se členy NATO? Budou tato řízení transparentní?

Umím si představit některé, rozhodně ne však všechny nákupy pro AČR formou mezivládních dohod a to nejen s členskými zeměmi NATO. Jako příklad mohu uvést nákup radarů MADR od Izraele. Pořizování vojenské techniky ve formátu mezivládní dohody nebo například společným nákupem několika členských zemí NATO není nic nestandardního. Není to ani nic, co by mělo být apriori netransparentní. Současně však musím dodat, že podle mého názoru se musí postupovat naprosto jinak, než jak tomu bylo v případě radarů MADR nebo víceúčelových vrtulníků. Trvá to již roky, mnoho změn, neustálé odklady - toto se opravdu již nesmí opakovat!

Jaký je Váš názor na to, že by plánované nákupy pro AČR nebyly řešeny v režimu JŘBU, ale uzavřeným výběrovým řízením s přímým oslovením potenciálních dodavatelů?

Můj názor je ten, že bychom měli především dodržovat platné zákony. V ojedinělých a naprosto nevyvratitelně odůvodněných případech je možné použít výjimky. Je mi lhostejné, zda to bude JŘBÚ, přímé oslovení, společný nákup dvou a více zemí nebo jiná forma. Zdůrazňuji, že se tak má činit výjimečně a ministerstvo takový postup musí nejen zdůvodnit, ale i vysvětlit, a to i veřejnosti. Za použitím takových výjimečných nástrojů musí být vždy pouze vůle zajistit pro AČR přesně to, co potřebuje - nikdy za tím nesmí být zakrývání případné neschopnosti úředníků ministerstva nakupovat!

psali jsme: Obrana tají posudek obhajující nákup raketometů RBS-70NG

Souhlasíte s tím, že servis by měli zajišťovat čeští výrobci?

Nejenže souhlasím, ale dlouhodobě to říkám a ze své pozice předsedy podvýboru pro akvizice tlačím na to, aby to bylo základním východiskem pro všechny nákupy. V tomto ohledu zde máme velký dluh. Je nutné ale nezůstat pouze u servisu. Když nechám stranou, že nakupovat v zahraničí bychom měli pouze v těch případech, kdy domácí výrobci nejsou daný konkrétní produkt schopni vyprodukovat, tak přenos části výroby a offsety, i když jim třeba budeme říkat jinak, musí být základním pravidlem při vyjednávání akvizic.

Souhlasíte s tím, že výroba těchto technologií by měla být řešena v první řadě domácími dodavateli?

Už jsem to řekl, v předchozí odpovědi, ano, stoprocentně. Proč se tak neděje, nechápu. Pro mě bylo velkým překvapením, když si bývalá ministryně obrany prosadila nákup simulační technologie ze Švédska, přestože jí byla schopna dodat domácí společnost, ještě k tomu společnost vlastněná ministerstvem obrany!

psali jsme:  Stejné zbraně, stejný výrobce, jiná cena

Jak vnímáte v rámci podvýboru  problémy spojené s výběrovým řízením na radary MADR?

Tomuto tématu se věnujeme každé jednání Podvýboru pro akvizice od jeho ustavení! Když to zjednoduším - vždy bylo odpovědnými zástupci (náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany ing. Daniel Koštoval – pozn.red.) Na posledním Podvýboru došlo opět k ujištění ze strany MO, že jakmile doběhne šetření PČR, je MO připraveno podepsat. A propos, trestní oznámení podané v této zakázce bývalou ministryní obrany vnímám jako velmi nešťastný signál jak dodavateli (mezivládní dohoda s Izraelem), tak AČR ve smyslu - nevěřím vám! Pokud pro to měla opravdu pádný důvod, mělo tak být učiněno hned - ne v době, kdy bylo jasné, že s ní již premiér Babiš nepočítá do vlády. Takto to budí nejen u mě, ale i u dalších kolegů z Výboru pro obranu dojem určitého naschválu.

Měl jste možnost na NATO Days se seznámit se všemi nominovanými BVP?

Přestože Dny NATO považuji za skvělou akci, která v regionu nemá obdoby, nedomnívám se, že je to platforma pro odborné seznámení s vojenskou technikou. Něčím takovým byly takzvané průmyslové dny, které zavedl ministr Stropnický a tehdejší náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Kuchta. Bohužel po jeho odchodu a zrušení této sekce byly tyto "dny" náměstkem pro SVA zrušeny. Takže vhodný formát pro expertní a hlavně transparentní seznámení se s nabízenou technikou ministerstvo obrany nemá. A k vašemu dotazu, ano potencionální BVP pro přezbrojení 7.mechanizované brigády jsem měl možnost vidět, nicméně, ne tak důkladně, jak bych si sám přál. Proto je pro mě hlavní a neoddiskutovatelné vyjádření náčelníka GŠ generála Opaty, že všechny uvažované výrobky od všech dodavatelů jsou přijatelné a splňují všechny požadavky AČR!

V jakém stavu je výběrové řízení na vrtulníky?

Podle prohlášení zodpovědného náměstka (viz předchozí odpověď - pozn.red.) prý jde vše podle plánu. Na každém zasedání našeho podvýboru ho nutím dokladovat stav. Nicméně mám jisté pochybnosti o samotném prvopočátku této akvizice, tedy tezí, které jsou popsané ve Vondrově Bílé knize. Osobně se domnívám, že máme jiné palčivější nedostatky, zejména u pozemního vojska.

Na nedávném společném zasedání vlády ČR a SR padl návrh na společný postup při vyzbrojování obou armád. Znamená to nějaký nový moment pro již avizované nákupy AČR?

Zatím se k nám žádné konkrétní výstupy nedostal. Nicméně společný postup při pořizování vojenské techniky je pro země naší velikosti a zejména pro země, které spolu sousedí, jedině krok správným směrem. Já osobně bych si přimlouval o koordinaci nákupů i s dalšími sousedy, zejména Maďarskem a Rakouskem.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace