Autor fotografie: Pixabay
V loňském roce se doslova otřásl energetický trh, který postihlo několik ran. Pomineme-li důvody přesahující Českou republiku, jako jsou vysoké ceny energií na burze, politicky tlačený Green Deal nebo nejistota ohledně bezpečnosti dodávek plynu z Ruska, na českém rybníčku to byla hlavně situace ohledně některých obchodníků s energiemi, kteří ukončili svou činnost. Vše začalo pádem Bohemia Energy Entity, po které následovaly další společnosti. Velké množství domácností se tak dostalo do režimu dodavatele poslední instance a bylo nuceno z peněženek vytáhnout mnoho tisícovek navíc, řada z nich dokonce musela začít čerpat sociální dávky. Za této situace ale Energetický regulační úřad (ERÚ), který paradoxně sám skončil v režimu dodavatele poslední instance, v roce 2021 štědře odměňoval své úředníky a rozdával roční odměny. Situace naprosto nevídaná, neboť se ptám, čím si tito úředníci, kteří v rámci svých kompetencí mají dohlížet na fungování trhu, jakékoliv odměny vůbec zasloužili? Jaké mimořádné a zvlášť důležité úkoly v roce 2021 splnili?
Na platformě platyuredniku.cz si každý může zkontrolovat, kolik nás všechny stojí nejvyšší představitelé tohoto státu a jaké odměny byly těmto úředníkům v roce 2021 přiznány. Já jsem se zaměřila na ERÚ, o kterém se v loňském roce v komentářích nejčastěji skloňovalo, že je to naprosto zbytečný úřad. Neuhlídal totiž trh a ten se zbortil jako domeček z karet. ERÚ přitom veřejně pouze prohlašoval, že nemá dostatečné kompetence (což ale není pravda) a situaci nikterak nepomáhal a nic neřešil. Přitom ale disponuje velmi štědře odměňovanými pracovníky.
Tak například předseda Rady ERÚ, Stanislav Trávníček, si měsíčně přijde na 241 000 Kč. A přitom energetickému regulátorovi nevelí sám, ale k ruce má další 4 členy rady, kteří si přijdou měsíčně každý na 127 800 Kč. Všichni jsou odměňováni tabulkově a díky bohu nemají nárok na jakékoliv odměny. Pak bychom se totiž bavili o úplně jiných částkách, neboť ERÚ svým podřízeným rozdává opravdu štědré, statisícové odměny.
Například šéf Sekce regulatorních činností, Jan Šefránek, jehož podřízení mají monitorovat trh se energiemi, nastavovat pravidla pro jeho fungování a stanovovat regulované ceny energií, si v roce 2021 přišel na odměny ve výši 390 000 Kč. Spolu s jeho pravidelným platem to činí neuvěřitelných průměrných 151 175 Kč měsíčně, takže si v loňském covidovém roce přišel na celkových 1 814 100 Kč. Další, kdo si v tomto roce pořádně přilepšil, je šéf Sekce správních řízení, Jakub Med. Ten dostal na odměnách dokonce 402 000 Kč, což představuje 23 % jeho ročního příjmu za rok 2021. Když tyto odměny připočteme k jeho pravidelnému měsíčnímu platu tak to měsíčně dělá průměrných 148 396 Kč. Šéfka Sekce kontroly, Lucie Polická, si v roce 2021 přišla na odměny ve výši 280 000 Kč, tj. včetně pravidelných měsíčních platů si přišla na 141 078 Kč měsíčně. A to v roce, kdy zaměstnanci ERÚ fungovali převážně na homeoffice, neřešili běžnou agendu a v důsledku jejich nečinnosti při monitoringu a ochraně energetického trhu dopadl trh tak, jak dopadl.
Takže si to shrňme. V čele nefunkčního úřadu, který nevykonává běžnou činnost a nechrání spotřebitele stojí 5 lidí, kteří nás ročně stojí jen na platech přes 9 milionů korun, k tomu aparát asistentek, šoférů, nepřeberně reprezentačních výdajů, apod., a k ruce mají další úředníky, kteří se svými platy předčí i jiné vyšší státní úředníky. Sekční ředitelé na ERÚ berou více než například dlouholetá šéfka Státní úřadu pro jadernou bezpečnost, Dana Drábová, nebo než místopředsedové Úřadu pro ochranu osobních údajů, anebo ředitel Státní energetické inspekce. Ostatně berou více i než členové Rady ERÚ.
Jsou to přitom (vedle Rady ERÚ) právě Šefránek, Med i Polická, kdo měli společně hlídat energetický trh a při zjištění jeho selhávání konat. Ať už prováděním kontrol, zahajováním správních řízení o odejmutí licencí, nastavováním pravidel nebo prováděcí legislativy, nebo vyhlášením sociálního tarifu, o které se nyní (ex post po téměř 8 měsících od pádu Bohemia Energy Entity) konečně začalo alespoň diskutovat. Zde je ale třeba připomenout, že o něm nehovoří ERÚ, ale nejspíš ho samostatně vytváří Ministerstvo průmyslu a obchodu. O tom, že ERÚ byl ze zákona povinen trh monitorovat a být tak připraven na selhání trhu ani nemluvě.
Je nadmíru jasné, proč na tyto úředníky nedopadá situace běžných občanů ČR. S finančním polštářem, který si na ERÚ vytvářejí, mají k běžným občanům velice daleko. Možná by mohli shlédnout z energetického Olympu a za takovéto královské platy konečně začít něco dělat ve prospěch tohoto státu a jeho občanů.
Autor: Anna Binderová, dlouholetá spolupracovnice tuzemských i zahraničních energetických společností, členka Institutu pro energetiku, externě spolupracuje s redakcí Security magazínu a zaměřuje se zejména na témata energetiky, ekonomiky a národního hospodářství